Chci nastudovat Cavaradossiho a Lohengrina. Ptali jste se Pavla Černocha

Tenorista Pavel Černoch odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Dobrý den, na který ze svých úspěchů jste nejvíc pyšný? A jak vzpomínáte na svoje začátky v Brně? Moc se nám líbil váš koncert v Janáčkově divadle, připravujete nějaký takový další? (Eva Zpěváčková)

K první části dotazu: to je nyní velmi aktuální. Je to role Hamleta ve stejnojmenné opeře Franca Faccia Hamlet, kterého jsme právě uvedli v rámci festivalu v Bregenzu. Byla to pro mě velká výzva a obrovský zážitek, jak pěvecky, tak i herecky.

Na Brno vzpomínám pořád a moc rád. Tím, že tam mám celou rodinu, tak se do Brna pravidelně vracím, a musím se přiznat, že mám obrovskou radost i z toho, jak je centrum města pěkné. Krásné místo k pěknému žití.

K vašemu poslednímu dotazu: připravuji několik akcí na letošní září, vše v Praze. Bude to můj návrat do Národního divadla v roli Jeníka (6. září), písňový recitál v rámci Festivalu Dvořákova Praha (11. září) a zahajovací koncert nové sezony s Českou filharmonií.

Dobrý den, mohl byste trochu detailněji prozradit, kdy a jak začalo a probíhalo vaše soukromé školení u Paola De Napoli? Jak jste se k tomuto pedagogovi dostal a s čím jste u něj začínal? Vnímáte nějaký zásadní rozdíl (samozřejmě jde-li to posoudit) v metodách a pedagogickém přístupu, například ve srovnání s výukou zpěvu v rámci českého vysokého hudebního školství? Jak probíhají vaše konzultace s Paolem De Napoli dnes? Mnohokrát děkuji za odpověď. (Ondřej)

Zdravím vás, Ondřeji. S Paolem jsem už víc než patnáct let. Doporučili mi ho Yvetta Tannenbergerová a Vlado Chmelo, kteří u něj tenkrát konzultovali. Jezdil jsem za ním pravidelně do Itálie a on mě postupně naučil vše, co dnes umím. První dva roky jsme pracovali jen na technice, vlastně napravoval všechny šrámy, které jsem utržil u mých předchozích školitelů. Pravidelně s ním pracuji dodnes, minimálně šestkrát do roka se vídáme v Praze nebo v Itálii a pracujeme společně na nových věcech. Co se týče výuky českého vysokého hudebního školství, tak to nemůžu posoudit, protože se v tomto prostředí nepohybuju. Co je pro mě zarážející, že máme tolik absolventů a tak málo mladých úspěšných zpěváků, vidím to v operních studiích po celém světě, Češi tam chybí. Kdyby vás zajímalo víc, klidně se mi ozvěte mailem.

Koho ze současných tenoristů nejvíc obdivujete a proč? Máte nějaký vzor? (K.)

Upřímně na tuto otázku neumím odpovědět. Vzory mám spíše ve starší generaci před- i poválečných tenorů. Ze současné generace rád sleduji kariéru Jonase Kaufmanna, je to pozoruhodné, co se mu v dnešní době podařilo.

Dobrý den, pane Černochu, proč jste vyměnil Števu za Lacu? Můžete obě role porovnat co do náročnosti? Budete se ještě ke Števovi vracet? Neuslyšíme vás jako Lacu v Praze? Přeji vám hodně dalších úspěchů! (Ivana Kubátová)

Zdravím vás a děkuji. To je milý dotaz. No, nikdo z nás nemládne a mě se to taky týká, a tak přišel čas i na Lacu. Laca je mi bližší než Števa, charakterem i pěvecky, nicméně v příštích letech budu dělat ještě role obě. V Praze zatím Lacu neplánujeme. V Národním ale v příští sezoně vystupovat budu.

Dobrý den, zaregistroval jsem, že v Národním divadle chystáte Berliozovo Faustovo prokletí, v koncertním provedení. Volba titulu byla vaše? Hostování v operních inscenacích, ať už v Praze, nebo jinde u nás, nechystáte? Přeji hodně úspěchů! (Ladislav Hrouda)

Zdravím vás, Ladislave. Ano, víceméně moje, po dohodě s dirigentem Kyzlinkem. Já to dílo miluju a moc se na tuto spolupráci těším. V příští sezoně vystoupím ještě dvakrát jako Jeník v Prodané nevěstě v Národním, jinou spolupráci s operními domy v Česku nyní nechystám.

Jak se cítíte po svém skvělém výkonu v roli Hamleta v Bregenzu? Gratuluji k obrovskému úspěchu. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla sledovat přímý přenos na ORF III. Krásná inscenace – respekt k dílu samotnému, výborné pěvecké i herecké výkony jak sólistů, tak sboru. Výborný dirigent i výkon orchestru. A především titulní postava – nesmírně těžká role… Tentokrát i unisono pochvalné kritiky ve všech novinách, a to je co říct. Díky za krásný zážitek a přeji jen dobré na vaší cestě za dalšími úspěchy. Zdraví vás Anna Lefnerová (Brno)

Zdravím vás srdečně! Děkuji za Hamleta. Bylo to krásné, obrovská výzva, obrovský zážitek, zamiloval jsem se do té role. To se zřejmě přeneslo i na diváky. Ten úspěch byl pro mě doposud největší v celém mém snažení. Zájem medií a kritiků z celého světa, a to doslova. Záznam dělalo devatenáct televizních stanic a přes padesát rádií. Úsměvné pro mě zůstává, že klasicky mezi nimi, a to i včetně kritiků či publicistů, zcela chybí Česko. Děkuji vám moc za přání a i vám jen to nejlepší!

Zdá se mně, že oborový vývoj vašeho hlasu jde strmě nahoru. Nemáte strach, že si rolemi typu Josého nebo Carlose zničíte hlas? A proč jste odřekl Dalibora? Držím vám palce! (Zdena)

To je častá a zajímavá otázka. Proč si myslíte, že José nebo Carlos by měli ničit hlas? Mýtus, že dramatičtější role ničí hlas, je blud. Stejně tak si můžete zničit hlas, když zpíváte pod svůj obor, Mozarta nebo Donizettiho, a škrtíte se. Záleží na vývoji, technice a věku a typu hlasu. Mně je dvaačtyřicet let a na tyto role jsem si počkal a nyní si je užívám, vývoj mého hlasu to umožňuje a můj současný stav to jen potvrdil. Neznamená to, že z každého Nemorina se časem stane Otello, ale když máte předpoklad k dramatičtějšímu projevu a správně vedený hlas, tak je tento vývoj přirozený. Podívejte se na Annu Netrebko, jak se krásně přehoupla do Verdiho a Wagnera.

Dalibora jsem odřekl z časových důvodů. Měl bych na přípravu málo času a výsledek by nenaplnil očekávání mě samotného, ale určitě i okolí. Správně jsem neuvážil, kolik času mně zabere příprava Josého do Glyndebournu. Mrzí mě to, ale věřím, že bude ještě jiná příležitost na Dalibora.

Dobrý den, vážený pane Černochu, velmi se těším ze všech vašich úspěchů a fandím vám. Už několikrát jsem si s potěšením všimla, jak pěkně mluvíte o vaší mamince, jejíž rady pro vás prý mnoho znamenají. Můžete něco víc říci k vašemu vztahu s ní? Má sama také nějaké pěvecké zkušenosti nebo vám radí jen na základě svých pocitů? Poslechnete ji úplně ve všem, nebo si někdy také postavíte hlavu? Radí vám také ve výběru rolí? Jste jedináček, nebo máte nějaké sourozence? Velmi vás zdravím a přeji hodně dalších úspěchů. (Anna Kropáčková, Ostrava)

Anno, děkuji za milý dotaz a přání. Máma není z oboru, ale vše, co mi říká, je její intuice a po těch letech, co mě sleduje, už i pozná, kdy se necítím dobře a kdy mně to třeba dobře nezpívá. Výběr rolí je ale pouze na mně a mém panu profesorovi a agentovi. A jestli ji ve všem poslechnu? No, většinou ano. I když někdy se vzpouzím a potom nad tím, co řekla, přemýšlím a postupně zraju. Ale musím přiznat, že má téměř vždycky pravdu. Ne nadarmo se u divadla říká, že režisér a maminka mají vždycky pravdu. Mám bratra, staršího, taky inženýra, ostatně jako všichni v naší rodině, kromě mě.

Dobrý den, Pavle, moc se námi líbila vaše představení v Curychu. 🙂 Například tamní Jenůfa měla zvláštní kouzlo a moc se nám v moderním hávu líbila. Jak se k takovéto moderně na scéně stavíte a jak se vám hrála? Neplánujete opět nějaké představení v Curychu či blízkém okolí (slyšel jsem tuším Jenůfu ve Stuttgartu). Díky a hodně zdaru. 🙂 (Jakub Svoboda, Winterthur, Switzerland)

Dobrý den, Jakube. Díky. Momentálně v Curychu nic neplánuji. Ale rád se tam vracím. Vloni jsem tam dělal v prosinci koncerty Janáčkovy Glagolské mše s Gardinerem, bylo to moc moc příjemné.

A k vašemu dotazu: mám rád aktualizace a moderní pojetí, když jsou udělány inteligentně a souvisejí s libretem. To, co nemám rád, je, když režiséři na sílu dělají z rolí jiné charaktery, mění vztahy a někdy dokonce zasahují do hudební stránky, a potom to celé nefunguje. Takovýmto produkcím se snažím vyhýbat.

Nejblíž budu vystupovat asi v Německu (Stuttgart: Parsifal a Mnichov: Jenůfa a Oněgin). A celý červenec jsem byl na festivalu v Bregenzu, tak to bylo kousek.

Dobrý den, velmi by mne zajímalo, jestli máte nějakou vysněnou roli, která vás zatím nepotkala? A co si myslíte o současných režiích? Stalo se vám někdy, že jste se nemohl s režisérovým názorem ztotožnit? Děkuji za odpověď. (Jan)

Dobrý den, Honzo. Rolí, které bych chtěl dělat, je spousta. Rád bych v příští době nastudoval Cavaradossiho v Tosce a Lohengrina. Moc rád bych taky dělal Riccarda v Maškarním plesu.

Režie pro mě není rozdělená na moderní, současnou nebo tradiční, ale na dobrou a špatnou, a tam potom aktualizace nebo cokoliv jiného nehraje roli. Mám ale už pár jmen režisérů, se kterými bych spolupracoval jen nerad.

Dobrý den, pane Černochu, velmi by mě zajímal váš José z Carmen. Kdy ho budete zpívat u nás doma? Carmen se hraje v Praze i v Brně… Přeji vám hodně úspěchů! (K. Filčík)

Zdravím vás. Musím vás zklamat, ale nebudu. Moje další produkce Carmen bude na jaře 2017 v Hamburku. Srdečně vás zvu.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

 

Vizitka:
Brněnský rodák Pavel Černoch (1974) absolvoval v poslední době řadu významných debutů a stal se jedním z nejvyhledávanějších tenoristů své generace.

Po úspěšném debutu v roce 2009 v Bavorské státní opeře v Mnichově jako Števa v Její pastorkyni se stal stálým hostem na scénách nejvýznamnějších operních domů, jako jsou mimo jiné: Teatro alla Scala Milano, Opera San Carlo Neapol, Státní opera v Berlíně, Německá opera v Berlíně, Státní opera v Hamburku, Opera Stuttgart, Opera Zürich, Théâtre La Monnaie Brussel, Opéra Bastille Paris, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Bolschoi Theater v Moskvě, Finská národní opera Helsinky, stejně tak jako Operní festival v Glyndebourne, a to s rolemi italského, francouzského, ruského i českého repertoáru: Alfredo (La traviata), Gabriele Adorno (Simon Boccanegra), Rodolfo (La bohème), Pinkerton (Madama Butterfly), Faust (Gounod und Berlioz), Lenski (Eugen Onegin), Vaudémont (Iolante), Lykow (Carská nevěsta), Števa (Jenůfa), Boris (Káťa Kabanová), Princ (Rusalka) a Jeník (Prodaná nevěsta).

V sezoně 2014/2015 byl Pavel Černoch vysoce ceněn jak odbornou kritikou, tak i publikem v nových rolích jako Albert Gregor (Věc Makropulos) v Mnichově, Laca (Jenůfa) v Opeře ve Stuttgartu a jako Don José na festivalu v Glyndebourne. Představil se opět pařížskému publiku v roli Prince v Dvořákově Rusalce v Opeře Bastille a jako Pinkerton (Madama Butterfly) v Opeře v Kolíně nad Rýnem. Absolvoval i svůj debut v USA, a to s Bostonskými symfoniky pod taktovkou Andrise Nelsonse. V letošní sezoně se poprvé představil jako Don Carlos v Hamburské státní opeře a vystoupil na festivalu BBC Proms v Londýně, opět pod vedením Andrise Nelsonse.

Budoucí angažmá vedou mimo jiné na Bregenzský festival, do Mnichova, Paříže, Amsterdamu, Hamburku, Toronta a nově i do Královské opery v Londýně či Metropolitní opery v New Yorku v rolích Don Carlos, Don José, Hamlet (Hamlet: Franco Faccio), Vladimir (Princ Igor), Lenski, Boris (Káťa Kabanová), Števa a Laca (Jenůfa).

Tenorista Pavel Černoch rovněž pravidelně vystupuje na koncertních jevištích, kam je zván renomovanými orchestry a festivaly, doposud spolupracoval mimo jiné s Birmingham Symphony Orchestra, Boston Philharmonic Orchestra, Orchestr Tonhalle Curych, s Ruským národním orchestrem, festivaly v Bergenu, Verbieru a Glyndebourne. Spolupracuje s dirigenty jako jsou Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Gennady Rozhdestvensky, Vassily Sinaisky, Jiří Bělohlávek, Tomáš Hanus, Jakub Hrůša a Jaroslav Kyzlink.

Pavel Černoch je absolventem brněnské JAMU, obor hudební management. Svůj vztah k hudbě si uvědomoval již od dětství, a to v Brněnském dětském sboru Kantiléna. Operní zpěv později studoval soukromě u italského mistra Paola De Napoli ve Florencii, který je doposud jeho mentorem. Svůj jevištní debut absolvoval v Mozartově Kouzelné flétně na scéně brněnské Janáčkovy opery. Poté následovala jeho první angažmá v operních domech ve Vídni, Grazu, Rize, Seville, Düsseldorfu, Varšavě a v Praze.

www.pavelcernoch.cz