Týden s tancem
Hypochondři ve Venuši ve Švehlovce – Beautiful Confusion uvádí novou premiéru
Kolektiv Beautiful Confusion uzavírá letošní kalendářní rok premiérou nové inscenace HYPO, ve které se setkají Becka McFadden s grafickou designérkou a digitální umělkyní Mariiou Reshetovou. Tentokráte zpracovávají fenomén hypochondrie prostřednictvím svých vlastních médií. Představení ve formě performativní instalace mohou diváci navštívit v premiéře v úterý 12. prosince a v repríze 13. prosince 2023 v divadle Venuše ve Švehlovce.
HYPO není tradiční performancí. Potírá neviditelnou hranici mezi jevištěm a hledištěm a otvírá divákům nevšední prožitek v galerijním stylu. Diváci mohou očekávat nejen vyhrocené momenty, ale také svobodu galerijní akce, která jim umožní pohybovat se vlastním tempem a zabývat se výsledky výzkumu vyjádřenými prostřednictvím videa a objektové instalace. Během večera budou mít také možnost veřejně sdílet své vlastní zkušenosti se zdravotní úzkostí. Inscenace je koncipován jako umělecké zpracování hypochondrie jako historického, sociokulturního a hluboce osobního fenoménu.
Živá performance s náklonností k instalaci, grafice a videoartu pojednává o vztahu člověka k jeho tělu a k vědomí, že jednoho dne nevyhnutelně selže. Možná právě teď, možná v přímém důsledku zvonění v uších nebo kvůli té divné bouli na ruce. „Proboha, co to mám na ruce za divnou bouli? Vygooglím si to… Ne negoogli to. Vážně, nehledej to. Dobrá, možná můžeš vygooglit jen malou, malinkatou část, něco fakt konkrétního… Ach, Bože…“
Výsledkem je multidisciplinární ponor do světa hypochondrie. Jako zdroj tvůrčí inspirace. Jako toxická značka, která urgentně potřebuje rebranding. Jako svět plný absurdního humoru. Jako prostředek, jak se zasmát sami sobě. Jako hrdá rodová linie sahající od Andyho Warhola přes Marcela Prousta až po Charlotte Brontëovou. Jako zcela logická reakce na život v těle, které jednoho dne nevyhnutelně selže.
„Jsme velmi nadšené, že nám podpora Venuše ve Švehlovce a Art-in-Res dala příležitost rozvíjet naši práci založenou na instalaci. Narozdíl od Black Dress nebo Movement/Architecture, kde instalace nebo výstava doprovází tradičnější produkci, zde je instalace médiem, což nám umožňuje pracovat nejen jiným způsobem, ale i jiným typem zapojení publika,” říká o novince Becka McFadden a dodává: „Zajímá mě dynamika mezi živým, performujícím tělem, digitálními médii a objektem. Přítomnost performujícího těla jako jednoho z mnoha rovnocenných nositelů významu v multimediálním prostoru je něco, o čem jsem v tomto procesu přemýšlela.”
Mariia Reshetova poté doplňuje: „Bylo pro nás důležité, aby se dílo nebralo příliš vážně, protože hypochondrie je plná absurdního, černého humoru. Myslím, že právě proto mě přitahoval žánr mockumentárního filmu, který ovlivnil můj přístup k videomateriálu.“
Bohemia Balet zve do Divadla Komedie
Soubor Bohemia Balet složený z absolventů a studentů Taneční konzervatoře hlavního města Prahy uvede 12. prosince v pražském Divadle Komedie svůj nejnovější komponovaný program s názvem Tanec, tanec.
Představení plné mládí, radosti, krásy a emocí. Do programu jsou zařazena vystoupení studentů TKHMP, laureátů Evropské baletní soutěže Brno 2023 a 2 ukázky z nové premiéry Bohemia Baletu Kontrasty – Bohemia balet a evropští tvůrci. Na své si přijdou milovníci jak klasické, tak současné taneční tvorby.
Manus Art Collective uvádí Xposure
Soubor Manus Art Collective uvádí nový mezinárodní taneční projekt s názvem Xposure. Choreografka Klára Ešnerová se inspirovala výzkumem vlastního podvědomí a prací s vnitřním stínem, v týmu ji doplnily umělkyně belgické scény Meike Stevens a Júlia Godino Liorens.
,,Vždy byl mým zájmem svět podvědomí a rozvíjení vnitřního světa s přesahem. Z výzkumu snů a podvědomého světa jsem se přesunula na výzkum vlastního stínu a začalo mě zajímat, jak ostatní vnímají toto téma, které je vlastně tabu. Společnost, ve které žijeme nás učí skrývat své vnitřní démony, zůstanou hluboko v podvědomí, kde je mnohokrát ani nejsme schopni rozeznat. Jako malý hlásek, který jsme schopni utišit až do té doby, než se ocitneme před extrémní situací. Skrze tělo jsme schopni otevřít průchod k nejniternějším pocitům a můžeme být sami překvapeni, co se ukrývá uvnitř. Při tvorbě představení jsem vycházela ze specifického pohybového materiálu, v rámci kterého každý tanečník najde svou cestu k pohybu a expresi.“ Přibližuje tvůrkyně představení, choreografka a tanečnice Klára Ešnerová.
O světelný design se postarala Judita Mejstříková, hudební kompozice pochází z dílny Bulata Yanysheva a Alexandera Filimonova.
Premiéra se odehraje 15. prosince v pražském Divadle Bravo!
Nositelé, s. r. o. Divadla Continuo
Pohybově vizuální zpověď o stárnutí lidského těla, křehkosti, kráse a prožitku smysluplnosti vlastní existence mezi představami a realitou, pohybem a slovem, zvuky a tichem, potřebami a sny. Takoví budou Nositelé, s. r. o. režisérky Kateřiny Šobáňové v interpretaci Stefana Bütschiho, jež uvede Divadlo Continuo v sobotu 16. prosince ve Švestkovém Dvoře v Malovicích.
„Lidské tělo je kronikou našeho bytí. Od prvního nádechu se do něho ukládají naše vzpomínky, které k sobě vážou lidi, místa, situace a emoce. Ačkoli si mnohé z nich „nepamatujeme“ vědomě, v těle jsou uložené navždy“, vysvětluje Kateřina Šobáňová, autorka a režisérka inscenace
S přibývajícím věkem a větší křehkostí těla se mění kvalita i intenzita vzpomínek a s příchodem stáří na síle získává v těle usazený emoční sediment dávných událostí a reakce na něj. Slabost těla vede k úspornosti pohybů a každodenní jednotvárnosti, přesto síla vzpomínek, či naopak jejich věčná ztráta dávají prostor k nečekaným kombinacím mezi představami a realitou, pohybem a slovem, zvuky a tichem, potřebami a sny.
„Jednou z hlavních inspirací pro vznik samostatného představení v rámci výzkumného projektu byly právě tyto změny pohybových vzorců u každodenní činnosti, poruchy postury na základě neurologického či psychického stavu a postupné snížení úrovně rozličných vyšších korových funkcí, jako je paměť, myšlení, úsudek, intelekt či schopnost učení se“, dodává k projektu Šobáňová.
Další inspiračními zdroji jsou mýtus o bohu Ódinovi a jeho dvou havranech nebo také zcela praktické a konkrétní otázky ze současného životě, které se vynoří v okamžiku, kdy kvůli zdravotnímu stavu či sociální situaci senior potřebuje stálou péči od institucí a musí natrvalo opustit svůj domov a všeho se vzdát.
Dlouhodobý výzkum bude pokračovat v roce 2024. Cílem pokračujícího výzkumu bude hledání co nejširšího kontextu stárnutí lidského těla včetně prolomení společenského tabu spojeného s tělem lidí ve vyšším věku, jako je hygiena, fyzický kontakt, sexualita, atd.
!GG! spolku Orbita spojuje tanec, hudbu a vizuální umění
Příběh tanečníka, muže, ve kterém se zrcadlí nekonečnost umění a střet svobody se spoutaností. Nejnovější projekt spolku Orbita s názvem !GG! bude uveden 17. prosince od 19. 30 v Distillery v Pekařské ulici v Brně, jeho hvězdou je Igor Vejsada.
Hlavní postava !GG! Igor Vejsada, tanečník s letitými zkušenostmi a fraktál, interpretovaný Michalem Nagym, propojují minulost a současnost v hudební koláži Lamina Fibra se světelným designem Františka Kumhaly. Scéna Jakuba Tajovského zasazuje tento příběh do dynamického prostoru pomocí autorských vizuálních projekcí.
„Jsou to zkušenosti duše, situace, které jsme prožili, překážky, které jsme měli překonat, kódy, které jsme měli rozluštit a labyrint, kterým procházíme. Každý příběh má svá tajemství a skrývá poselství. Důležité je, jak se na něj díváme a co v něm vnímáme,“ sdílí Lukáš Lepold, jeden ze autorů konceptu.
Kiosek! v pražské premiéře
Spolek Ostružina a Divadlo Polárka uvedou 17. prosince od 16. hodin ve vršovickém Vzletu pražskou premiéru interaktivní pohybové inscenace Kiosek!, jež byla inspirována mezinárodně oceňovanou stejnojmennou knihou Anete Melece. Dílo je určeno divákům od tří let.
Ústřední postavou je paní Olga. Ta bydlí v malém kiosku na ulici, nadšeně a s úsměvem prodává žvýkačky a limonády, listuje si časopisy. A touží někam vycestovat. Místo toho se tísní ve svém malém kiosku, ze kterého nikdy nevychází.
Inscenace vznikla pod uměleckým vedením tanečnice a choreografky Barbory Látalové a tanečnice, tvůrkyně a spolupracující umělkyně Zden Brungot Svítekové.
„Příběh paní Olgy je jednoduchý, ale inspirativní a povzbudivý. Ukazuje, že ke štěstí není často nutné chodit někam daleko. Stačí jen pozitivní přístup a trocha činu. Nabízí spoustu různých prostředí, zajímavých detailů, a toho jsme se chytli. Diváci se stanou součástí živých divadelních obrazů, stanou se spoluautory prostředí příběhu a společně s paní Olgou doputují až k moři,“ vysvětluje Barbora Látalová.
„Interakce se ovšem nemusí účastnit všichni diváci, stále je tu možnost pozorovat dění z pozadí, podobně jako to dělá paní Olga – pohledem skrze malé okénko kiosku. Je to naše první pozvání tvořit pro repertoárové divadlo. Vážíme si důvěry Jiřího Hajdyly, uměleckého šéfa Divadla Polárka. Byla to příležitost pro novou spolupráci a posun v tvorbě spolku,” dodává Zden Brungot Svíteková.
Výtvarné řešení a kostýmy jsou z dílny Lenky Jabůrkové, hudbu do inscenace složila zpěvačka, skladatelka a performerka Ridina Ahmedová ve spolupráci s jazzovým kontrabasistou Petrem Tichým.
Oscilace Farmy v jeskyni
V pražském DOXu se 18. prosince uskuteční premiéra Oscilace, nejnovějšího počinu souboru Farma v jeskyni, který je dílem kolektivu performerů souboru. Jedná se předvším o práci těchto performerů*ek: Andrej Štěpita, Gioele Coccia, Michaela Králiková, Barbora Ješutová, Hana Varadzinová. Choreografickými konzultantkami při vzniku byly Eliška Vavříková a Kamila Mottlová.
Fragmenty situací, životů, vnitřních světů. Kousky pohybu, hudby, umění… Prchlivá každodennost. Boje o moc, pozornost, touha někam patřit. Všichni žijí v jednom světě a přece každý v tom svém. Koncert i divadlo. Jedinečný komponovaný večer nabitý pohybem a živou hudbou.
Vzpomínka na Jana Kadlece
Dne 30. listopadu zemřel ve věku 67 let český tanečník, bývalý sólista baletu Národního divadla Jan Kadlec. V roce 1976 absolvoval taneční oddělení Konzervatoře v Praze a okamžitě nastoupil do Národního divadla, kde se v následující sezóně stal sólistou baletního souboru a kde působil až do roku 2001. Vedle toho tančil rovněž v Laterně magice (titulní role v Odysseovi a Minotaurovi), povinnou vojenskou službu strávil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého.
Do jeho repertoáru patřily role jako Tybalt v Romeovi a Julii, princ v Louskáčkovi a Popelce, Alan a Colin v Marné opatrnosti, Albert a Hilarion v Giselle, Basilio v Donu Quijotovi, Smrt v Isadoře Duncan, Spartakus, Macbeth ad. Za ztvárnění Kabaretiéra v inscenaci Někdo to rád… získal roku 1994 Cenu Thálie.
Byl všestranným tanečníkem s jistou technikou, širokým hereckým výrazem a přirozeným projevem, přesvědčivý v dramatických, charakterních i komických rolích.
Jeho taneční i životní partnerkou byla jeho kolegyně, sólistka baletu ND Hana Vláčilová.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
