Karanténa v pracovnách skladatelů: hudební novinky inspirované koronavirem (2)

Doba koronavirová ovlivnila nespočet hudebních skladatelů. Někteří našli čas a prostor pro zcela novou tvorbu, jiné skladatele inspirovala samotná situace okolo pandemie.
Brno Contemporary orchestra (foto BCO)

Přítomnost koronaviru zásadně ovlivňuje život v zemi již od poloviny března. Omezení plynoucí z řady opatření proti šíření nákazy v posledních týdnech a měsících pocítila drtivá většina populace. V posledních dnech jsme zaznamenali výrazné zlepšení. Vládní nařízení se stále uvolňují a my, motivováni informacemi o návratu k relativně běžným podmínkám konání kulturních akcí, se těšíme na první koncerty a představení v době ‚post-koronavirové‘. Je možné, že na nich vedle standardního repertoáru uslyšíme i hudbu přímo reflektující zážitek karantény a sociální izolace? Šance zde nepochybně existuje. Protože který jiný obor hudební tvorby dokáže období zklidnění a stagnace transformovat produktivněji než právě kompozice? Pojďme se proto seznámit s několika díly, které jejich autoři vytvořili v přímé reakci na události obklopující nejen je samé. V druhém díle Karantény v pracovnách skladatelů se zaměříme na tvorbu českých a slovenských autorů. Vybíráme tři reprezentativní příklady, které vznikly na objednávku Brno Contemporary Orchestra.

Prvním z příkladů je skladba slovenského autora, absolventa skladby bratislavské VŠMU a pražské HAMU, Miroslava Tótha. Ten se na koncertě uskutečněném 21. dubna v brněnském Divadle na Orlí prezentoval skladbou s názvem Pozdravy trúfalým časom. Partitura pro čtrnáct nástrojů (klavír, harfa, zvonkohra/marimba, flétna, hoboj, klarinet/basklarinet, fagot, trubka in c, lesní roh, trombon, elektrická kytara, viola, violoncello, pětistrunný kontrabas) předepisuje z důvodu hygienických omezení v době své premiéry rozmístění dvojic hudebníků do sedmi místností. Skladba je čtyřvětá (Nenia I, Con fuoco, Nenia II, Finale) a jedná se vlastně o specifický tvar houslového koncertu.

Druhou skladbu z pera Pavla Zlámala nejlépe charakterizuje komentář samotného autora. „Hudba je v zásadě vždy kolektivní dílo – setkání, spojení. A zůstane jím i přes některé obtíže omezující její výchozí podstatu (nyní například ono setkání). Avšak jde o to nerezignovat a z bezvýchodných situací nalézt cestu. A zároveň se při tom všem hledání úplně nevzdat lidskosti, nezištného humanismu. Teda jak trpělivé sounáležitosti, tak i odvahy, ale též humoru a nadsázky.“ Celkové vyznění Zlámalovy skladby s názvem Avšak je ovlivněno Zlámalovou zkušeností s řízenou kolektivní improvizací. Skladba zní sevřeně a logicky, přestože hojně využívá aleatorních principů.

Miroslav Tóth (foto Jan Trojan)

Stejně jako dva předchozí autoři má část svého hudebního zázemí v jazzu i Michal Wróblewski. Wróblewského skladbu pojí s prací jeho kolegů v rámci tohoto projektu například záliba v přeznívání a návaznostech, jak je tomu v případě skladby Miroslava Tótha, a pasáže řízené improvizace v případě hudby Pavla Zlámala. Podobně jako dvě předchozí skladby, i Wróblewského How to Avoid Mental Breakdown, byla jakoby komponovaná s myšlenkou, že souhra orchestru nebude za daných podmínek vždy dokonalá. Partitura proto ponechává dostatek prostoru pro práci s případnými nepřesnostmi.

Nahrávku celého koncertu poskytuje zastupující agentura Brno Contemporary Orchestra PARMA Recordings prostřednictvím svého kanálu na Youtube.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat