Požádali jsme obě strany sporu o komentář k tomuto rozsudku. Dirigent Martin Doubravský se vyjádřil takto:
„9. ledna 2024 jsem obdržel písemné vyhotovení rozsudku Okresního soudu v Liberci ve věci mé žaloby na neplatnost výpovědi z Divadla F. X. Šaldy. Dovoluji si citovat ze závěru tohoto nepravomocného rozsudku: ‚Z organizační změny pak fakticky nevyplývá jejich ‚efektivnost‘ kdy v rámci zrušení pozice žalobce a vytvořeních ‚nových‘ pracovních pozic došlo k navýšení úvazků o 0,5, tedy zřejmého navýšení finančních nákladů. To vše i s ohledem na skutečnost, že pracovní náplň pozice hudební ředitel byla žalovanou vytvořena až ke dni 14. 6. 2023, kdy jiná skutečnost nebyla žalovanou, která je vázána břemenem tvrzení a dokazování, prokázána, a kdy soud shledal faktickou shodu v pracovních náplních pozice dirigent-šéfdirigent zastávané žalobcem, a nové pozice hudební ředitel. Dle názoru soudu tedy došlo pouze k faktickému přejmenování výše uvedených pracovních pozic-funkcí s následným zrušením jedné pozice a z toho vyplývající nadbytečnosti žalobce, tedy k předstírané organizační změně, nikoli k organizační změně odpovídající ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a ustálené soudní judikatuře.‘
Prvoinstanční soud tedy vyhověl mé žalobě na určení neplatnosti výpovědi. V případě nabytí právní moci rozsudku by dle mého názoru divadlu hrozila velmi nepříjemná situace, kdy by zaměstnávalo a platilo dva zaměstnance, hudebního ředitele a šéfdirigenta, kteří by zastávali v podstatě totožnou pracovní pozici.
Celý tento případ má svůj počátek v roce 2020, kdy mi tehdejší ředitelka divadla, Ing. Jarmila Levko k mému překvapení v souvislosti s mým odvoláním z funkce šéfa opery předložila k podpisu dodatek smlouvy s větou, že budu i nadále vykonávat práci dirigenta a šéfdirigenta. V květnu 2022 mi na schůzce paní MgA. Linda Keprtová sdělila, že se o tom bavila s právníkem, a že je možnost funkci šéfdirigenta přejmenovat a zrušit tím mé místo, což by nerada a chtěla, abych se funkce šéfdirigenta vzdal. Přání, abych i nadále dirigoval, vyjádřila i na následné umělecké radě orchestru. Obou těchto schůzek se účastnil i budoucí šéf opery pan Karol Kevický, který se k tématu vůbec nevyjádřil a naopak mi telefonicky poté přiznal, že o formě sdělení neměl tušení a že ani neví, koho si paní Keprtová vybrala jako šéfdirigenta. O to větší překvapení bylo, když si ve své svědecké výpovědi u soudu pan Kevický vzpomněl, že požadavek změny šéfdirigenta byl jeho podmínkou, aby nastoupil do funkce šéfa opery.
Rozhodně nezpochybňuji právo šéfa opery obsadit šéfdirigentský post dle svého uvážení. Jen bych očekával, že mi takový úmysl v květnu 2022 budoucí šéf opery sdělí osobně, a že bude se mnou korektně jednat o tom, za jakých podmínek jsem ochoten změnit obsah dodatku smlouvy, který mi v roce 2020 nabídla k podpisu tehdejší ředitelka. Namísto z mé strany očekávaného, korektního jednání zvolila tehdy budoucí ředitelka Linda Keprtová komunikaci formou nátlaku a výhružek silovým postupem, který nakonec použila k ukončení mého pracovního poměru.
Takový postup byl pro mne principiálně nepřijatelný. Právě proto jsem se rozhodl obrátit na soud, který mi rozsudkem, byť nepravomocným, dal zapravdu. Již jen skutkové zjištění soudu po provedeném dokazování, že u mé pozice došlo pouze k faktickému přejmenování pracovní pozice, aby se mnou mohl být ukončen pracovní poměr, je pro mne příjemným zadostiučiněným. Utvrzuje mne v tom, že moje reakce na takový způsob silového a nečestného jednání vedení divadla s (jakýmkoliv) zaměstnancem, tj. vzdorování tomuto postupu v soudním řízení byla správná, byť ani mně osobně není příjemná.“
Doubravský již informoval libereckou městskou radu o rozsudku a vyzval k jednání o smírném mimosoudním narovnání vzniklé situace, které by případně mohlo vyústit ve stažení žaloby. Divadlo F. X. Šaldy využilo možnost odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který může rozsudek potvrdit nebo rozhodnout jinak. Další právní kroky by pak mohly zúčastněné zavést až k Nejvyššímu soudu.
Dirigent Doubravský nicméně nevidí další projednávání soudy jako přínosné. „Na podání opravného prostředku má bezpochyby ředitelka divadla právo, vzniká ovšem zcela legitimní otázka, jakým způsobem bude divadlo sanovat případný nemalý vícenáklad rozpočtu. Chtěl bych věřit, že na tuto otázku zná vedení divadla, potažmo zřizovatel odpověď. Nedovedu si totiž představit, že by důsledky tohoto osobního sporu měl zaplatit daňový poplatník.“
Ředitelství Šaldova divadla na podnět redakce vyjádřit se k rozsudku neposkytlo žádný text. Další detaily případu jsou k dispozici v článku Heleny Havlíkové a následné reakci ředitelky Lindy Hejlové Keprtové.
