Rekordman Valerij Gergijev a petrohradské stopy Eduarda Nápravníka

V čele Orchestru Mariinského divadla v Petrohradu je světoznámý dirigent Valerij Gergijev už třicet let. Jeho éra bude a už i teď asi je rekordem. A v dnešní době, kdy se hvězdní umělci střídají u významných těles po pár letech, už je zcela výjimečným jevem. V pátek se společně představí v Obecním domě v Praze, a to s Čajkovského Patetickou, s Debussyho Faunovým odpolednem a Stravinského Ptákem Ohnivákem.
Valerij Gergijev (zdroj commons.wikimedia.org / David Shankbone)

Získat rozhovor s tímto umělcem – ředitelem a skutečným vládcem divadla a současně častým a žádaným hostem festivalů i světových metropolí a jejich těles – byť rozhovor krátký, bývá nadlidský úkol. Pamatuji si, přes jasné potvrzení, na marné postávání před šatnou o přestávce jeho brněnského koncertu před několika lety. A nezapomenu na anabázi v Petrohradu před více než deseti lety. Přísliby se během tří dnů měnily – ano, o přestávce, ne, až zítra po opeře… Měl za sebou šestihodinové představení Wagnerova Soumraku bohů na festivalu Hvězdy bílých nocí. Unaveně seděl u svého stolu, řešil s tajemnicí telefonáty a korespondenci, sledoval v televizi sportovní přenos, zajímal se o přípravu další premiéry a vyprávěl si s několika lidmi. To vše najednou. Desítky minut strávených na chodbě, v předpokoji a pak už i přímo v pracovně nakonec přece jen korunovalo úspěšných deset minut. Odpovědi na otázky byly jednověté, televizi sledoval jedním okem dál a občas ještě telefonoval. Bylo hodinu a půl po půlnoci. Venku už se po chvíli setmění zase rozednívalo.

Mariinské divadlo Petrohrad (zdroj flickr.com / Sergio Calleja)

I nyní před pražským koncertem Valerij Gergijev potvrdil, že si je dobře vědom české stopy ve svém divadle. Eduard Nápravník, jehož busta je v interiéru s mnoha dalšími umístěna, i u něj požívá vážnosti – a zmiňuje to opakovaně.

Reklama




Eduard Nápravník (zdroj commons.wikimedia.org)

Eduard Nápravník, vlastně jeden z jeho předchůdců, působil u orchestru Carského divadla od první poloviny šedesátých let. Od roku 1869 až do své smrti v roce 1916 byl prvním kapelníkem, tedy šéfdirigentem. Sám také komponoval, ale především jeho rukama prošly při premiérách operní i symfonické partitury mnoha autorů.

Eduard Nápravník nastudoval na osmdesát oper, víc než polovinu z toho od ruských skladatelů, včetně děl od Dargomyžského, Musorgského a Rimského-Korsakova a všech oper Petra Iljiče Čajkovského. A dirigoval v roce 1893 také definitivní podobu Čajkovského Patetické symfonie – nedlouho po její premiéře a pár dní po skladatelově náhlém úmrtí.

Naproti „Mariince“ je konzervatoř, vlevo od ní pomník Korsakova, vpravo Glinkův. Na dohled odsud je dům, v němž jako dítě bydlel Stravinskij… Mariinské divadlo, za sovětské éry nesoucí název Státní divadlo S. M. Kirova, se pod Gergijevovým vedením stalo v devadesátých letech magnetem západních pódií a protagonistou kultovních nahrávek ruské hudby, zvláště řady operních kompletů. A pověst neztrácí. Pražský koncert je součástí dalšího turné orchestru po významných evropských sálech, které zahrnuje březnové koncerty v Basileji, Mnichově, Berlíně, Praze a Paříži.

U orchestru, který od roku 1988 nepřetržitě vede, se vůbec poprvé objevil Gergijev jako vítěz Karajanovy dirigentské soutěže před čtyřiceti lety, v lednu 1978. O deset let později se stal hudebním ředitelem orchestru a v roce 1996 generálním a uměleckým ředitelem celého divadla s orchestrem a s operním a baletním souborem. Vedle petrohradského působení byl v letech 2007 až 2015 hlavním dirigentem Londýnských symfoniků, od roku 2015 je šéfdirigentem Mnichovské filharmonie, s níž teď v polovině března účinkoval v jejím domovském městě a ve Vídni. Pravidelně spolupracuje s Metropolitní operou a dalšími divadly v Evropě a Americe, i s filharmoniky v New Yorku, ve Vídni a v Berlíně a mnoha dalších metropolích.

Valerij Gergijev (zdroj en.kremlin.ru)

Pro Gergijeva, stále ještě jednoho z nejdůležitějších dirigentů současnosti, je na stupínku charakteristické sugestivní vedení s náročnými nesmlouvavými pohledy, provázené celkovou naléhavostí, přesným sledováním a vynucováním proměn, jemnými rychlými návodnými pohyby prstů i nervním potřásáním rukou. Někdy diriguje s legendárním párátkem v prstech pravé ruky. Média jeho projev nazývají geniálně nepředvídatelnou muzikálností. Valerij Gergijev, to je zarostlá tvář, charakteristický přerývaný a chraplavý hluboký hlas, uhrančivé oči… Dirigentský mág.

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na