Ivo Kahánek: Podstatou umění Alfreda Brendela je pokora vůči skladateli a jeho dílu

  1. 1
  2. 2
V loňském roce oslavil devadesáté narozeniny světově proslulý klavírista Alfred Brendel. Jeho pianistickému umění vzdá hold Ivo Kahánek koncertem v rámci Klášterních hudebních slavností.

Ivo Kahánek (foto Dušan Martinček)
Ivo Kahánek (foto Dušan Martinček)

Světově proslulý klavírista Alfred Brendel (narozen 5. ledna 1931), jeden z nejvýznamnějších interpretů děl vídeňského klasicismu a raného romantismu, rodák z Loučné nad Desnou, v nádherné krajině mezi Šumperkem a Jeseníkem a od roku 2005 i její čestný občan, oslavil v loňském roce devadesát let. Poctou jeho pianistickému umění je koncert vynikajícího českého pianisty Ivo Kahánka, který se koná v rámci 16. ročníku Klášterních hudebních slavností 24. srpna přímo v místě Brendelova rodiště, v Loučné nad Desnou (o vstupenky můžete soutěžit ZDE).

Brendelova cesta na světová klavírní pódia nebyla snadná, po odchodu z Československa v roce 1937 se usadila jeho rodina v Záhřebu, odešla do Rakouska, ale tehdy čtrnáctiletý mladík, který začal hrát na klavír ve svých šesti letech, byl povolán zpět kopat zákopy. Jeho vývoj to však neovlivnilo, studoval hru na klavír, kompozici, ale také psal a maloval. Svá hudební studia dokončil u rakouského klavíristy a skladatele Eduarda Steuermanna. Když ve Štýrském Hradci poprvé veřejně koncertoval, hrál nejen díla J. S. Bacha, J. Brahmse a F. Liszta, ale i svoji vlastní sonátu. Komponování však zanechal a plně se soustředil na studium klavírní hry. Je držitelem mnoha ocenění, nahrával pro prestižní společnosti, uskutečnil mnohá koncertní turné nejen po Evropě, ale i na celém americkém kontinentu, v Japonsku a v Austrálii. Je nejen hudebníkem, ale také literátem, knižně vyšly jeho eseje i sbírka poezie. Pražské publikum si nepochybně pamatuje jeho koncerty v rámci Pražského jara či mistrovský kurz v Rudolfinu před dvěma lety. A nyní vzdá svým uměním hold Brendelově dílu Ivo Kahánek.

Ivo Kahánek (zdroj Klášterní hudební slavnosti)
Ivo Kahánek (zdroj Klášterní hudební slavnosti)

Jak vnímáte osobnost Alfreda Brendela? Čím je inspirativní pro mladé pianisty?
Brendel je ikona světové pianistiky, a to nejenom dnešní doby, ale i v kontextu starších generací významných světových pianistů. Z mého pohledu je to jeden z „old masters“, k nimž je třeba se vracet, studovat jejich hru, dívat se na to, jakým způsobem pojímají hudbu, jak ji tvoří, co v ní hledají. Myslím, že je to jeden z nejinspirativnějších lidí. A to nejen proto, že hudbu fantasticky hraje, ale i proto, že toho o hudbě spoustu napsal, píše a dělí se tak s námi o svůj přístup k ní. V tomto smyslu je jeho konání zcela nepochybně hodno následování. Osobně jsem se bohužel s Alfredem Brendelem nesetkal, v tomto směru je povolanější Honza Bartoš, který u něj studoval. Ale byl jsem samozřejmě na jeho koncertech a mohl obdivovat a sledovat jeho skvělý výkon.

Alfred Brendel (zdroj Supraphon)
Alfred Brendel (zdroj Supraphon)

Zastavme se u nich – když si na Brendelův výkon vzpomenete, co se vám vybaví především?
Zmíním jeden koncert za všechny – jeho poslední recitál na Pražském jaru v roce 2005, kdy hrál díla Mozarta, Schumanna, Schuberta a Haydna. Výkon byl naprosto fascinující způsobem, jakým hrál. Dnešní doba klade čím dál tím větší nároky na to, aby pianista vydával obrovskou energii, aby výkon byl řečeno dnešním slovníkem „vzrůšo“, aby tam bylo co nejvíce kontrastů. Alfred Brendel však hrál dobrou hodinu a půl, a přitom do opravdového fortissima se dostal tak desetkrát. Byl to fascinující výkon. Měl neuvěřitelně bohatou škálu zvuku v nižších až nejnižších dynamikách, přesto dosahoval bohaté struktury ve svém projevu. Nikdy to nebylo hraní tiché nebo jednobarevné, vždycky dokázal najít netušené množství obsahu, objevoval detailní struktury skladby v místech, která spousta jiných pianistů jen tak zvaně „přehraje“ v nediferencované dynamice. Bylo to neskutečné. V této souvislosti se zmíním o jeho další schopnosti, kterou mají, myslím si, všichni tito vynikající interpreti. Seděl jsem tehdy dokonce v první řadě a mladý pianista, který se ocitne tak blízko takové gigantické osobnosti, se neubrání snaze něco odpozorovat a podívat se tak zvaně „do kuchyně“. Ale ať jsem se snažil sebevíc, jeho projev byl natolik komplexní, tak harmonicky provázán, jeho hudební a energetický proud je natolik sevřený, že jsem do něj nedokázal proniknout a analyticky z něj cokoliv konkrétního vyvodit.

Ivo Kahánek (foto Dušan Martinček)
Ivo Kahánek (foto Dušan Martinček)

Není to právě tím, že interpretace skladby je v jeho případě tak dokonalá, že jí posluchač jednoduše propadne a zkoumání techniky už nedokáže analyzovat?
To určitě. A kromě toho si myslím, že v jeho projevu hraje roli obrovská komplexnost jeho osobnosti. Alfred Brendel je z doby, kdy se dokonalosti dosahovalo z co nejširší základny. Kdy hudebník byl nejen technicky svrchovaný a schopen zahrát cokoliv, ale byl to i člověk, který toho věděl hodně o životě, který toho strašně moc přečetl, byl komplexně vzdělaný. Alfred Brendel takový je, sám píše knihy, formuluje své názory. Tato komplexnost, která stojí u kořene pyramidy, se otiskuje do jeho projevu.

Alfred Brendel (foto Barbara Klemm)
Alfred Brendel (foto Barbara Klemm)

Není připomínka Brendelova přístupu k hudbě a k životu v dnešní době, která mnohdy sází na vnější efekt, a především horní zvukovou hladinu v interpretaci skladeb více než naléhavá?
Nabízí se to. Musíme ovšem brát v úvahu důvody přístupu k hudební interpretaci, které zmiňujete. Doba a její charakter se mění. Jestliže je dnešek postaven celkově na lomozu, řekněme určité agresivitě, snaze o sebeprosazení, odráží se to v přístupu některých interpretů. Dnes je klasická hudba provozována velkým množstvím lidí na vysoké úrovni, kdykoliv si jedním kliknutím můžete pustit různé nahrávky a záznamy – máte tu permanentní srovnání. Spousta interpretů pak hledá cestu, jak se odlišit. A taková extrémnost je jednou z cest. Neříkám, že je to správně, ale je to jeden z důvodů. Renesanční osobnosti typu Alfreda Brandela jsou dnes již velmi vzácné, tlak na výkon je tak obrovský, že mu snaha o komplexnost a hloubku vzdělání ustupuje. Proto si nesmírně cením toho, že jsem jeho koncerty slyšel a mohl na nich být.

Ivo Kahánek (foto Dalibor Válek)
Ivo Kahánek (foto Dalibor Válek)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments