Barocco & Carmina Burana. Ostravský balet uvádí v jednom večeru Bacha a Orffa

  1. 1
  2. 2
  3. 3

S hudbou Carla Orffa jsem se poprvé blíže setkal ještě jako člen Kühnova dětského sboru během zájezdu sboru v Singapuru, kdy jsme byli na několik dní všichni ubytováni v rodinách našich Singapurských vrstevníků. Tatínek mého tehdejšího hostitele Davida, povoláním obchodník se zdravotnickými materiály, byl velkým milovníkem opery a vlastnil obrovskou sbírku gramofonových desek s nahrávkami Marii Callas, Maria Lanzy a jeho oblíbeného barytonisty Dietricha Fischera-Dieskau. Každý večer, když se vrátil z práce, s námi poslouchal ve své pracovně desky s jeho oblíbenými nahrávkami. Vzpomínám si, že jedna z jeho nejoblíbenějších byla právě deska s nahrávkou Carmina Burana s Dietrichem Fischerem-Dieskau v hlavní barytonové roli. Tehdy jsem ještě ani netušil, že právě s touto kantátou ve stejné roli budu o mnoho let později vystupovat poprvé pod vedením maestra Bruna Casoni se znamenitým sborem Teatro La Scala na operním festivalu Bély Bártóka v Maďarském Miškolci.

V Národním divadle moravskoslezském dnes večer vystoupíte poprvé. Jak jste se na tuto spolupráci těšil?

Na tuto spolupráci se velice těším zejména proto, že má účast v tomto představení je zároveň mým debutem na scéně Národního divadla moravskoslezského a také proto, že se mi zalíbila myšlenka uvedení kantáty v baletním provedení. Věřím, že právě vystoupení výtečného baletního souboru Národního divadla moravskoslezského v choreografii Youriho Vàmose ve spojení se silnou hudbou Carla Orffa v podání sboru Národního divadla moravskoslezského a mými kolegy a kolegyněmi v sólových partech pod vedením pana dirigenta Marka Prášila, bude pro diváky nevšedním a velmi silným zážitkem.
*** 

Vizitky:
Choreograf Jacek Przybyłowicz je absolventem Státní baletní školy a Hudební akademie a konzervatoře Fryderyka Chopina ve Varšavě – obor pedagogika baletu. V letech 1987 – 1991 byl tanečníkem Teatru Wielkiego ve Varšavě. Již tehdy se prosadil jako choreograf, připravil Negocjacje (Vyjednávání) na hudbu Alessandra Marcella. Kompozice byla oceněna první cenou za choreografii a cenou za interpretaci na druhého ročníku Choreografické soutěže v rámci celého Polska, která se odehrála v Lodži. Negocjacje (Vyjednávání) byly rovněž prezentovány na scéně Teatru Wielkiego ve Varšavě během konání 6. ročníku Varšavských dnů baletu.

V roce 1991 vycestoval z Polska. Vystupoval tehdy se soubory v Německu a Izraeli. Mnoho let byl svázán s jedním z nejlepších souborů moderního tance Kibbutz Contemporary Dance Company (Izrael), se kterým spolupracovali rovněž choreografové jako Mats Ek, Ohad Naharin, Jiří Kylián, Emanuel Gat a Rami Be´er. V letech 1994 – 2001 vystupoval s Kibbutz Contemporary Dance Company na těch nejprestižnějších festivalech moderního tance, navštívil díky tomu více než padesát zemí po celém světě – mimo jiné USA, Kanadu, Brazílii, Argentinu, Chile, Mexiko, Singapur, Tchaj-wan, Japonsko. Mnohokrát vystupoval v Evropě, také v Polsku na pozvání Lodžských baletních setkání.

V roce 1997 vystupoval s Batscheva Dance Company v inscenaci Kyr s choreografií Ohada Naharina v rámci Yair Shapiro Dance Price. V průběhu všech let strávených pracovně v zahraničí prohluboval svůj zájem o choreografii, mimo jiné prostřednictvím titulů Verlorenheit a Orient Express vytvořených v rámci Dance Extentions 2002 v Limassolu na Kypru. V té době spolupracoval s Lambros Lambrou Dance Company, podílel se na choreografickém projektu tohoto souboru v Evropě.

V roce 2002 se vrátil do Polska, aby vytvořil Naszyjnik gołębicy (Náhrdelník holubice, 2003) v Polském tanečním divadle v režii Ewy Wycichowské. O rok později na pozvání Biennale de la Danse v Lyonu vytvořil Barocco (2004). Pro Polské taneční divadlo přichystal také Jesień – Nuembir (2008).

V posledních letech vytvořil tři baletní inscenace pro Národní operu ve Varšavě: Kilka krótkich sekwencji (Pár krátkých sekvencí/aktů), jehož videoprojekci zrealizovala Katarzyna Kozyra, Alpha Kryonie Xe (2010) a třetí Symfonii Pieśń o nocy (Píseň o noci; k příležitosti večera Szymanowski i taniec v Národní opeře ve Varšavě, 2006). Roku 2010 se na galavečeru tance uspořádaném v Římě organizací UNESCO prezentoval svým dílem Sono nero. V roce 2012 vytvořil pro Polský národní balet v režii Krzysztofa Pastora 6 skrzydeł aniołów (6 křídel andělů).

Se soubory Polského divadla tance a Baletu Národní opery představil své choreografie na velkém počtu zahraničních tanečních festivalů, mimo jiné například na Bolzanodanza v Itálii, Rencontres Choreographique de Cartage v Tunisu, Moscow Dance Festival v Rusku, Drugije tancy na Ukrajině, European Dance Festival na Kypru, Kassel Tanz Festival v Německu.

Je spoluautorem populárně-naučného cyklu Teren Tańca – Reinterpretacje, organizovaného společně s Univerzitou Adama Mickiewicze v Poznani. Od roku 2010 je kurátorem a uměleckým šéfem Poznańskiej Wiosny Baletowej (Poznaňské baletní jaro), která se odehrává v Teatrze Wielkim. V sezonách 2009/2010 až 2013/2014 byl zástupce ředitele baletu Teatru Wielkiego v Poznani.

Třikrát získal stipendium polského ministra pro kulturu a národní dědictví.
***

Youri Vàmos se narodil v Budapešti, kde také vystudoval klasický tanec na Státní baletní škole. Po jeho prvním angažmá sólisty v Maďarské státní opeře mu bylo nabídnuto místo prvního sólisty v Bayerische Staatsoper München. Od té doby téměř celou svoji profesionální kariéru působil v německy mluvících zemích Evropy. Po ukončení sólové taneční kariéry působil jako umělecký šéf baletu v Dortmundu, Bonnu a Basileji. Od sezony 1996/1997 je uměleckým ředitelem baletu Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. Během své umělecké kariéry představil Youri Vàmos vlastni pojetí klasické baletní literatury, jako například Labutího jezera, Louskáčka, Snu noci svatojanské a Šípkové Růženky. Kromě toho Vàmos vytvořil nové dějové balety, například Lucidor podle stejnojmenné novely Huga von Hofmannsthala (Alexandr Glazunov), Julien Sorel podle Stendhalova románu Červený a černý (Edgar Elgar), Shannon Rose (Jean Sibelius) a Carmina Burana Carla Orffa. Vedle Romea a Julie (Sergej Prokofjev) a Případu Othello (Leoš Janáček) vytvořil Vàmos v sezoně 2000/2001 celovečerní balet Cinderella (Popelka) s hudbou Sergeje Prokofjeva. Na jaře roku 2002 byla v jeho choreografii uvedena premiéra Le sacre du printemps (Svěcení jara) Igora Stravinského. Na podzim roku 2002 inscenoval West Side Story Leonarda Bernsteina.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Przybyłowicz: Barocco (NDM Ostrava)

[Celkem: 6    Průměr: 3.2/5]

Vaše hodnocení - Vàmos: Carmina Burana (NDM Ostrava)

[Celkem: 9    Průměr: 4.2/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na