Album týdne Normana Lebrechta: Britten – Sinfonia da Requiem

Britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht si pro svou dnešní recenzi vybral novou nahrávku "Sinfonie da Requiem" Benjamina Brittena v podání Symfonického orchestru města Birmingham. Opět nechybí ani hudební ukázka.

CD: B. Britten: Sinfonia da Requiem – Mirga Gražinytė-Tyla, City of Birmingham Symphony Orchestra (zdroj prestomusic.com)

Stejně jako Beethovenovu Mši C dur často zastiňuje Missa solemnis, Sinfonia da Requiem Benjamina Brittena je někdy zaměňována za jeho Válečné requiem, ač spolu tyto dvě skladby nemají nic společného. Sinfonia je napsána pro orchestr beze sboru, trvá jen 20 minut a čiší z ní nejistota a rozpolcenost.

Britten Sinfonii napsal na zakázku v roce 1939 brzy poté, co se usadil v New Yorku a poprvé tak zažil na vlastní kůži pro toto město typický kosmopolitní životní styl, o tolik barvitější než věčně šedivý Londýn. Objednávka přišla od japonské vlády k oslavě 2 600 výročí vládnoucí dynastie. V té době se Japonsko s nevídanou brutalitou snažilo dobýt Čínu. Britten byl pacifista – jak řekl jednomu novináři: „Snažím se, aby to bylo co nejvíce protiválečné.” Ale honorář si vzal. O rok později ho povolali na japonský konzulát, kde ho obvinili z urážky národa (peníze vrátit nechtěli).

Dílo mělo premiéru v Carnegie Hall 29. března 1941 v podání Newyorské filharmonie pod taktovkou hudebního ředitele Johna Barbirolliho. Další uvedení tohoto díla v Bostonu bylo ovšem důležitější. Dirigentovi Sergeji Kusevickému se Sinfonia tak líbila, že si u Brittena objednal skladatelovu první operu Peter Grimes. Kvůli vstupu Japonska do 2. světové války a práci na opeře šla Sinfonia da Requiem stranou. Dodnes se jí málokdy dostává pozornosti, kterou si jakožto rané dílo tohoto úžasného skladatele zaslouží.

Sinfonia je rozdělená na tři věty, začíná a končí velmi ponuře, její střed je rozrušený a neklidný. Skrývá v sobě širokou náladovou škálu, od soucitu po vášeň. Vliv Mahlera – zejména jeho Symfonie č. 9 – je tu nepopiratelný, žestě a bicí nástroje jsou zase inspirované dílem Igora Stravinského a v atmosféře skladby je cítit válečná nejistota a autorovy výčitky svědomí – Britten žil v pohodlí Ameriky, zatímco jeho domov byl dennodenně bombardován Němci.

Tyto konflikty jsou silně vyjádřeny v nové nahrávce Birminghamského symfonického orchestru pod taktovkou jeho litevské hudební ředitelky Mirgy Gražinytė-Tyla. Na rozdíl od mnohých opatrně uctivých nahrávek tohoto díla, v tomto novém provedení se odráží předválečný život na hraně, kdy je budoucnost nejistá a víra v lepší zítřek skomírá. Mezi jednotlivými takty tajíte dech, kam bude svět směřovat. Je to nejméně anglická interpretace Sinfonie, kterou jsem kdy slyšel, a je o to zdařilejší. Gražinytė-Tyla mistrovsky ovládá tempo skladby a nesnaží se skrýt její náznaky atonality. Jakoby přesně vycítila Brittenovy protichůdné pocity. Je to nesmírně poutavý příběh, který máte díky internetové distribuci na dosah ruky.

Ukázka:

The British Project – Britten: Sinfonia da Requiem
Dirigentka: Mirga Gražinytė-Tyla
City of Birmingham Symphony Orchestra
Label: Deutsche Gramophon
Datum vydání: 16. října 2020

Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments