Hlavně aby se hrálo: Rozhovor s Máriem Radačovským

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Získal jste studiem nějaké zcela nové poznatky, s nimiž jste se dříve nesetkal? Například v metodice práce s tanečníky? Máte mnohaletou zkušenost ze zahraničí…
Možná neskromně musím říci, že ne. Byl jsem při géniovi, takže se snažím co nejvíce kopírovat způsob práce s tanečníky, jakým tvoří pan Kylián. Pro mě je nepřekonatelný a snažím se k němu přiblížit. Nejsem naivní, vím, že jeho talent je úplně někde jinde než můj. Ale snažím se mu přiblížit alespoň formou komunikace, způsobem tvorby a mírou připravenosti. On nenávidí, když z něho lidé dělají „boha tance“, ale je po všech stránkách maximálně připravený, když vchází do studia. Samozřejmě, že různé míry talentu přinášejí různé výsledky. NDT pro mě byla škola. Když jsem netančil, šel jsem se podívat na zkoušku, protože mě zajímalo, jakým způsobem tvoří Nacho Duato, Ohad Naharin nebo Mats Ek. Například Mats Ek má jasnou, striktní představu a nedá vám prostor pro váš osobní vklad. Ohad má zase svůj styl a slovník, který už příliš nemodifikuje. Kylián má svou představu, ale tanečníkům se otevírá. Avšak zase to není typ choreografa, který vás nechá půlhodiny improvizovat a pak jednotlivé části pospojuje dohromady. 

Balet ND Brno, Beethoven (foto Ctibor Bachratý)

A jak pracujete vy?
Já se snažím vycházet také z materiálu, který je přede mnou. Jsem moc rád, že tanečníci začínají nějakým způsobem uvažovat a svobodně mi nabízejí možnosti, které jsou kolikrát lepší než moje představy. Například děláme nějakou vazbu a oni ji najednou provedou jinak nebo chybně. Stane se, že vidím, že je to daleko lepší než původní záměr. Mám jasnou představu, ale když dojde k lepší modifikaci, využiji toho a netrvám si na původní verzi. Na začátku mám na 99 % jasnou koncepci. Jsem ztracený, když mám tvořit bez přípravy přímo na sále.

Máte nějakého svého „prvního diváka“ kterému věříte a ukazujete mu své choreografie jako prvnímu?
Na škole jsem je ukazoval panu Wiesnerovi. Nyní je někdy posílám Jiřímu Kyliánovi, i s malou dušičkou, co na to řekne. Mám také dva kamarády, jednu dámu a jednoho pána z odlišného prostředí, kteří jsou brutálně upřímní, a vždy jsem zvědavý na jejich reakci. Ale neděje se to u každé mé práce.

Dáte na ně?
Ano, z jejich reakce už vidím, kde bude asi problém. Někdy se ještě dá modifikovat, a někdy ne. Někdy i jiný interpret ve stejné roli nabízí zase něco jiného.

Závěrečná otázka je inspirovaná moderátorkou Lucií Výbornou, která někdy svému zpovídanému hostu dává na závěr rozhovoru prostor pro to, co má na srdci, ale na co nepřišla řeč. A co jinak, pane Radačovský? Co byste chtěl, aby věděli vaši diváci?
Budu se opakovat, ale pro mě je momentálně absolutní prioritou udržet diváky fyzicky v divadle. Tomu podmíním všecko. Nejen aby byli fyzicky přítomni, ale aby měli chuť do divadla chodit. Pro naše bytí je toto esenciální. Kdyby měla zůstat divadla prázdná, tak rezignuji na post uměleckého šéfa.

Mário Radačovský během zkoušky baletu Beethoven (foto Arthur Abram)


Mário Radačovský absolvoval na Taneční konzervatoři Evy Jaczové v Bratislavě. V roce 1989 nastoupil do Baletu SND, kde se po krátkém čase stal sólistou. V roce 1992 dostal nabídku tančit v Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána v Haagu, ale ještě před svým nástupem přijal půlroční angažmá jako sólista Baletu NdB. Více zde.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments