Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je český dirigent. Narodil se 23. července 1981 v Brně. Od roku 2016 je šéfdirigentem Bamberských symfoniků. Je také hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Philharmonia Orchestra London. >> více

Kariéra

V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších vystoupení v posledních letech lze jmenovat debut s Královským orchestrem Concertgebouw, se souborem Orchestra dell’Accademia Nazionale dei Santa Cecilia, s Mahlerovým komorním orchestrem, Newyorskou filharmonií, bostonskými a chicagskými symfoniky a také opakovaná vystoupení s Orchestrem lipského Gewandhausu, orchestrem DSO v Berlíně, Losangeleskou filharmonií a Cleveland Orchestra. V letošní sezóně bude Jakub Hrůša debutovat rovněž se sanfranciskými symfoniky a Mnichovskou filharmonií.

Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Vedle Národního divadla v Praze pravidelně hostuje také na Glyndebournském operním festivalu a v letech 2010 až 2012 zastával i funkci uměleckého ředitele festivalového turné po britských městech. Pro Glyndebournský festival nastudoval Janáčkovu Lišku Bystroušku, Brittenova díla Sen noci svatojánské a The Turn of the Screw, Bizetovu Carmen, Mozartova Dona Giovanniho a Pucciniho Bohému. Na jiných scénách dirigoval také Janáčkovy opery Věc Makropulos (Vídeňská státní opera) a Její pastorkyňa (Finská národní opera), Dvořákovu Rusalku (Opéra national de Paris), Pucciniho Triptych (Frankfurtská opera) a Musorgského Borise Godunova (Dánská královská opera). V sezóně 2017-2018 se vrátil na scénu Opéra national de Paris, kde dirigoval Lehárovu Veselou vdovu, s Bizetovou Carmen se poprvé představil na scéně Královské opery v Covent Garden.

Nahrávky

Pro společnost Universal pořídil Jakub Hrůša s Českou filharmonií a sólistkou Nicolou Benedetti studiové nahrávky houslových koncertů P. I. Čajkovského a Maxe Brucha. Pro společnost Octavia Records s Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem živě natočil Berliozova, Straussova a Sukova díla. Pro firmu Pentatone nahrál tři disky s orchestrem PKF – Prague Philharmonia a pro společnost Supraphon šest CD s českou hudbou. Na počátku svého působení v čele Bamberských symfoniků natočil Hrůša s tímto orchestrem Smetanovu Mou vlast, což byla první nahrávka v rámci jeho nové spolupráce s firmou Tudor Records.

Ocenění

Jakub Hrůša se stal prvním držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase, která mu byla udělena za zásluhy o šíření hudby Leoše Janáčka v zahraničí. Působí rovněž jako předseda občanského sdružení International Martinů Circle.