Týden s hudbou (157)

Co přinese tento týden
Praha
V pondělí 2. května v kostele sv. Šimona a Judy v Praze zazní koncert gruzínského vokálního polyfonního uskupení Iberi. Večer je příležitostí seznámit se s fenoménem gruzínské vokální polyfonie, která je součástí světového kulturního dědictví; například píseň Čakrulo, jež je i na programu tohoto koncertu, byla již na prvním seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Dalším z pořádaných koncertů v kostele sv. Šimona a Judy, pod hlavičkou Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, bude v úterý 3. května vystoupení Musica Nova Ensemble s uměleckým vedoucím Lucienem Kandelem, kteří v pořadu nazvaném Hudba renesanční Prahy představí skladby slovinského skladatele Jacoba Handla, řečeného „Gallus“. Ten až do své smrti v roce 1591 působil jako varhaník u svatého Jana na Zábradlí v Praze. Jeho rozsáhlé dílo se vyznačuje spojením prvků franko-vlámské polyfonie se stylem benátské školy.

S podnázvem Shakespeare v hudbě se ve středu 4. a ve čtvrtek 5. května ve Smetanově síni Obecního domu uskuteční koncert, na kterém pod vedením dirigenta Petra Altrichtera zazní Sen o noci svatojánské Václava Trojana (suita z filmu), výběr ze Snu noci svatojánské opus 61 Felixe Mendelssohna Bartholdyho, Richard III. Bedřicha Smetany, Romeo a Julie Petra Iljiče Čajkovského (fantazie a předehra), Koncert pro klavír a orchestr číslo 1 g moll opus 25 zahraje Ronald Brautigam, účinkuje Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Závěrečný koncert sborového cyklu Pražského filharmonického sboru se bude konat ve čtvrtek 5. května 2016 opět v kostele sv. Šimona a Judy. Na programu jsou Hradčanské písničky, Kantor Halfar a Potulný šílenec Leoše Janáčka a Requiem Zdeňka Lukáše. Sborové kompozice Leoše Janáčka patří k tomu nejoriginálnějšímu, co v tomto oboru vzniklo.

V Národním divadle v Praze se ve čtvrtek 5. května uskuteční premiéra opery Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Inscenace z období Velké francouzské revoluce, která se řadí mezi vrcholy italského verismu, bude dílem dirigenta a uměleckého ředitele Opery Národního divadla Petra Kofroně a režiséra Michala Dočekala. V hlavních rolích se v alternacích představí Hector Sandoval a Rafael Alvarez (Andrea Chénier), Svatopluk Sem a Roman Janál (Carlo Gerárd) a Anda-Louise Bogza a Petra Šimková-Alvarez (Maddalena z Coigny). Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako novinka v roce 1897, pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale a tři měsíce po její premiéře v Hamburku, kterou řídil Gustav Mahler. Od té doby v Národním divadle nikdy nezazněla.

 

Regiony
V rámci 48. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka se u Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami v úterý 3. května uskuteční premiéra hudebně-literárního pořadu Dvořákův Americký sen. Ve středu 4. května se v Příbrami koná Den s Antonínem Dvořákem, jehož doprovodný program pro děti i dospělé proběhne v průběhu celého dne na různých místech města. Festival bude pokračovat ve čtvrtek 5. května v Galerii Františka Drtikola, opět v Příbrami, vystoupí Stratos Quartett. V sobotu 7. května se na zámku Březnice uskuteční koncert českého houslového dua Spohr Violin Duo. Festival pokračuje až do 26. května.

V Besedním domě v Brně se ve středu 4. května koná koncert členů Akademie Filharmonie Brno. V programu nazvaném Mladá krev aneb Hudba zblízka vystoupí Anežka Vargová a Karolína Smutná (flétny), Pavel Skopal (trubka), Dominika Ťuková (harfa) a další.

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě uvede ve čtvrtek 5. května v divadle Antonína Dvořáka premiéru baletní komedie podle Snu noci svatojánské Williama Shakespeara, na hudbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Shakespearova hra o milencích Hermii a Lysandrovi, Heleně a Demetriovi, o králi a královně skřítků a víl Oberonovi a Titanii, o skřítcích Pukovi a Robinovi, patří k nejoblíbenějším komediím světové literatury. Les jako dějiště příběhu představuje v choreografii a režii Youriho Vámose neznámou zem, krajinu nikoho, v níž jsou smazány hranice mezi přírodním a lidským bytím. Mladí muži a ženy se setkávají v nočním lese – netušíce, že se tam stanou obětí kouzel a čar skřítků a čarodějnic. Youri Vámos prostředí antiky i imaginární svět fantazie Shakespearovy hry posouvá do sedmdesátých let minulého století.

Pardubické hudební jaro pokračuje v koncertech ve čtvrtek 5. května v Rytířském sále zámku v Pardubicích. Představí se Five Star Clarinet Quartet, soubor, který osciluje repertoárově v oblasti klasické i jazzové hudby a navazuje na projev legendárního souboru Barock Jazz Quintet. Účinkují Jiří Hlaváč, Vlastimil Mareš, Irvin Venyš a Jan Mach. Program je složen ze skladeb Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Astora Piazzoly, Jaroslava Ježka, Oskara Petersona a Jiřího Hlaváčka.

 

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Zahraničí
Vedení hlavní operní scény v rumunské Bukurešti zakázalo mezinárodně uznávané primabaleríně Alině Cojocaru a dánskému tanečníkovi a choreografovi Johanu Kobborgovi vstoupit do budovy bez stálého dohledu místní bezpečnostní služby. Jde o následek konfliktu umělců s prozatímním vedením instituce. Kvůli sporu opera zrušila již tři představení. Kromě obou hvězd se zákaz týká ještě sedmi dalších lidí, včetně bývalého generálního manažera či technického ředitele. Vedení opery se k zákazu nevyjádřilo, více informací najdete zde.

Labská filharmonie v Hamburku se po letech stavebních průtahů slavnostně otevře v lednu 2017. Jen v první polovině příštího roku by koncerty v Labské filharmonii mohlo navštívit až půl milionu lidí. Stavba začala v roce 2007 a podle původních plánů měla být dokončena v roce 2010. Průtahy při stavbě a následný právní spor o povinnosti nést náklady ale vedly k mnohaletému zpoždění a po stavební stránce se budova dokončuje až v těchto dnech. Během následujících měsíců bude ještě nutné zajistit vybavení interiérů. Se stavebními průtahy vzrostla také cena budovy. Celkové náklady dosáhly 865,6 milionu eur. Podrobněji jsme informovali zde.

 

Praha
V pondělí 25. dubna byl v Divadle Ponec zakončen dvaadvacátý ročník České taneční platformy 2016. Tradiční Cenu diváka získala choreografka Věra Ondrašíková za inscenaci Guide. Její kolektiv si zároveň odnesl Cenu za světelný design, konkrétně Michal Rydlo a Dan Gregor. Prestižní cenu Taneční inscenace roku získal tvůrčí kolektiv Farmy v jeskyni za svoji nedávnou premiéru Odtržení, v režii a choreografii Viliama Dočolomanského. Ohodnocení Nejlepšího tanečníka/tanečnice roku si po dlouhé době odnesl muž – tanečník a umělec Jaro Ondruš. Více informací jsme přinesli zde.

Ve Státní opeře Praha vystoupil 26. dubna juniorský soubor Bavorského státního baletu. V jediném představení vystoupilo 16 mladých tanečníků v choreografiích George Balanchina, Hanse van Manena, Maria Barriosi, Davida Bombana a Richarda Siegala. Jde o první představení mezinárodně uznávaného souboru na scéně pražského Národního divadla. Podrobnější informace najdete zde.

Radě Českého rozhlasu ve středu na jejím nejnovějším zasedání oznámil generální ředitel René Zavoral novou várku personálních změn. Mimo jiné se rozhodl k 30. červnu změnit vedení stanice Vltava. Z místa šéfredaktora tak po patnácti letech odchází skladatel Lukáš Hurník. Na jeho post bude vypsán konkurz.

Německá houslová virtuozka Anne-Sophie Mutter vystoupila v pražském Rudolfinu, ve dnech 27., 28. a 29. dubna na třech koncertech s Českou filharmonií vedenou Manfredem Honeckem. Na koncertech zazněly skladby Bohuslava Martinů Památník Lidicím, Houslový koncert a moll opus 53 Antonína Dvořáka a Symfonie číslo 7 A dur opus 92 Ludwiga van Beethovena. Recenzi koncertu najdete zde a také zde. Houslistka Anne-Sophie Mutter kromě sólového vystoupení s Českou filharmonií a Manfredem Honeckem vedla mistrovský kurz (masterclass) v houslové hře, kde pracovala s vybranými studenty hudebních škol.

Dva roky po ukončení aktivní kariéry tanečníka se 28. dubna na scénu pro jediný večer vrátil umělecký šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. Pro vznik autorské choreografie, uvedené v pražském Paláci Akropolis, se spojil s newyorskou jazzovou zpěvačkou, skladatelkou a tanečnicí Jen Shyu. Petr Zuska, jedna z nejvýraznějších postav tuzemského současného tance, v inscenaci nejen tančí, ale recituje, zpívá a hraje na kytaru. Celou inscenací provází báseň Jana Skácela Pravidlo pánských jezdců ze sbírky Kdo pije potmě víno. Informovali jsme zde.

V dalším kole podpory uměleckých projektů z peněz Evropské unie, které udílí program Kreativní Evropa, získala Česká republika jen málo příspěvků. V jedné ze dvou kategorií neuspěla vůbec. „Podpora projektů evropské spolupráce z programu znamená pro Českou republiku významný propad,“ konstatují zástupci české kanceláře Kreativní Evropa – Kultura. Program EU Kreativní Evropa od roku 2014 navazuje na dřívější programy Media a Kultura. V letech 2014 až 2020 má k dispozici celkem 1,46 miliardy eur, v přepočtu zhruba 40 miliard korun. V rámci tohoto programu nedochází k rozdělování grantů mezi účastnické státy, projekty jsou hodnoceny výlučně na základě kvality. V roli partnera letos uspěla jako jedna ze čtyř organizací i Česká filharmonie.

 

Regiony
V Moravském zemském muzeu byla zahájena výstava ke dvoustému šedesátému výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta. Výstavní prostor v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu je uzpůsobený do podoby divadelní scény. Na výstavě je možné vidět řadu artefaktů a hudebních nástrojů a především rukopisné opisy Mozartových skladeb. Výstava je pro veřejnost otevřená až do konce roku s výjimkou pondělí. Jde o druhou výstavu z dlouhodobého cyklu Cesty do hudební minulosti a představuje další část sbírek oddělení dějin hudby. V těchto fondech je zhruba osm set rukopisných opisů a tisků Mozartových skladeb.

Ve čtvrtek 28. dubna byl v Divadle A. Dvořáka Příbram za zvuku horny světoznámého Radka Baboráka oficiálně zahájen 48. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Během slavnostního večera v doprovodu hudebního tělesa Orquestrina zazněly kromě Dvořákovy „Novosvětské“ také skladby od Miloše Boka, Nina Roty či Maurice Ravela.

Pěvecký sbor Kantiléna, který působí při Filharmonii Brno, oslavil 28. dubna šedesát let své existence narozeninovým koncertem. Vystoupil v sále Stadionu společně se sólisty, orchestrem a také s Kühnovým dětským sborem. Posluchači měli možnost vidět a slyšet dvě velká pěvecká tělesa na jednom pódiu. Zaznělo koncertní provedení Špalíčku od Bohuslava Martinů, dílo inspirované poetikou lidových her, dětských i obřadních. Kantiléna vznikla v roce 1956 jako Šlapanický dětský sbor. Během několika let se vypracovala ve výběrové těleso a začala vítězit na českých i zahraničních soutěžích.

Premiéra hry Otvírání studánek Alfréda Radoka Martina Sládečka v Mahenově činohře Národního divadla v Brně v režii Jana Antonína Pitínského se odehrála 29. dubna. Původní hra Martina Sládečka spojuje život Alfréda Radoka s motivy slavné kantáty Bohuslava Martinů. Hudbu k inscenaci komponoval Vít Zouhar, s využitím motivů ze „Studánek“ od Bohuslava Martinů. Zazněla i hudba z Otvírání studánek v provedení klavír, dvoje housle a viola, společně s Kantilénou – sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno, kterou vedl Jakub Klecker, a s dirigentem Michalem Jančíkem. Recenzi si můžete přečíst zde.

 

Výročí
Osmdesáti let by se v neděli 8. května dožila přední sólistka Opery Národního divadla v Praze, sopranistka Marta Boháčová (zemřela 12. srpna 2014). Na naší první scéně začala vystupovat už v šedesátých letech minulého století, smlouvu sólistky podepsala v roce 1970. Za více než dvě desetiletí v Národním divadle ztvárnila řadu především koloraturních a hlavně později též mladodramatických úloh, mimo jiné Rossiniho Rosinu, Verdiho Gildu, Mozartovu Zuzanku či Smetanovu Karolínu. Marta Boháčová byla činná též jako pěvecká pedagožka. K jejímu nedožitému jubileu se vrátíme v zevrubném portrétu.