Lípa Musica nabídne premiéru i skleněnou harmoniku

Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století patřila skleněná harmonika mezi populární koncertní nástroje. Skládal pro ni hudbu Wolfgang Amadeus Mozart i řada dalších skladatelů. Jedná se o historický hudební nástroj, sestávající ze souboru různě naladěných skleněných pohárů či trubek, jež se rozezvučují hmatem. Dnes je tento nástroj, který má unikátní zvuk, připomínající hru navlhčenými prsty na skleničky naplněné vodou, téměř zapomenut. Jedním z mála profesionálních hudebníků, který skleněnou harmoniku dokáže nejen rozeznít, ale především sestavit, je Sascha Reckert, zakladatel a umělecký vedoucí souboru Sinfonia di vetro z německého Saska, který spolu s pěvkyní Ruth Baaten vystoupí 15. října v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Kamenickém Šenově.

Pravým vynálezcem a prvním konstruktérem skleněné harmoniky byl americký státník a vynálezce hromosvodu Benjamin Franklin. On také dal tomuto nástroji název „harmonika“. Prvními instrumentalistkami, které nástroj proslavily, byly Marianne Davies a nevidomá Marianne Kirchgessner. Nástroj se ve své době stal velkou raritou a psaly o něm všechny noviny. Představení skleněné harmoniky v severočeském regionu, který je tradičním sklářským krajem, má své opodstatnění. V osmnáctém století byl tímto unikátním nástrojem fascinován i truhlář z nedaleké Chřibské, Franz Ferdinand Pohl, který byl sám úspěšným virtuózem a významným stavitelem skleněných harmonik, jež ve své době prezentoval i na veletrzích v Lipsku, Drážďanech, Praze i Vídni.

Sascha Reckert je specialistou hry na skleněné hudební nástroje již od roku 1986. Na svém kontě má řadu vystoupení v předních operních domech včetně petrohradského Mariinského divadla či Salcburského operního festivalu a v koncertních síních po celém světě. Představil se v Royal Opera Covent Garden London, La Scala Milano, Bayerische Staatsoper Munich, Opéra National de France Paris, Semperoper Dresden, Muziektheater Amsterdam, jeho umění poznaly operní domy v Tokiu, La Monnaie Brussels, ve Frankfurtu, Zurichu a pyšní se i spoluprací s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky či operními pěvkyněmi Annou Netrebko, Dianou Damrau, Elenou Mosuc nebo Natalií Dessay. Reckert je současně i vynálezcem nového skleněného nástroje verofonu, který má silnější zvuk než skleněná harmonika. V roce 1996 založil ansámbl Sinfonia di vetro, se kterým se věnuje historickému hudebnímu materiálu určenému pro skleněné nástroje. Členkou tohoto ansámblu je altistka Ruth Baaten, která vystudovala zpěv na Královské akademii v Bruselu a Liège a věnuje se opernímu zpěvu, staré hudbě i písňovému repertoáru.

Neméně zajímavou hudební lahůdku slibuje i nedělní festivalový program, kdy v rodišti Heinricha Ignaze Franze Bibera zazní jeho nově objevená Missa in contrapuncto. Strážský program je každoročně reminiscencí na vrcholně barokní dílo místního rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jemu je věnována stěžejní část programu, ve kterém jsou obsaženy v duchovních zpěvech a částech mší skladby vokálně instrumentální, v úvodu ale též sonáta pro sólové housle, která podtrhuje nadčasově krásné Biberovo houslové dílo. Brněnský vokální kvintet Societas Incognitorum, založený v roce 1998, se zabývá převážně interpretací hudby šestnáctého a sedmnáctého století. Soubor pod vedením Eduarda Tomaštíka aktivně vyhledává díla dosud málo známých barokních skladatelů českého a moravského regionu. V kroměřížském archivu Tomaštík objevil Biberovu mši, která v obnovené premiéře zazní u Svatého Zikmunda ve Stráži pod Ralskem v neděli 16. října.

www.lipamusica.cz