Ředitel Haydnových hudebních slavností Milan Fiala: Stále se cítím jako na misii

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Spojení krásné hudby s geniem loci historických objektů jižního Plzeňska – zámků, kostelů a kaplí – přinese od 9. září do 1. října letošního roku již 28. ročník Haydnových hudebních slavností. Festivalové koncerty se konají jak na známých místech, tak v málo dostupných či ne běžně zpřístupněných hodnotných historických památkách. S hudbou mohou posluchači letos navštívit barokní zámky Černínů, Valdštejnů, Morzinů nebo Henigarů, obce Nebílovy, Dolní Lukavice, Štěnovice, Chválenice, Chotěšov, Přeštice, Lužany, Kozel, kouzelnou vesničku Nezdice a řadu dalších míst. Festival tak již tradičně spojuje kvalitní klasickou hudbu s historickou architekturou a navíc přináší hudbu do menších měst či obcí v regionu, kam se obvykle nedostane.
Haydnovy hudební slavnosti (zdroj HHS)

Festival trvale dodržuje dramaturgickou linii zvolenou při svém zrodu. Přináší pravidelně a v hojné míře díla Josepha Haydna, jehož jméno nese, zároveň reflektuje výročí skladatelů doby, jejíž hudbou se zabývá. A mezi koncerty vždy najdou posluchači nějakou novinku. A to je jeho velkou devizou – nerozmělňuje se, má svou kontinuitu, specifikum, které ctí a rozvíjí, neulpívá na povrchu, připomíná souvislosti a samozřejmostí je jeho vysoká profesionální a umělecká úroveň.

Ani v letošním roce tomu nebude jinak. Haydnovy hudební slavnosti přinesou celkem 16 koncertů počínaje barokním repertoárem a konče raným romantismem. „S Vilémem Veverkou si dokonce odskočíme i do horké současnosti na koncertu ,Ba(rock) goes to Hollywood‘ v klášteře v Chotěšově,“ podotýká ředitel festivalu Milan Fiala. Haydnovy hudební slavnosti vznikly před téměř třiceti lety, aby připomínaly působení Josepha Haydna na Plzeňsku. Jako kapelník zámecké hudby hraběte Karla Josefa z Morzinu byl zaměstnán již kolem roku 1757 a působil u něj až do roku 1760. Haydnův pobyt v Dolní Lukavici je spojován s počátkem jeho symfonické tvorby, složil zde svoji první Symfonii D dur, pro niž se vžilo značení „Lukavická“. A právě na počest velkého skladatele vznikly Haydnovy hudební slavnosti, které přinášejí širokému publiku hudbu doby Haydnovy.

Zasáhl nějak koronavir do letošních Haydnových hudebních slavnostní?
Naštěstí ne. Nemuseli jsme měnit vůbec nic. Dramaturgie se připravovala na podzim loňského roku, festival se koná rok na to. Pevně věřím, že na podzim bude všechno v pořádku a koncerty odehrajeme. Lidé nám volají, zájem publika o koncerty je a my z toho máme radost.

Jaká specifika má letošní 28. ročník?
Jedním z bodů festivalu je samozřejmě 250. výročí narození Ludviga van Beethovena, to nemůže bez povšimnutí přejít žádný festival. Promítne se ve čtyřech koncertech, které přinesou kromě jeho skladeb i díla komponistů s Beethovenem nějakým způsobem spojených. Například v Letinech v kostele sv. Prokopa, kde zazní i dílo F. V. Kramáře, o němž se uvádí, že byl jedním z Beethovenových učitelů. V Příchovicích provede klavírista Pavel Farský Beethovenovy Variace a díla Anthonyho Philipa Heinricha zvaného „americký Beethoven“. Připomínáme rovněž výročí Antonína Rejchy, Beethovenova přítele. Oba se narodili v roce 1770. Setkali se už v roce 1785 v Bonnu, Antonínův strýc zde budoval pro kolínského kurfiřta Maxmiliána Františka novou dvorní kapelu a za violovým pultem sedí oba mladí budoucí skladatelé. Pět let na to se Rejcha seznamuje i s Haydnem, který se stane jejich výborným učitelem. Vidíte, jak se nám ten hudební svět v letošním roce krásně propojil! A tyto souvislosti připomíná koncert Sojkova kvarteta v Řenčích nazvaný „Potkali se v Bonnu“. A ještě jedno specifikum má festival. Přistoupili jsme k němu vloni v prosinci. Tehdy bohužel zemřel Petr Wagner, vynikající hráč na violu da gamba, který byl s Haydnovými hudebními slavnostmi spojen nejen jako muzikant, ale také jako náš velký kamarád. A tak celý letošní ročník věnujeme právě Petrovi.

Haydnovy hudební slavnosti (zdroj HHS)

To je smutné specifikum… Máte ještě jiné, veselé?
Určitě. Veselé je to, že jsme nemuseli kvůli koronakrizi měnit vůbec nic. Co jsme si řekli, to platí – dramaturgie, termíny, umělci. A máme ještě další zajímavost, která mě nesmírně těší, a doufám, že potěší i naše posluchače. Národní památkový ústav vyhlašuje každoročně projekt Rok české šlechty, ten letošní je věnován rodu Valdštejnů. Valdštejnové pobývali na jihoplzeňských sídlech – ve Šťáhlavech, Nebílovech, v Chocenicích a Valdštejnský rok se do Haydnovek promítl. Zjistil jsem totiž, že existuje valdštejnská hudební sbírka, rozsáhlý soubor partitur, které Valdštejnové shromažďovali od roku 1680 do konce 19. století. Je uložen v Muzeu české hudby. Některé z letošních koncertů tak čerpají právě z tohoto nepříliš známého pramene. Novinkou je závěrečný koncert Haydnových hudebních slavností, který vznikl ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií. Jedná se zároveň o zahajovací koncert abonentní řady Plzeňské filharmonie v Měšťanské besedě, který je součástí našeho festivalu, jeho dramaturgie tomu odpovídá. Budou na něm znít díla Josepha Haydna, Antonína Rejchy, Johannese Brahmse, dirigovat ho bude Chuhei Iwasaki a jako sólisté vystoupí hornistka Zuzana Rzounková a hobojista Lukáš Pavlíček.

Přibližte nám ještě valdštejnskou hudební sbírku.
Ve valdštejnské hudební sbírce najdeme úplně všechno. Od amatérské hudby až po symfonie, samozřejmě v úpravě pro malou zámeckou kapelu. Nebílovský státní zámek přispívá do Valdštejnského roku řadou osmi koncertů, z nichž dva jsou součástí festivalu. Jde jednak o koncert „Baroque Semper – Hudba valdštejnských salonů“ s díly Josepha Haydna, Ludviga van Beethovena a Ivany Loudové, které provede trio Solaris 3, který se koná 30. září. Ale ještě o tři dny dříve, 27. září, bude díla z valdštejnských archivů hrát v Lužanech na zámku Trio unitas ve složení Petra Matějová – kladívkový klavír, Magda Malá – housle a Helena Matyášová – violoncello. Na programu mají díla Josepha Haydna, Antonína Kammela a Ludviga van Beethovena.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat