Skladatel Zbyněk Matějů: Pracuji na kompozici pro mikrotonálně rozladěnou harfu

  1. 1
  2. 2
Tvorba skladatele Zbyňka Matějů navazuje spíše na svébytný jazyk vážné hudby 20. a 21. století, než na tradicionalismus. Podstatnou část jeho tvorby tvoří scénická hudba, kde dokáže vysoce profesionálně spojit modernost, empatii k posluchačům a přitom dostát potřebám spoluautorů. Jeho baletní hudba je divácky úspěšná a pravidelně reprízovaná nejen na prknech Národního divadla. V jeho koncertní tvorbě vynikají mimo jiné orchestrální partitury oplývající instrumentační a témbrovou pestrostí a skladatelskou virtuozitou, využívající širokou škálu nástrojových technik. Jeho kompozice, za které získal řadu ocenění, jsou často hrány v zahraničí, zejména v USA.

Zbyněk Matějů (foto archiv umělce)

Jaké skladby najdeme na nejnovějším CD s vtipným podtitulem “Music For the New World”
CD s názvem Music For the New World obsahuje tři z mých skladeb, které jsem psal postupně na objednávky z Los Angeles a nahrávka na CD mohla vzniknout díky iniciativě Filharmonie Hradec Králové.

Jako úvodní skladbu jsem zvolil Still Life pro sólové violoncello a smyčcový orchestr s crotali a vibrafonem. Skladba je jakýmsi zátiším, slovo “still” evokuje určitou stálost, neměnnost, ztišení… Pro sólistu není snadná, například jednu větu hrají pouze flažolety.

Překvapením pro mě bylo, že čínský sólista premiéroval v Los Angeles celou skladbu zpaměti.

Three Stones Concerto (klavírní koncert) je poděkováním našim přátelům, profesorům geologie z univerzity v Los Angeles, kteří nám opakovaně půjčují svůj nádherný dům v Pasadeně na okraji Los Angeles při našich cestách do Kalifornie. Ve skladbě jsem v jedné části použil akordické rozklady evokující 5. Beethovenův klavírní koncert, který byl pro mě v dětství jedním z prvních doteků hudby. Nejde o hudební citaci, spíše pouze o evokaci pocitu určitou technikou klavírní hry na základě promyšleného harmonického postupu.

Joshua Tree Symphony je inspirována kalifornským Joshua Tree National Park. Její čtyři části jsou volnými formami hodně pracujícími s mikrointervaly, alikvotními řadami v nástrojových skupinách.

Na tyto koncertní skladby byla vytvořena i choreografie Raifordem Rogersem (Los Angeles Chamber Ballet) a hrály se v Luckman Theatre v Los Angeles.

Zastavme se ještě u vaší “Zion Symphony”, která vznikla v roce 2018. Symfonie je pozoruhodná svojí témbrovou škálou, díky mistrovské instrumentaci a harmonii, hudba ze čtvrté věty připomíná Lutosławského kontrolovanou aleatoriku. Poodkryjte nám nějaké tajemství z vaší skladatelské kuchyně.
Národní park Zion byl pro mě velkým zážitkem a inspirací, setkáním s krásnou a divokou americkou přírodou, kterou snad ještě více ocenili naši kluci (skautští vedoucí). Koupání v křišťálově čisté vodě, blízká setkání s chřestýši, tarantulí, pohledy na Angels Landing se zřejmě odrazily i v hudbě, která opět hojně využívá mikrointervaly, “aleatorika” zde není opravdovou aleatorikou, ale vše je poctivě detailně vypsané. Samozřejmě je otázkou, nakolik přesně realizované v konkrétní nahrávce. 

Jak vnímáte vývoj, tendence či skladatelské trendy od 2. poloviny 20. století v Československu? A co vás ovlivnilo konkrétně z hudby 20./21. století?
2. polovina 20. století byla dobou mého školního studia kompozice. Byla to doba velmi rozporuplná, na školách učili většinou komunistickou stranou prověřené kádry a bylo těžké si udělat ucelený obraz o uměleckém dění ve světě. Díla (nahrávky, noty) ze západní Evropy a zámoří se k nám dostávala složitě – většinou přes kamarády a známé. Skladatelé, kterých jsme si vážili, většinou neučili a jejich díla se skoro nehrála.

Můj táta (lékař) miloval hudbu a snažil se organizovat koncerty v Rychnově nad Kněžnou. Pamatuji se, jak jsem pro něho sháněl na HAMU informace o Marku Kopelentovi, jehož skladbu chtěl uvést, a nejmenovaný profesor mi sdělil, že je to “nýmand”, který někde korepetuje na hudebce a jeho skladby nestojí za to… 

Další “setkání” se školou bylo po státnicích. Když jsem se snažil sehnat zaměstnání a měl jsem po konkurzu začít pracovat, bylo mi oznámeno, že z kádrových důvodů nenastoupím…

Každopádně jsem při škole tajně chodil na hodiny k Petru Ebenovi a posléze se mi podařilo dostat stipendium ČHF a přes odpor komise si prosadit za školitele Svatopluka Havelku, se kterým jsme se velmi přátelili až do jeho skonu. Z české hudby mě velmi ovlivnila i díla M. Kabeláče, z filmové hudby samozřejmě Z. Lišky, L. Fišera, J. Klusáka.

Měl jsem tehdy doma slušnou sbírku nahrávek děl Crumba, americké minimalisty, něco z Ligetiho, docela dost z francouzské hudby, pár skladeb z Holandska (hlavně Andriessena)… polská hudba byla dosažitelnější (Penderecki, Lutosławski, Kilar, Górecki, Krauze…).  

Zbyněk Matějů (foto archiv umělce)

Jak vyučoval skladbu Petr Eben?
Velmi neformálně, měl vždy přesné postřehy, které formuloval svým osobitým jemným způsobem. Nechával prostor pro diskusi a nevnucoval svůj názor. Hodiny byly částečně jakýmsi filozofickým zamyšlením nad konkrétním problémem a otázkou dalšího směřování. Setkávali jsme se v jeho pracovně.

Jak byste charakterizoval (jak vnímáte) váš skladatelský vývoj (etapy vašeho vývoje)?
Svůj dosavadní vývoj se neodvažuji a ani nechci hodnotit. Určitě jej ovlivňuje i moje láska k výtvarnému umění, hudebnímu divadlu a filmu i literatuře.  

Ve vaší tvorbě má scénická hudba významnou roli, co nesmí např. baletní hudba postrádat?
Subjektivně, dle mého názoru i zkušeností, by hudba pro taneční divadlo měla být dobře fungujícím formálně-tektonickým celkem. Sebelepší choreografie, scénografie, technická řešení včetně sound designu dílo nezachrání, pokud nebude dobrá hudební (zvuková) předloha. Přirovnávání hudby k tanečnímu divadlu, k filmovému soundtracku, jak jsem opakovaně zaznamenal, mi nepřijde úplně šťastné. Funkce hudby k filmu bývá trochu jiná, většinou více upozaděná, více sloužící celku. Samozřejmě najdeme výjimky.

Je možné někde nahlédnout do některé z vašich partitur?
Asi u vydavatelů, kterým jsem se kdysi trochu bránil… Bärenreiter, Český rozhlas a v poslední době Schott.

Co vás inspiruje nyní, co vás láká a na co se chystáte?
Velice si vážím opakovaných objednávek na větší orchestrální skladby z USA, které mi dávají naprostou tvůrčí svobodu a doposud dávaly i jistotu provedení vynikajícími hráči. 

5 3 votes
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments