K Bokovi čelem

  1. 1
  2. 2
Kdo se bojí Miloše Boka...? Náš přední varhaník Jaroslav Tůma přichází se svým výkladem fenoménu Bok na české hudební scéně.
Miloš Bok,  Lípa Musica 2018 (foto Lukáš Marhoul)

Není běžné, aby hudebníci, skladatelé či muzikologové uměli popsat skutečnosti, které se týkají jejich profese, slovy tak srozumitelnými, aby i laik pochopil, oč vlastně jde. A zároveň aby prokázali schopnost jasného vyjadřování v případech, kdy je třeba na veřejnosti pronést i pravdy, které jsou zpravidla osobám, jež je vyslovily, nakonec více ke škodě než k užitku. Samozřejmě vím, že mlčeti obvykle znamená zlato, ovšem stejně občas nevydržím a vyjádřím se. Kdysi jsem takto otevřeně odkázal písemnou reakcí v hudebním časopise do patřičných mezí pisatelku, která „opomněla“ uvést v článku k výročí založení Společnosti pro starou hudbu jejího zakladatele Miroslava Venhodu. Samozřejmě se ona pak urazila a na festivalu, který dlouhá léta dramaturgovala, jsem si od té doby už nikdy nezahrál. Podobně jsem se v době nedávné „otíral“ o Bertramku a její aktuální stav, což nelibě nese zase předseda Mozartovy obce Dr. Tomislav Volek. Vyřítil se do protiútoku tak sveřepě, že reagovat na něj postrádalo smysl. Je třeba počkat si, jaký bude stav Bertramky za pár let, poté se definitivně vyjasní. Snad nebude pozdě…

Aktuálně hýbe hudební veřejností, hlavně na sociálních sítích, spor o Miloše Boka. Pokolikáté už. Nedávno na sebe upozornil novým aranžmá české hymny, které vybudilo zjitřené emoce. Bok má mnoho obdivovatelů, jiní ale poukazovali na zjevné nedostatky dané kreace. Z nesouhlasných stanovisek je ovšem Miloš Bok tak vytočený, že kolem sebe kope způsobem, jaký se ani v dnešních zhrublých poměrech nevídá zrovna často. Jeho terčem se stalo mnoho významných osobností, z nichž některé už mezi námi nejsou, především ale široká plejáda těch, kdo mu podle jeho soudu soustavně ubližují právě teď a údajně setrvale. Poskytl čerstvě např. rozhovor panu Kozákovi v Parlamentních listech, kde si opravdu servítky nebere. Jedná se o truchlivé čtení. Tyto řádky ovšem píši nikoli proto, že bych se chtěl přidat na stranu těch Bokovi ubližujících a nepřejících, ale abych věc vysvětlil v její celkem jednoduché podstatě i těm, kdo se neorientují a myslí si, že na každém šprochu je přece pravdy trochu.

Tempově a harmonicky kontroverzní nahrávka České státní hymny Miloše Boka

Fenomén Boka skladatele lze bezproblémově pochopit jako zcela logický v kontextu naší doby. Ta bývá označována za postmoderní, což mj. znamená, že mnohé v umělecké tvorbě, co by dříve bylo obecně nepřijatelné, je nyní z principu dovoleno. Na dané situaci je sympatická především absolutní svoboda uměleckého vyjadřování a zároveň obrovská šíře nabídky stylové a žánrové. Spojuje se např. kdeco s kdečím, a to „beztrestně“. Srovnejme dnešní situaci s kterýmkoli historickým obdobím, kdy rámec stylu a běžných kompozičních postupů byl pevně daný. Jen nejvýraznější tvůrci si dovolili obecně platný úzus částečně překračovat. Jako příklad může posloužit třeba Ludwig van Beethoven. Miloš Bok ale vnukává svým obdivovatelům myšlenku, že v současnosti je právě jen a jen on tím pomyslným Beethovenem či Verdim. Jenže on je spíše normálním plodem postmoderny a její vyjadřovací šíře. Svým symfonickým a nabubřelým rozmachem se údajně snaží uvádět na pravou cestu hudbu, jež podle jeho představ uvízla ve slepých uličkách modernity. Jenže ony spletité cesty autentického hudebního vyjadřování ve skutečnosti vůbec nenapřimuje Miloš Bok. Ten vytváří spíše to, čemu se říká, např. mezi výtvarníky, naivní umění. Kde jím vzývaní romantici použijí tři bombastické závěrečné akordy, tam on jich do skladby zakomponuje sedmnáct a myslí si proto, že je ještě lepším skladatelem. Což se mně jeví jako prosté megalomanství. Zde leží meritum jeho problému. Nechápe, že je reprezentantem okrajového, i když v současnosti vlastně také legitimního způsobu hudebního vyjadřování. Přitom paralela výtvarných a hudebních naivistů je zcela přesná. Vysvětluje totiž i to, proč bývá Bok občas uváděn i na prestižních pódiích. Kdyby ovšem byl oním „Věrozvěstem“ naší doby, za jakého se pokládá, stál by jaksi samozřejmě po boku světově uznávaných skladatelů jako jsou Penderecki, Pärt a další a vůbec by už neučil na žádné hudebce, protože by na to jednoduše neměl čas. Bokova lokální proslulost je podle mého soudu dána spíše tím, že v příznivě naladěné době vhodně vyplnil pomyslnou díru na trhu. To ale nemá s opravdovým talentem nic společného.

Miloš Bok – Česká filharmonie – Praha 9.3.2016 (zdroj FB ČF)

Mimochodem, pokud myslím na české skladatele současnosti, tak jsou mezi nimi i tací, kteří mají pro českou hudbu ve světovém kontextu dost velký význam. Nestěžují si trapně, ač jsou zde možná ještě méně hraní než pan Bok. Třeba takový Jan Jirásek, kterého budete nejspíše znát jenom jako autora filmové hudby, napsal např. skvělý koncert pro varhany a orchestr, premiéra se konala v New Yorku. Vyloženou „bombou“ byla pro mě opera Miroslava Srnky Jižní pól v Bavorské státní opeře, a to v hvězdném obsazení. Extra jsem si do Mnichova zajel. Při vzpomínce na představení mi ještě nyní běhá mráz po zádech.

Hodnocení Bokovy orchestrace české hymny byla různá. Z mého pohledu se v ní dopustil harmonických i stylizačních chyb, navíc celkový estetický dojem, jak by se řeklo v krasobruslení, bych ocenil nulou bodů. Myslím si, že odsudky odborné kritiky byly spíše ještě příliš měkké a povšechně laděné. To, že většinová společnost si nad Bokovým výtvorem sama nedovede udělat žádný názor, je dáno dlouhodobou devastací dobrého vkusu, což má na svědomí masivní vliv populární hudby s jejím všudypřítomným nevkusem a vlastně i neschopnost většiny jakékoli zvuky přiměřeně vnímat. Od kolébky jsme vystaveni spíše hluku a mnoho lidí přiznává, že hudební zvuky jsou jim pouze kulisou k práci či odpočinku.

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


11
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
9 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
8 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
uzivatel

Vážení, dovolte mi krátce reagovat na příspěvek Jaroslava Tůmy. Za prvé s politováním konstatuji, že server, který má ve slušnosti sloužit k prezentaci různých názorů na hudbu a dění okolo ní byl zneužit ke kontroverznímu a předpojatě osobnímu útoku pana Tůmy vůči mé osobě. Za druhé, když už se tak stalo, bylo by férové vůči Vašim čtenářům dodat, že se jedná ze strany pana Tůmy o reakci na můj rozhovor v Parlamentních listech, jehož obsahem jsou mé neblahé osobní zkušenosti s hudebním establishmentem, ke kterému se vyjadřuji velmi otevřeně. Pokud si čtenáři tento obsáhlý rozhovor přečtou, pak jistě pochopí obsah… Číst vice »

Ivan Bok

Tak jsem si všiml, že na tomto webu poslední tři dny nikdo nic neokomentoval a posledním komentujícím jsem byl já. Dnes jsem dostal zpětnou vazbu, jak mi bylo porozuměno, tak tedy trochu šířeji…. před pár dny mi přišlo upozornění na to, že na tomto webu je cosi, co bych měl reflektovat. Nalezl jsem situaci, kdy si navzájem nadávají a posmívají se náš nejváženější varhanní virtuóz a aktér dění ve světě varhan a naše nejvýraznější všestranně zaměřená osobnost věnující se paní hudbě. Po chvilce přemítání jsem napsal, co jsem napsal a dnes vidím, že i smajlík už asi je parodií sebe… Číst vice »

Chaloupka

Je něco shnilého v království vážné hudby… Přečetl jsem si rozhovor s panem Bokem na Parlamentních listech, na který pan Tůma takto reáguje. Bok si opravdu nebere servítky a vylévá si svou žluč na všechny možné strany. Jsme daleko od představy hudebního umění, které má povznášet ducha. Souhlasím s tím, že zmínka o 4. odboji je ve srovnání s oběťmi zejména druhého a třetího odboje totálně přes čáru, i když jí Bok možná chtěl pronést s trochou nadsázky. Stejně nemístné je srovnání dnešního „režimu“ s totalitním komunistickým režimem: ať už je to s Bokovým živořením na okraji jak chce, přece… Číst vice »

Ivan Bok

Chtěl bych panu Tůmovi poděkovat za velmi vtipný, výstižný a užitečný článek o jednom nepodařeném projektu restaurování varhan za evropské dotace… Nějak jsem si na to vzpomněl…. A to by bylo asi tak všechno:)

K.

Úvodem bych chtěl poděkovat autorovi článku za to, že si našel čas, aby se k “fenoménu Bok” vyjádřil. Myslím, že v jeho článku je řada trefných bodů: souhlasím s jeho přirovnáním Bokova díla k naivnímu umění i s tím, že i taková tvorba je v dnešním kontextu legitimní. Souhlasím s jeho odsudkem Bokových veřejných vystoupení, které jsou v mých očích skutečně hanebné, protože jsou plné nenávisti, neopodstatněných útoků, manipulativních tvrzení atd. Na druhou stranu se ale pan Tůma sám dopouští řady argumentačních faulů (např. skladatelé, co si tak trapně nestěžují) a zbytečných osobních útoků (např. kdyby byl co k čemu,… Číst vice »

Mario Papian

Tak se mi zda ,ze otrit se o prezidenta Zemana je snad povinnost…..Clanek se nam snazi namluvit ,ze mira uplatneni je umerna
velikosti talentu a to je naprosto zavadejici.V pripade Milose Boka tim spise,protoze jsem se anad nesetkal s clovekem ,ktery by pochyboval o jeho vyjimecnem talentu a to i z rad jeho odpurcu.Argumentovat tim ,ze nekomu hraji dilo v New Yorku nebo v Mnichove ?To mi prijde v dnesni komplikovane dobe opravdu smesne.Doporucuji poslechnout si ukazky zminovanych autoru.

Frantisek Sterbak

Zde, https:[__] je odkaz na českého skladatele současnosti, který má pro českou hudbu ve světovém kontextu dost velký význam (Proč, pane Tůmo? Protože to říkáte vy?) a trapně si nestěžuje. Jiráskův varhanní koncert se mi vygooglit nepodařilo, takže v tomto případě to bude olympiáda bez metru, stopek a vlastně i bez sportovce. Zde, https:[__] je odkaz na dílo, které já osobně považuji za vhodné k seznámení s hudbou M. Boka. Je to nahrávka z premiéry v roce 1993. 2012 bylo dílo nahráno a vydáno na CD. Kompakt lze získat od M. Boka, poštovní adresa je na jeho webu, nebo zde:… Číst vice »

Ivan Bok

První chybějící odkaz je na youtube a jde o upoutávku na operu South Pole Miroslava Srnky, který na mne shodou okolností dnes vyskočil, když jsem jel po deváté večer autem a měl jsem puštěnou Vltavu, možná to jde přehrát i zpětně. Druhý odkaz je na oratorium Skřítkové z Křinického údolí, taktéž na youtube. Jde o velmi krásnou hudbu mladého optimisty, který prožívá svou konverzi v kulisách severočeských skalních měst a sopek, obujte si kopačky a sjeďte na koloběžce bez brzd z Komáří Vížky do Bohosudova a pochopíte. Tudíž to opravdu nezní jako hudební popis rybníku Svět, ve kterém se občas… Číst vice »

Mario Papian

To je vtip? Proc zmizely ty odkazy?dekuji za vysvetleni.

krahulik.v

Vážení, rád bych reagoval na článek pana Jaroslava Tůmy. Píše se v něm např., že fenomén Boka skladatele lze bezproblémově pochopit. O pár řádků dál čteme: „Kde jím vzývaní romantici použijí tři bombastické závěrečné akordy, tam on jich do skladby zakomponuje sedmnáct a myslí si proto, že je ještě lepším skladatelem“ (mimochodem – je úplně jedno, co si Bok myslí, důležité je, jestli je jeho hudba z uměleckého hlediska závažná, nebo ne). Poslechl jsem si teď (na webu milosbok.com) Smuteční hudbu, Litanii ke všem Svatým, či skladbu De profundis a nenalezl jsem tam sedmnáct bombastických akordů a nenalezl jsem tam… Číst vice »

Jiri.k

1. Talent měřit podle profesní pozice (učitel na ZUŠ) je netaktní a zavádějící. 2. Nálepkovat Zemanem nebo Sládkem je opět laciný osobní útok bez konstruktivních argumentů. 3. Je všeobecně známé, že Petr Eben byl k maldším kolegům velmi arogantní a přezíravý, o zákulisních tazích nemluvě. Petr Eben je v databázi svazků StB. Následující informace jsou určeny zejména laickým čtenářům, kteří opovažují pana Tůmu za předního českého varhaníka: 4. Pan Tůma, na první pohled nonšalantní a distingovaný pán, má pověst lstivého kariéristy. 5. Připravuje půdu na HAMU vlastnímu prefabrikátu Pavlovi Svobodovi, pravděpodobně aby měl další hlas v komisi. Stačí sledovat média.… Číst vice »