Kibbutz zatančil znepokojivou vizi současnosti

V rámci festivalu Divadelní svět se 16. a 17. května v brněnském Janáčkově divadle představil proslulý izraelský soubor Kibbutz Contemporary Dance Company s relativně novým představením Horses in the Sky. Sedmdesátiminutový maraton s rukopisem uměleckého vedoucího souboru Ramiho Be‘era zvládli pečlivě vybíraní i školení tanečníci na výbornou a divákovi rozhodně nedali vydechnout. Intenzitou výpovědi, choreografickou promyšleností a připraveností tanečníků se skutečně jednalo nejen o vrchol festivalu Divadelní svět, ale i o událost brněnské taneční sezony. Není divu, že natolik očekávané hostování vyprodalo oba dny, ve kterých izraelský soubor obsadil prkna Janáčkova divadla.
Rami Be’er: Horses in the Sky – Kibbutz Contemporary Dance Company 2017 (zdroj ND Brno / foto © Eyal Hirsch)

Nejednoznačný název Horses in the Sky (Koně na nebi znějí v češtině poněkud méně vznosně) rozšifrujeme, až když prostudujeme přehled dobré dvacítky interpretů, jejichž skladby během představení zazní. Jedním z častěji opakovaných úryvků je právě stejnojmenná skladba post-rockového hudebníka Silver Mt. Zion, která je vodítkem k chápání celého Be’erova představení. Slova, která zaznějí dokonce v playbacku z úst jednoho z tanečníků, jsou sice v originále míněna jako kritika Severní Ameriky, ale přeneseně a jistě i Be’erovým záměrem se vztahují na naši současnost obecně: „Lháři přinášejí více lží, násilí plodí více násilí, naši hrdinové zemřeli pomatení, naše školy vypadají jako vězení a nikoho to nezajímá.” To je jen malý výčet toho, z čeho jeden z „mizerných valčíků pro světové války“ obviňuje současný (americký) svět.

Představení Kibbutz Contemporary Dance Company mají velmi často sociálně-politický náboj, a není divu, jelikož zakladatelka souboru Jehudit Arnon přežila holokaust a současný umělecký ředitel Rami Be’er, který se k ní ve svých třech letech přišel učit základům rytmiky, je jejím chráněncem a pokračovatelem jejích myšlenek. I intimní duety se odehrávají na pozadí společenského a politického dění, žádné velké soukromí, žádná klasická pas de deux, žádnou idylku od Kibbutz Contemporary nemůžeme čekat. Časy (zejména pak v Izraeli) jsou tvrdé a „contemporary“ znamená současný, naopak v mnohem dokonce tento soubor ukazuje cestu vpřed ostatním světovým souborům.

Kdo si přišel na Horses in the Sky odpočinout, zrelaxovaný se domů rozhodně nevrátil. Křehkost lidského těla (neboli i jeho celé existence) a emoce živých bytostí s jejich křehkými sny se tu staví oproti válkám, životu ovládanému roboty, monstry vypouštějícími do vzduchu rakety a nenasytnými ideologiemi v násilných časech. Výrazná a mnohdy i syrová gesta sedmnácti tanečníků jako všudypřítomný třes rukou, nahrbení celého těla nebo zkřížené prsty volající nejspíš po božím zásahu neodbytně vytváří dojem, že apokalypsa je nadosah. Znepokojivě působí i konec sedmdesátiminutového kvapu, kdy jedna z tanečnic obíhá v kruhu okolo světla přicházejícího shora, zatímco ostatní se pomalu plazíce odsouvají do zákulisí.

Nálady na jevišti se mění stejně rychle jako žánry hudebního doprovodu – ducající techno střídají komornější a jemnější pasáže, tvrdé údery se však vracejí s plnou intenzitou o pár minut později. Žádná velká zjevná katarze nepřichází, možná jen taková, že zmiňovaný závěr v sobě nese kromě velké dávky znepokojení i jakousi naději. V tom je Be’er mistr – nabízí realitu i jakási vodítka, zbytek je na divákovi, aby se s jeho poměrně syrovým dílkem popral a našel v něm skryté řešení či pozitivní poselství.

Jednoduché kostýmy tělových barev (jen mírně odlišné ženské od mužských), jednoduchá světla, absence jakýchkoli rekvizit – čistě pouze těla a pohyb, to je charakteristika inscenace Horses in the Sky, jejíž choreografii, scénu i světelný design si vytvářel sám umělecký vedoucí Be’er. Samotného tvůrce, osobně přítomného v Brně, samozřejmě spolu s performery, ani tentokrát neminuly ovace ve stoje ze strany brněnského publika.

Kibbutz Contemporary Dance Company dnes tvoří asi osmdesát izraelských a mezinárodních tanečníků, kteří žijí, pracují a tvoří v Mezinárodní taneční vesnici v kibucu Ga’aton pod uměleckým vedením Ramiho Be’era. Pracují tvrdě a naplňují vize své zakladatelky Jehudit Arnonové, přeživší holokaustu, původem z Komárna v tehdejším Československu. Kromě hlavní skupiny má i svoji druhou skupinu, organizuje studijní programy v zahraničí nebo také iniciuje multikulturní programy, spojující například Židy a Araby, kteří sdílejí vášeň pro tanec. Pracuje rovněž například s komunitami postižených či oběťmi domácího násilí a jinak potřebnými.


Hodnocení autorky recenze: 95%

Divadelní svět Brno 2017
Horses in the Sky
Choreografie, jevištní a světelný design: Rami Be’er
Hudba: Sidsel Endresen, Christian Wallumrød, H. Stern, Björk, Fuck Buttons, Krieg und Frieden, Alexandre Desplat, Olafur, Faultline, Eleni, J. Carpenters, Murkof, Alejandro Therasi, Mt. Zion, Thee Silver, O. Arnalds & A.S. Ott, Blonde Redhead, The Knife, Primus, Kid Koala, Elvis Presley, P. Jeck, Eleni Karaindrou, Micachu&The Shapes&London Sinfonietta, Otomo Yoshihide
Kostýmy: Rami Be’er, Lilach Hatzbani
Zvuk: Rami Be’er, Alex Claude
Nastudování: Nitza Gombo
Kibbutz Contemporary Dance Company
Světová premiéra 31. srpna 2016 Sydney Opera House
(psáno z reprízy 16. 5. 2017 Janáčkovo divadlo Brno)

Tančí – Ben Bach, David Ben Shimon, Roni Ben Simon, Anastasia Cheshun, Shani Cohen, Niv Elbaz, Nadav Gal, Martin Harriague, SuJeong Kim, Ilya Nikurov, Hagar Shachal, Jin Hwan Seok, Olga Stetsyuk, Sedrig Verwoert, Megan Doheny, Léa Bessoudo

www.divadelnisvet.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Be’er: Horses in the Sky (Kibbutz Contemporary Dance Company)

[yasr_visitor_votes postid="255072" size="small"]

Mohlo by vás zajímat