V poradí piata udalosť Ostravských dní 2013 nesie výstižný názov Zahajovací koncert. Ako vysvetlenie sa ponúka fakt, že sa jednalo o zahájenie koncertnej časti (zatiaľ som sa nestretol s definíciou koncertu, kde by boli podmienkou časové obmedzenie, počet skladieb a prestávok, teda Many Many Women odohrané v tom istom priestore?). Potom však tento názov vyvoláva pocit predprogramu a to je vzhľadom na predošlú náplň festivalu minimálne dehonestujúce označenie. Čo sa však prvý a nie posledný krát objavilo na programe je Janáčkova filharmonie Ostrava.
Tato série prvotních a neposledních festivalových setkání pokračovala hned v první skladbě, kdy před nastoupeným orchestrem stanula dvojice Johannes Kalitzke; dirigent, jehož budeme moci vidět ve čtvrtek v kostele sv. Václava při závěrečném festivalovém koncertu, a Jaap Blonk, jež se v Part II. úterních Nočních sól představí rovněž autorsky. 
Koncentrace i očekávání byla vysoká a dvanáct minut, do nichž se rychlým tempem dílo skladatelky Caroly Bauckholt stačilo vměstnat, doslova uběhlo jedním dechem. Tichý kontrabasový podkres, jež připravil doletovou plochu pro první zvukovou sadu fónického básníka se rychle rozrostl o velmi precizně klenutý Helicopter – rámec. Orchestr si v ničem nezadával v Blonkově jedinečném projevu a s koncentrovanou energií a chutí zvukově posouval tento hudební zážitek nejskromněji řečeno (autorkou) „k nadzvednutí.“ Opět velmi slušně zaplněnému hledišti se tedy dočkalo hned ze samého počátku (večera) jedinečného zážitku.
Jako nekonečný nádech oproti tomu působila skladba dalšího z vystupujících rezidentů Ostravských dnů 2013 Raviho Kittapa – exordium. Čtyřminutový prostor naplněný transformacemi návratů úvodních momentů skladby opravdu připomínalo nekončící snahu po nádechu a jisté zastavení jinak klidně plynoucího času. Bráno kolem a kolem snad příliš krátkému času.
Individual, Collective výstižne popisuje vynikajúcu prácu Christiana Wolffa s orchestrom. Mali sme možnosť počuť veľmi zaujímavý prístup, kde sa s orchestrom nepracovalo ako z jednoliatym telesom. Rôzne fragmenty, raz na seba nadväzujúce, raz si odpovedajúce potom zase úplne iné boli rozdelené jednotlivým hráčom, skupinám. Tak ako to poznáme z okolitého sveta, niekedy sa niečo objaví tam a hneď zmizne, potom sa niečo objaví zase inde a tiež zmizne. Niekedy je toho viac naraz, niekedy iba jedno, niekedy sa to opakuje a niekedy si v tom sami nájdeme spojitosť. Využitím aj konvenčných fragmentov s istou nadsádzkou skladateľ jasne dokazuje to, že je v hudbe možné použiť všetko, že je voľná od všetkých predsudkov, v tom prípade ak je to vhodné pre ňu samotnú. A toto je jeden z tých prípadov. Dirigoval, druhú skladbu v poradí, Petr Kotík s profesionálnym prístupom, ktorým sa nedá označiť výkon niektorých členov filharmónie. Vidieť členov takéhoto súboru ako sa počas skladby niekedy až doslovne smejú bolo pohoršujúce a nevhodné, škoda… Až pri tejto skladbe som si uvedomil a je dôležité to spomenúť, že festival Ostravské dny (s zopár výnimkami) ponúka program naozaj súčasných kompozícií od mladých začínajúcich po stálice oboru. Nie polstoročia staré, časom overené „šlágre“. Tie síce rozhodne stoja zato, ale takto aspoň máme možnosť naživo počuť napríklad aj to čo vytváral Christian Wolff, člen vychýrenej New York school, minulý rok. 
A Beginning or an Ending mladé čínské skladatelky Yangzi Ma, rovněž rezidentky festivalu (s postupem dní se kvůli stoupající četnosti rezidentů v programu přeorientujeme na hvězdičky, jimiž jsou oficiálně označováni), opětovně nastartovalo soustředění celého orchestru. Konec skladby, v němž orchestr pečlivě a precizně prověřil své zvukové možnosti, které harmonicky houstnoucí úvod dovedl až ke klastrovému burácení. Ambicióznost nového směřování autorky byla tedy jasně a stručně podtržena.
Zavŕšením večera bol opus Graal théâtre fínskej skladateľky Kaija Saariaho. Husľové sólo predviedla naozaj vynikajúca Hana Kotková. Kompozícia bola zvukovo bohatá a vyvážená ako na strane sólistky, tak na strane orchestru. Kotková predviedla skutočne precízny výkon s pútavým (trochu teatrálnym, čo ale korešponduje s názvom skladby) prejavom, zaujali ma hlavne perfektne zvládnuté flažolety. Čo ma na skladbe najviac mrzelo bolo to, že sa jednalo o typický husľový koncert tak ako ho poznáme od „veľkých majstrov“, bez pokusu originálneho uchopenia formy. Každý však máme vlastný prístup a ten sa druhému brať nedá. Potom už nasledoval veľký potlesk a ďalší ohurujúci ostravsko-hudobný večer bol za nami.
Hodnocení autorů recenze: 85%
Ostravské dny 2013
Zahajovací koncert
Hana Kotková, housle (Lugano)
Jaap Blonk, sound poet (Arnhem)
Johannes Kalitzke, dirigent (Vídeň)
Petr Kotík, dirigent (Ostrava/New York)
Janáčkova filharmonie Ostrava
25. srpna 2013 Dům kultury města Ostravy
program:
Carola Bauckholt: Helicopter (2001-02)
Ravi Kittappa: exordium (2013)
Christian Wolff: Individual, Collective (2012)
Yangzhi Ma: A Beginning or an Ending (2011)
Kaija Saariaho: Graal théâtre (1994)
Foto Ostravské dny 2013
