První operní premiérou Národního divadla v novém roce bude Ariadna na Naxu

Po velkém úspěchu Růžového kavalíra přivítá Praha další operu Richarda Strausse v nastudování hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry a v režii Slávy Daubnerové s premiérami 19. a 21. ledna 2024 ve Stavovském divadle.
Richard Strauss: Ariadna na Naxu, Národní divadlo (foto Pavel Neubert)
Richard Strauss: Ariadna na Naxu, Národní divadlo (foto Petr Neubert)

Po dlouhých 45 letech se do Prahy vrací opera Ariadna na Naxu Richarda Strausse. Režie se ujala Sláva Daubnerová, scénografii vytvořila Lucie Škandíková a kostýmy navrhla Tereza Kopecká. Orchestr Národního divadla řídí Robert Jindra, který říká: „Ariadna na Naxu má v operním díle Richarda Strausse výjimečné postavení. Známe ho především jako autora vyznačujícího se až gigantickou instrumentací, bouřlivou dynamikou a dramatickými hlasy. Ariadna je tomu pravým opozitem. Její komorní orchestrální sazba a intimní atmosféra jsou absolutně ideální pro prostory Stavovského divadla. To ovšem vůbec neznamená, že by její interpretace byla jednodušší, ba právě naopak,“ poznamenává a pokračuje: „Vyžaduje maximální ‚sólové‘ zapojení každého jednotlivého hráče, nic se tam takzvaně neschová. To samé můžeme říci o pěveckých partech. Jde, především v prologu, o typ konverzační a ansámblové opery a vyžaduje nejen perfektní technickou výbavu, ale i vysokou muzikalitu a herecké schopnosti.“

Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, říká: „Ariadna na Naxu je jedinečná opera, jejíž hudba má wagnerovský rozměr, zároveň je však intimní, zábavná, komická a kultivovaná. Libreto vytvořil Hugo von Hofmannsthal, který děj zasadil do rezidence nejbohatšího muže ve městě. Stavovské divadlo je ideální scéna pro provedení této opery. Diváci se mohou těšit na výjimečný umělecký zážitek.“

Ariadna na Naxu zobrazuje konfrontaci „vysokého“ a „nízkého“ umění i problematiku a rozpolcenost, se kterou se tvůrce může setkat během tvůrčího procesu. Jde vlastně o dvě opery v jednom: už během samotného Prologu se dozvíme, že se chystají přípravy vážného dramatu o Ariadně, ale zároveň má být uvedena rozpustilá komedie o Zerbinettě, a to podle přání mecenáše – objednatele. Střídání vysokého a nízkého umění se projevuje nejen dějově, ale i tím, že vznešeně znějící operní hudba se tu mísí s komickými tanci a rozvernými písničkami, jako je například Harlekýnova „Lieben, Hassen, Hoffen, Zagen“ (Láska, Nenávist, Naděje, Starosti). Duet Bakcha a Ariadny, když si v závěru opery vyznávají lásku, je typicky straussovsky velkolepý. Legendárním vrcholem je Zerbinettina slavná a náročná árie „Grossmächtige Prinzessin“ plná ekvilibristických koloratur.

Sláva Daubnerová, slovenská umělkyně mnoha talentů, která ve spolupráci s Národním divadlem již inscenovala Šostakovičovy miniopery Orango & Antiformalistický jarmark, Gounodovu operu Romeo a Julie, Janáčkovu operu Výlety páně Broučkovy nebo operu Lolita Rodiona Ščedrina, vysvětluje své představy o realizaci takto: „Pro naši koncepci bylo nejdůležitější propojit obě části do jednoho celku. Klíčem k tomu byla postava Skladatele, v našem případě Skladatelky. Ta je zcela pohlcena tvorbou své opery Ariadna, ale její opera pro nikoho neznamená tolik jako pro ni. V našem pojetí se snažíme zobrazit její duševní svět a také peklo, kterým si jako tvůrce prochází, když se její dílo postupně rozpadá. Dozvídá se, že vystoupení má narušit komediální soubor, a nakonec upravuje operu dle přání zadavatele, čímž podepíše smlouvu s ďáblem. Snažíme se tak sledovat cestu umělkyně za provedením díla a zkoumat hranice umělecké integrity.“

Postavu Skladatelky ztvární letošní držitelka Ceny Thálie Arnheiður Eiríksdóttir. V postavě Tanečního mistra uslyšíme držitele této ceny v mužské kategorii – Jaroslava Březinu. Roli Zerbinetty přijala čínská sopranistka Ziyi Dai, která pravidelně působí zejména v Curyšské opeře. Jako Bakchus se představí dánský tenorista Magnus Vigilius, který už dříve v Praze zpíval například titulní roli Wagnerova Lohengrina nebo Borise v opeře Káťa Kabanová. Melancholickou Ariadnu ztvární švédská sopranistka Cornelia Beskow, která září na mezinárodních jevištích zejména ve wagnerovském, straussovském, ale i janáčkovském repertoáru. V roli Učitele hudby uslyšíme Pavola Kubáně, člena souboru Národního divadla. V roli Harlekýna se alternují barytonisté Lukáš Bařák a Roman Hoza. V dalších rolích se můžeme těšit na Josefa Moravce (Scaramuccio), Jana Hnyka (Truffaldino), Daniela Matouška (Brighella), Petra Dvořáka (Důstojník), Radka Martince (Vlásenkář), Martina Matouška (Lokaj), Lenku Máčikovou (Najáda), Michaelu Zajmi (Dryáda), Yukiko Kinjo (Echo). Speciální postavení má v opeře Ariadna na Naxu Hofmistr, kterého ztvární Dagmar Pecková, jde o mluvenou roli: „Postavu Hofmistra jsme pojali jako démonickou entitu, která vnáší do hry faustovské téma smlouvy s ďáblem,“ vysvětluje Sláva Daubnerová.

„Právě v tomto díle lze stoprocentně použít rčení ‚není malých rolí‘, říká Robert Jindra. „Věřím, že se nám podařilo sestavit kreativní a ideální mezinárodní tým a příjemná tvůrčí atmosféra během zkoušek se tak odrazí i při představeních. Jsem nesmírně rád, že se toto klíčové dílo světové operní literatury po velmi dlouhé době objeví i v Praze,“ uzavírá

Termíny představení:
Premiéry: 19. a 21. ledna 2024, reprízy: 30. ledna, 11. února, 16. února, 30. května, 10. června, 23. června

Tvůrčí tým:
Režie a choreografie: Sláva Daubnerová
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Tereza Kopecká
Světelný design: Daniel Tesař
Pohybová spolupráce: Jan Adam
Videoart: Dominik Žižka
Dramaturgie: Ondřej Hučín

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments