Album týdne Normana Lebrechta: Händel po faceliftu

Tento týden hodnotí Norman Lebrecht ve své pravidelné recenzi nahrávku oratoria Izrael v Egyptě Georga Friederica Händela v úpravě Jeannette Sorrellové.
Jeannette Sorrell (zdroj Jeannette Sorrell)
Jeannette Sorrell (zdroj Jeannette Sorrell)

Když Georg Friedrich Händel pobýval v první polovině 18. století v Londýně, nebyla nabídka aktivit po koncertě příliš veliká, a tak se skladatel mohl rozmáchnout a psát dlouhé duraty. Několik desetiletí byla Händelova záliba v přílišné délce tolerována – až do dubna 1739, kdy se druhé z jeho dramatických biblických oratorií setkalo s odmítnutím z řad šlechtického publika, které si stěžovalo, že je příliš dlouhé a statické. Zčásti to bylo nespravedlivé.

Když si vyšší vrstvy začaly zvát údajně talentovanější italské autory, Händel na psaní oper rezignoval. Tváří v tvář chudobě se přeorientoval na biblická oratoria – Izrael v Egyptě představuje jedno z jeho nejsilnějších a nejpodmanivějších děl. Problémem byla nicméně nudná předehra popisující smutek Egypta nad smrtí Josefa, otravný úvod, který podkopával drama Exodu a přechodu Rudého moře. Händel, vždy citlivý na požadavky trhu, svůj příběh přepracoval, ale oratorium zůstalo nevyvážené a poznamenané počátečním nepříznivým přijetím.

V této verzi provedla americká průkopnice hry na dobové nástroje Jeannette Sorrellová řadu rozumných škrtů v celé partituře a to vše při zachování strukturální integrity díla. Její editační zásahy spolu s poměrně rozvernými tempy udržují oratorium v rychlém tempu. Výsledkem je akční, pestrá a neustále poutavá 74minutová verze.

Sorrellová sice zachovává rozporuplný Lament za Josefa, ale činí tak s prozíravou stručností a její soubor Apollo’s Fire a zpěváci nešetří výrazem. Obzvláště se mi líbil kontratenorista Daniel Moody a barokní trumpetista Steven Marquardt. Sama Sorrellová je výjimečnou osobností která si v zapšklém Clevelandu razí vlastní cestu a ukazuje, že v témže postindustriálním městě je místo pro dva prvotřídní orchestry hrající velmi odlišné styly. Toto dokonalé provedení se automaticky stává mou nejoblíbenější verzí Izraele v Egyptě, díla, které předchází Mesiáše o dva roky a obsahuje mnoho z jeho zárodků. Ke konci je prakticky slyšet, jak se Mesiáš plíží ve stínu, zatímco Händel shromažďuje své výdělky z pokladny a ukládá je do osobního trezoru, který Bank of England nechala otevřený právě pro tento účel. Tato oslava vykoupení by se měla hrát častěji, zejména v dnešní těžké době.

Album na Spotify:

Georg Friederic Händel: Israel in Egypt

Handel: Israel in Egypt, HWV 54, Pt I.

Apollo’s Fire
Jeannette Sorrell – dirigent

Label: Avie
Datum vydání: 6. října 2023
Hodnocení Normana Lebrechta: ****/*****

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments