V hlavních rolích incest, anděl – a orchestr

  1. 1
  2. 2
Národní divadlo uspořádalo ve Fóru Karlín mimořádný koncert Orchestru Státní opery. Bez varování se zařadil mezi události sezony. A to bez výhrad. Nejen díky hostům, jimiž byli tenorista Andreas Schager, sopranistka Meagan Miller a houslistka Lidia Baich, ale i díky dramaturgii – totiž díky naprosto neotřelému spojení Bergova Houslového koncertu a prvního dějství Wagnerovy Valkýry.
Beethoven – Berg – Wagner – Andreas Sebastian Weiser, Orchestr Stární opery – Forum Karlín Praha 16. 11. 2017 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Na první pohled vypadá program značně nesourodě, nebyl to ani typický pěvecký galakoncert, ani obvyklý symfonický program, navíc houslistka je manželkou tenoristy, takže by mohlo vzniknout podezření z účelovosti kombinace skladeb, ale koncert na místě potvrdil, že tomu tak není.

Společným jmenovatelem byl skutečně orchestr. Hrál naprosto skvěle – a zásluhu na tomto dojmu mají nejen sami hráči, ale také dirigent Andreas Sebastian Weiser, který odvedl dokonalou práci – nejen na pódiu, ale evidentně i při přípravě.

Beethoven – Berg – Wagner – Andreas Sebastian Weiser – Forum Karlín Praha 16. 11. 2017 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Pozornost ten večer právem připoutala operní hudba, ale jedinečná partitura Albana Berga a její provedení mladou rakouskou houslistkou ruského původu by neměly být zapomenuty, protože nebyly zdaleka jen nějakým doplňkem. Skladatel připsal dílo „Památce anděla“ – zesnulé dívky, kterou byla dcera Almy Mahler a Waltera Gropiuse. Ve skladbě z roku 1935, poslední Bergově dokončené, jsou zakódovány rovněž autobiografické prvky a symboly a zdá se, že dokonce snad i předtucha brzkého konce vlastního života.

Lidia Baich obdařila dílo přiměřeným, vyrovnaně lahodným a spolehlivým tónem, ani úzkým, ani vášnivým. Dařilo se jí komunikovat s orchestrem i s publikem a držet pozornost, logicky řetězit nové a nové úseky, náležitě oživovat místa pohybu a vzruchu a prohlubovat intenzitu na místech meditativních, která ostatně převažují. Její housle se zvukově stále nesly nad orchestrem. Měla promyšlené, zpracované a prožité mnohé drobné výrazové proměny i stavbu celého půlhodinového koncertu, nádechy a zvolnění, kantilény, vyprávění i expresivnější a současně virtuóznější pasáže. Bergův koncert, rozkročený mezi pozůstatky romantismu a povědomí o moderních směrech, měl v jejím podání přesné dávky toho, co vytváří jeho jedinečnou atmosféru. Chvílemi jakoby komorní, chvílemi symfonický, polyfonní, často se měkce odvíjející ve dvou i více paralelních pásmech, neustále posmutnělý, přemýšlivý, vážný, ke konci stále více ztišený, zpomalený a zpěvný, až k závěru s citací evangelické duchovní písně. Nevšední skladbu uzavírá v intenzivním pozastaveném okamžiku dlouhý vysoký tón houslí. Sólistka víc než příjemně překvapila. A doprovázející těleso? Na operní orchestr se zhostilo nelehké a jemu neznámé partitury obdivuhodně.

Beethoven – Berg – Wagner – Lidia Baich – Forum Karlín Praha 16. 11. 2017 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Stejně tak vyzněla v úvodu večera Beethovenova Předehra Leonora I. Pěkně artikulovaná a propracovaná, s dynamikou, dobrou souhrou, s řadou nuancí, které dotvářejí charakteristický Beethovenův hudební jazyk.

Jak známo, první dějství Valkýry vrcholí milostným duetem, respektive skoro celé je takovým citem prostoupeno. Co na tom, že milenci jsou bratr a sestra? Když to zjistí, evidentně jim to nevadí – a nevadilo to ani Wagnerovi, který byl nonkonformní nejen v kompozici, ale zde i v námětu a textu. Samozřejmost sdělení o incestu je tak zřetelná, že se nad ní může publikum pozastavovat dodnes.

Andreas Schager patří v současnosti k nejžádanějším wagnerovským tenoristům (rozhovor s ním a dalšími protagonisty koncertu čtěte – zde). Jeho pozvání bylo šťastným nápadem, tím lepším, čím méně obvyklé byly dosud v sezoně Národního divadla podobné projekty konané mimo jeho zdi a zčásti přesahující svět opery. Rakouský pěvec, původem z prostředí operety, je na vrcholu sil. Vládne příjemným, mimořádně nosným a znělým fondem, hlasem volně plynoucím, neztěžklým, ještě stále nezastírajícím lyrický původ, ale současně už dlouho víc než dostatečně pevným pro úlohy hrdinného oboru. Pěvec byl v Praze zastižen v ideálním okamžiku kariéry.

Stejně tak americká sopranistka Meagan Miller, v mladodramatickém oboru krásně lyrická, jistě jednou skutečná heroina. Dovede dát do hlasu cit i náznak dramatu. I ona v Praze v ideální době na své dráze. Způsob, jakým zejména Schager budoval dlouhodeché fráze, byl imponující, a obraz reka s mečem autentický. Koncert byl především jeho prostřednictvím až nečekaným dotekem s vrcholným uměním současnosti.

Beethoven – Berg – Wagner – Andreas Schager, Meagan Miller – Forum Karlín Praha 16. 11. 2017 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Málokdy lze přijmout koncert tak bez výhrad jako tento. K oběma mezinárodně úspěšným sólistům, pohybujícím se mezi špičkami, přibyl v kratší úloze Hundinga naprosto rovnocenným způsobem slovenský operní bard, basista Peter Mikuláš. Hutným drsným hlasem, ve zkratce postihujícím bájnou nepřátelskou postavu silného nesmlouvavého chlapa, jako kdyby se vyloupl z nějaké konkrétní inscenace. Ostatně, stejně tak, se zřetelným zázemím svých postav na operních scénách, zpívali hodinový výstup Siegmunda a Sieglindy oba hlavní pěvečtí protagonisté večera.

Beethoven – Berg – Wagner – Peter Mikuláš – Forum Karlín Praha 16. 11. 2017 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Dirigent Weiser od nárazu prvních bouřlivých hlubokých tónů smyčcových nástrojů dal s orchestrem najevo, že se nejedná o pouhý koncertní odvar, o hru na operu, ale o plnohodnotnou dramatickou prezentaci Wagnerova díla. Po celou hodinu držel otěže pevně v rukou, hudbu dovedl v jemných detailech proměňovat a popohánět k vzrušeným emocím podporujícím zpěv, pozvedat ji k opojnému symfonismu a stupňovat až k extatickému závěru: charakteristické magické ukázce toho, čím si dovede Wagner posluchače podmanit – a pokud mu podlehnete, tak nevratně omotat kolem prstu.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Beethoven – Berg – Wagner (Praha 16.11.2017)

[Celkem: 23    Průměr: 3.7/5]

Související články


Komentáře “V hlavních rolích incest, anděl – a orchestr

  1. Nesdílím bohužel stejné stanovisko s panem recenzentem. Určitě je třeba pochválit snahu vedení a dramaturgie Státní opery Praha – přivést do Prahy v současnosti asi nejlepšího hrdinného tenora světa (a na vrcholu jeho pěvecké kariéry!) je mimořádně záslužným počinem. Ale to, co jej obklopovalo během koncertního provedení 1.aktu Valkýry, už mu bohužel nesahalo ani po kotníky. Orchestr Státní opery pod vedením p. Weisera hrál předepsané noty (ne zcela bez chyb), ale v souhře nástrojů nebylo vůbec žádné napětí. Sopranistce Meagan Miller chybí pro roli Sieglindy bohužel to zásadní: silná střední poloha, spokojila se též s vnějškovým „házením“ smutných či veselých očí na hlavního mužského představitele – ale s důkladným ponořením se do této složité a mnohovrstevnaté wagnerovské postavy to mělo pramálo společného. Peter Mikuláš svým projevem neurazil, ale na 100 % také nenadchnul.

Napsat komentář