Dvakrát tango, akordeon a Ladislav Horák

Vivat Tango
Tento vydavatelský počin Supraphonu lze označit za objevný a přínosný. Nástrojové spojení akordeonu s violoncellem je z hlediska zvukové barvy optimální a inspirativní a příznivě se o něm vyjádřil i světově proslulý ruský violoncellista Mstislav Rostropovič. Ostatně i významná skladatelka Sofia Gubajdulina má ve svém katalogu několik úspěšných skladeb této nástrojové kombinace. Akordeon prošel od roku 1929 značným vývojem od nástroje využívaného především k lidové zábavě až k instrumentu uplatňujícímu se dnes v širokém spektru hudby komorní a symfonické. Významným pojítkem programu vydaného kompaktního disku je dílo argentinského skladatele Astora Piazzolly. Žánrově obtížně zařaditelný autor vytvořil osobité dílo, vycházející z folklorních kořenů argentinské hudby, které obohatil zejména v oblasti rozvinuté melodiky, formy i harmonické struktury. Z Piazzollovy tvorby obsahuje disk Vivat Tango tyto skladby: Libertango, Vivat Tango, Le Grand Tango, Oblivion, Ave Maria, S.V.P., Finale a Milonga sin palabras. Dalšími skladbami jsou Tango per Claude, jehož autorem je Richard Galliano. Jeho hudba se stylově pohybuje ve světě svého učitele. Skladba Milontan, kterou napsal José Bragato, již rozvíjí Piazzollův odkaz novým směrem. K úspěšnosti uvedených skladeb přispěla nepochybně i aranžérská dovednost Ladislava Horáka, jehož podíl na úpravách skladeb kromě Pavla Trojana a Petra Nouzovského je největší. Vyváženost těchto úprav dává oběma interpretům rovnocennou šanci uplatnit svoji nástrojovou virtuozitu. Obliba této hudby u publika je mimořádná a oba interpreti tlumočí skladby s vysokou mírou vkusu při užití specifických artikulačních efektů jako akcentace, náznaků glissand, vibrata, bicích efektů a především agogiky, se kterou promyšleně vystavěli každou z nahraných skladeb. Registračně vkusný Horákův harmonický transparent doplňuje Petr Nouzovský citově bohatým, místy až jímavým tónem, který však nikdy nevybočí do laciné líbivosti. Tuto úlohu si interpreti postupně vyměňují a při melodicky vyklenutých pasážích akordeonu dostává i violoncello příležitost k uplatnění zdobné virtuozity. Výtečnou nahrávku, o kterou se věrností a plasticitou zvukového obrazu zasloužil nahrávací tým osvědčených rozhlasáků Jiřího Gemrota a Jana Lžičaře pak doplňuje netradičně koncipovaný text, který zpracovali Paolo Picchio (umělecký ředitel International Award „Astor Piazzolla“), Barbara Sagstetter (Zwiesel-Bayern) a Thomas  Richwien (BWB, Viechtach-Bayern). O pozoruhodné výtvarné zpracování kompaktního disku se zasloužila firma VIG Design, s. r. o.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Vivat Tango
Piazzolla – Bragato – Galliano
Ladislav Horák (accordion, bandoneon)
Petr Nouzovský (violoncello)
Nahráno: 25. a 26. února 2012 v Koncertním sále Pražské konzervatoře
Hudební režie: Jiří Gemrot
Mistr zvuku: Jan Lžičař
Supraphon 2014
Total time 56:01

Astor Piazzolla: Libertango, Vivat tango, Le Grand Tango, Oblivion, Ave Maria, S.V.P., Finale, Milonga sin palabras
Jose Bragato: Milontan
Richard Galliano: Tango pour Claude***

Jazzile – sympatická nástrojová kombinace
Vydavatelství Triart připravilo kompaktní disk, realizovaný akordeonistou Ladislavem Horákem a kytaristou Petrem Paulů s programem, v němž se prolíná evropská a latinskoamerická hudba. Většinou odlehčenější charakter skladeb však přináší ve svém celku velmi ušlechtilý hudební zážitek. Atraktivnost všech nahrávek vidím především ve vyváženém spojení akordeonu a kytary po stránce zvukové i technické. Tuto kvalitu je nutno přičíst k aranžérskému důvtipu Ladislava Horáka, který s výjimkou skladby Piazzollovy a Doušovy upravil ostatní skladby pro toto duo z původní předlohy pro dvě kytary. Joaquin Rodrigo, autor slavného kytarového koncertu je tu zastoupen vtipně stylizovanou skladbou Menuetto Pomposo. Dnes hojně prováděný Astor Piazzolla přispěl svojí velmi populární Histoire du Tango. Autorem následujícího Tanga s bicím efektem je proslulý Isaac Albeniz. Stylizací latinskoamerického folkloru tu zavoní skladba Sons de Carrilhöes. Obraz stejné provenience se podařilo navodit holandskému skladateli, jímž je Pieter van der Staak, ve skladbě Skylines. Závěr zpestřila skladba současného českého autora Eduarda Douši Perpetuum Jazzile, která je interpretačně nejnáročnější a která při zachování jazzového charakteru přináší hudbu výrazově členitou a využívá i řady nových možností nástrojové techniky akordeonu. Oba interpreti i zvukově realizační tým se zhostili svých úkolů na vysoké úrovni. Pestrý booklet přináší potřebné informace o skladbách i interpretech.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Tango Jazzile
Ladislav Horák (accordion)
Petr Paulů (guitar)
Hudební režie: Jiří Doubek
Mistr zvuku: Jan Lžičař
Nahráno 22. a 23. února 2014 v Koncertním sále Pražské konzervatoře
Vydavatelství Triart Recording 2014
Total time: 51:45

Joaquin Rodrigo: Menuetto Pomposo
Astor Piazolla: Histoire du Tango
Isaac Albeniz: Tango
Joäo Pernambuco: Sons de Crrilhöes
Pieter van der Staak: Skylines
Eduard Douša Perpetum Jazzile
Foto archiv