Co bude po koronaviru? Stačí sboristům a orchestrálním hráčům odstup 2 metry?

V souvislosti s uvolňováním restrikcí proti přenosu COVID-19 vyvstává otázka, které činnosti jsou nejrizikovější. Přenos COVID-19 v uzavřených prostorách je dle expertíz větší než na čerstvém vzduchu. V českém tisku se spekulovalo o největším ohrožení pokladních v supermarketech nebo kadeřníků. Na základě výzkumů profesora Hendricka Streecka z Virologického institutu Bonnské univerzity se však ukazuje, že díky relativně krátkému kontaktu s jednotlivými zákazníky nenesou tyto profese zvýšené riziko. Nošení roušek, či jejich kompromisních variant není považováno za rozhodující faktor.

Některé virové infekce se šíří kapénkami, jiné formou aerosolu. Kapénky jsou těžší, proto mají tendenci padat k zemi nebo na ostatní povrchy, ruce apod. Aerosoly vznikají z částic menších než 5 mikrometrů. Světová zdravotnická organizace se již nějakou dobu pokouší popřít mýty sdílené mnoha médii i těmi českými. COVID-19 se standardně šíří především kapénkami, nikoli aerosolem. Formu aerosolu může COVID-19 nabýt především ve zvláštních podmínkách, jakými je napojení pacienta na plicní ventilátor. Nedávné analýzy však naznačily, že aerosolem se může častěji šířit také při zpěvu.

Časosběrné zobrazení vzduchových a pěnových proudů při hovoru ( J. W. Tang, A. Nicolle, J. Pantelic, Národní univerzita Singapur)

Studie publikovaná v The Guardian konstatuje, že podle laserové diagnostiky se dostává při mluvení během 17 milisekund do oběhu 360 kapének. Podle výzkumů Lydie Bourouiby z Technologického institutu v Massachusetts se v případě extrémních emisí dechu, jako je kašel nebo křik šíří částice rychlostí 10-30 metrů za sekundu na vzdálenost až cca 8 metrů. Pozitivní zpráva je však, že v dechu nakaženého byla infekce viru detekována na maximální vzdálenost 1,8 metru.

V případě sborů a sólových pěvců je situace horší, už jen proto, že nechávají v krátkých intervalech cirkulovat svým tělem vzduch, který v zápětí opět vdechnou. Dalším faktorem je stlačení dechu, kterého se užívá v případě klasického zpěvu ve výrazně větším množství, než při hlasité mluvě.

Podle MUDr. Berharda Richtera a MUDr. Claudie Spahn, profesorů Fakultní nemocnice v německém Freiburgu a vedoucích Institutu pro medicínu hudebníků vzniká také výrazně větší pravděpodobnost přenosu aerosolem. Na základě výzkumu iniciovaného hráči orchestru Bamberger Symphoniker 5. května 2020 se ale ukázalo, že větší vzdálenost než 2 metry mezi jednotlivými hráči na dechové nástroje není potřeba. V případě hráčů na smyčcové, bicí a klávesové nástroje nevyplývá přímo z hráčské činnosti žádné zvýšení rizika nakažení. V aktualizovaném vyjádření z 6. května 2020 považuje profesor Richter pro sbory dostatečné rozestupy 2 metry, pro orchestry 1,5 metru. Pravděpodobnost přenosu COVIDu-19 výrazně snižuje velikost prostoru.

Na základě výzkumů berlínského Institutu společenské medicíny, epidemiologie a zdravotní ekonomie připustila pro portál T-online německá ministryně kultury a školství Monika Grüttters, že by zavedení odstupů mezi hudebníky mohlo být postačující k znovuobnovení provozu. Výzkumného experimentu se zúčastnilo 7 berlínských orchestrů: Berlínská filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester, Konzerthausorchester, orchestr Německé opery, orchestr Komické opery, Rozhlasový symfonický orchestr a Staatskapelle Berlin.