Co bude po koronaviru? Stačí sboristům a orchestrálním hráčům odstup 2 metry?

Na počátku koronavirové epidemie se zdálo, že se onemocnění šíří rychle a masově. Na zkoušce berlínského katedrálního sboru 9. března 2020 se podle serveru NDR nakazilo přibližně 60 z 80 členů. Dne 10. března se na zkoušce Skagit Valley Chorale ve státě Washington nakazilo 45 z celkem 60 sboristů. Dva členové sboru později COVID-19 podlehli. Jak se na problematiku hudebních těles a prevence dívají odborníci nyní?
Ilustrační foto (zdroj Unsplash / foto Anastasiia Chepinska)

V souvislosti s uvolňováním restrikcí proti přenosu COVID-19 vyvstává otázka, které činnosti jsou nejrizikovější. Přenos COVID-19 v uzavřených prostorách je dle expertíz větší než na čerstvém vzduchu. V českém tisku se spekulovalo o největším ohrožení pokladních v supermarketech nebo kadeřníků. Na základě výzkumů profesora Hendricka Streecka z Virologického institutu Bonnské univerzity se však ukazuje, že díky relativně krátkému kontaktu s jednotlivými zákazníky nenesou tyto profese zvýšené riziko. Nošení roušek, či jejich kompromisních variant není považováno za rozhodující faktor.

O+
18_LSSH_2025_banner_600x100_OPERA

Některé virové infekce se šíří kapénkami, jiné formou aerosolu. Kapénky jsou těžší, proto mají tendenci padat k zemi nebo na ostatní povrchy, ruce apod. Aerosoly vznikají z částic menších než 5 mikrometrů. Světová zdravotnická organizace se již nějakou dobu pokouší popřít mýty sdílené mnoha médii i těmi českými. COVID-19 se standardně šíří především kapénkami, nikoli aerosolem. Formu aerosolu může COVID-19 nabýt především ve zvláštních podmínkách, jakými je napojení pacienta na plicní ventilátor. Nedávné analýzy však naznačily, že aerosolem se může častěji šířit také při zpěvu.

 

Časosběrné zobrazení vzduchových a pěnových proudů při hovoru ( J. W. Tang, A. Nicolle, J. Pantelic, Národní univerzita Singapur)

Studie publikovaná v The Guardian konstatuje, že podle laserové diagnostiky se dostává při mluvení během 17 milisekund do oběhu 360 kapének. Podle výzkumů Lydie Bourouiby z Technologického institutu v Massachusetts se v případě extrémních emisí dechu, jako je kašel nebo křik šíří částice rychlostí 10-30 metrů za sekundu na vzdálenost až cca 8 metrů. Pozitivní zpráva je však, že v dechu nakaženého byla infekce viru detekována na maximální vzdálenost 1,8 metru.

V případě sborů a sólových pěvců je situace horší, už jen proto, že nechávají v krátkých intervalech cirkulovat svým tělem vzduch, který v zápětí opět vdechnou. Dalším faktorem je stlačení dechu, kterého se užívá v případě klasického zpěvu ve výrazně větším množství, než při hlasité mluvě.

Podle MUDr. Berharda Richtera a MUDr. Claudie Spahn, profesorů Fakultní nemocnice v německém Freiburgu a vedoucích Institutu pro medicínu hudebníků vzniká také výrazně větší pravděpodobnost přenosu aerosolem. Na základě výzkumu iniciovaného hráči orchestru Bamberger Symphoniker 5. května 2020 se ale ukázalo, že větší vzdálenost než 2 metry mezi jednotlivými hráči na dechové nástroje není potřeba. V případě hráčů na smyčcové, bicí a klávesové nástroje nevyplývá přímo z hráčské činnosti žádné zvýšení rizika nakažení. V aktualizovaném vyjádření z 6. května 2020 považuje profesor Richter pro sbory dostatečné rozestupy 2 metry, pro orchestry 1,5 metru. Pravděpodobnost přenosu COVIDu-19 výrazně snižuje velikost prostoru.

Na základě výzkumů berlínského Institutu společenské medicíny, epidemiologie a zdravotní ekonomie připustila pro portál T-online německá ministryně kultury a školství Monika Grüttters, že by zavedení odstupů mezi hudebníky mohlo být postačující k znovuobnovení provozu. Výzkumného experimentu se zúčastnilo 7 berlínských orchestrů: Berlínská filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester, Konzerthausorchester, orchestr Německé opery, orchestr Komické opery, Rozhlasový symfonický orchestr a Staatskapelle Berlin.

O+

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat