Tereza Podařilová

Tereza Podařilová (27. 8. 1972), emeritní první sólistka Baletu Národního divadla v Praze. Čtyřnásobná držitelka Ceny Thálie, charismatická tanečnice, která svůj talent uplatnila v celé šíři repertoáru od klasických rolí až po současné choreografie. Vynikala především coby mimořádná interpretka výrazných dramatických úloh.

Život

Narozena v Praze. Vystudovala Taneční konzervatoř hlavního města Prahy (1990), absolvovala rovněž několik stáží na Tanzakademie Köln v Německu.

Po absolutoriu nastoupila do Baletu Národního divadla, kde působí dodnes na pozici baletní mistryně.

Rodina a soukromý život

Pochází ze tří sourozenců, kdy se oba, bratr Jan i sestra Luisa, věnovali baletu. Vychovává dva syny, Filipa a Eduarda.

Kariéra

Od roku 1990 je členka souboru Baletu Národního divadla v Praze, kde o dva roky později získala sólovou smlouvu, v roce 2003 byla jmenována první sólistkou. S aktivní interpretační kariérou se rozloučila na podzim 2019 rolí markýzy de Merteuil v baletu Valmont, kterou jí přímo na tělo vytvořil choreograf Libor Vaculík.

V roce 2000 se stala první Taťánou v inscenaci Oněgin choreografa Vasilije Medveděva, přičemž za tento výkon byla následně oceněna prestižní Pushkin Legacy Award, kterou udělují dědici odkazu A. S. Puškina.

Výrazně na sebe upozornila především jako interpretka dramatických rolí, do jejího repertoáru patří:
Kateřina – Zkrocení zlé ženy (J. Cranko)
Taťána – Oněgin (J. Cranko; V. Medveděv)
Macecha – Popelka (J. C. Maillot)
Carmen – Carmen ou La Tragédie de don José (A. Schneider-Rossmy)
Marguerite – Dáma s kaméliemi (R. Balogh)
Mladá Isadora – Isadora Duncan (L. Vaculík)
Popelka – Popelka (V. Harapes, V. Jílek)
Julie – Romeo a Julie
Antonina – Čajkovskij (L. Vaculík)

Tančila téměř všechny role stěžejního klasického repertoáru jako např.:
Odetta/Odilie – Labutí jezero
Princezna Aurora, princezna Florina – Spící krasavice
Giselle – Giselle
Raymonda – Raymonda
Sylvie – Sylvie
Kitri – Don Quijote
Swanilda – Coppélia
Marie – Louskáček (J. Grigorovič)

Dále rovněž s úspěchem tančila v neoklasických a současných choreografiích tvůrců jako Jiří Kylián (Petite Mort, Sinfonietta, Návrat do neznámé země, Stamping Ground), Jerome Robbins (Fancy Free), Christopher Bruce (Rooster), Petr Zuska (Sólo pro tři, Ibbur aneb Pražské mystérium, Requiem), George Balanchine (Who Cares?, Čajkovskij – Pas de deux), Nacho Duato (Jardí Tancat), Alvin Ailey (River), Itzik Galili (Through Nana’s Eyes) a dalších.

Od sezóny 2011/2012 působí v Baletu ND jako baletní mistr.

Dlouhodobě spolupracuje s akademickým malířem Janem Kunovským, s nímž vytvořila mimo jiné tanečně-výtvarné představení Sirael, které bylo rovněž zfilmováno.

Galerie

Ocenění

1993 – Philip Morris Ballet Flower Award pro nejlepší tanečnici
1997 – Cena Thálie – Carmen (Carmen ou La tragédie de don José, Národní divadlo)
2000 – Pushkin Legacy Ward – Taťána (Oněgin)
2003 – Cena Thálie – Kateřina (Zkrocení zlé ženy, Národní divadlo)
2005 – Cena Thálie – Taťána (Oněgin, Národní divadlo)
2006 – Cena Komerční banky
2014 – Cena Thálie – markýza de Merteuil (Valmont, Národní divadlo)
2014 – Výroční cena Opery Plus

Pořady a dokumenty

Tereza Podařilová, jeden rok s primabalerínou (2006, režie M. Kubala)
Tereza Podařilová, čas primabaleríny (2020, režie M. Kubala)
Krásný ztráty (27. 3. 2007, ČT)

Odkazy

Tereza Podařilová na Opeře PLUS.

Tereza Podařilová v archivu ND.

 

 (Autorkou textu je Zuzana Rafajová.)