Exkluzivní rozhovor k rezignaci Lubora Cukra: Bylo by krásné, kdyby se společné zájmy protly

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Jedna věc jsou umělecké výsledky, ale mezi šéfovské povinnosti patří i stránka manažerská. Vidíte i nějaké výsledky manažerské?
Během mé první sezóny na postu šéfa opery jsem musel řešit otázku náhlého odchodu stávajícího šéfdirigenta Marka Šedivého. Považuji tento post pro celý soubor za natolik klíčový, že jsem vyvinul maximální úsilí, abych našel v co nejkratším časovém úseku odpovídající osobnost, která by se této zásadní pozice ujala. Jsem velice šťastný, že postu šéfdirigenta se ujal renomovaný dirigent Vojtěch Spurný, jehož zkušenosti nejen v oblasti opery jsou nezpochybnitelné.

C. M. von Weber: Čarostřelec – A. Začalová, M. Kubečka, P. Paleček, B. Řeřichová, L. Zedníčková – Slezské divadlo Opava 2019 (zdroj SDO)

Mohl byste čtenářům poodhalit Váš názor na směřování dramaturgie SDO?
Na tuto sezónu je naplánováno pět premiér – divácky oblíbená opereta Mamzelle Nitouche, světový operní hit La traviata (spolupráci přislíbila například Jana Sibera a Roman Janál), česká premiéra barokní opery Johna Blowa Venuše a Adonis v kombinaci s nejznámější operou Henryho Purcella Dido a Aeneas (ve spolupráci s šéfdirigentem Vojtěchem Spurným a ve dvou hlavních rolích s Lukášem Zemanem), náš vedoucí baletu a choreograf Martin Tomsa připravil pro baletní soubor projekt s názvem Actionman, jeden z nejslavnějších klasických muzikálů Funny Girl (v hlavní roli s Barborou Řeřichovou), a z mého pohledu vrcholem sezóny Fibichova opera Hedy (s Danou Burešovou, Martinem Šrejmou a Martinem Bártou), kde se podařilo rozjednat koprodukci s jiným českým divadlem. Tento titul vzbudil dokonce zájem ze strany Českého rozhlasu, neboť neexistuje kompletní nahrávka tohoto díla. Podařilo se mi také získat ke spolupráci Roberta Jindru, etablovaného operního dirigenta, který momentálně působí především v zahraničí. Jak bude ale nakonec současná sezóna vypadat, je již otázka nového vedení.

Ano, toto všechno již víme z vaší brožury předplatného pro tuto sezónu, ale můžete nám říct, jaká byla Vaše dlouhodobější vize?
Pokud jde o inscenační hledisko, jsem přesvědčený, že jeden z operních titulů by měl být vždy zaměřen podobným způsobem jako Čarostřelec. Pokud jde o mou představu o konkrétních titulech, chtěl jsem uvést například Verdiho Stiffelia, chtěl jsem pokračovat v uvádění Janáčkových oper, tentokrát mou oblíbenou Káťou Kabanovou, opět ve spolupráci s dirigentem Robertem Jindrou, z dalších českých titulů jsem vzhledem k tomu, že se naše divadlo nachází v blízkosti polských hranic, přemýšlel i o Dvořákově Vandě, která je jakousi polskou paralelou ke Smetanově Libuši, a o Moniuszkově díle Straszny dwór. Uvažoval jsem o uvedení Orfea v podsvětí a jednoho titulu složeného z operetních hitů. Zamýšlel jsem sáhnout i do tvorby dvacátého století, například k jednomu ze stěžejních děl Einemově Návštěvě staré dámy, o které jsme mluvili i se šéfem činohry v rámci komparativního projektu. Také jsem se těšil na Brittenův opus The Turn of the Shrew, kterým jsem zamýšlel pokračovat v „hororové řadě“. Z muzikálů jsem chtěl opavským divákům představit autorský titul Ondřeje Brouska a Radka Balaše Adéla ještě nevečeřela a také jsem zvažoval uvedení Světáků. Z divácky nejoblíbenějších titulů bych rád uvedl například Verdiho Rigoletta a Mozartovu Kouzelnou flétnu.

Proč jste se tedy rozhodl spolupráci s opavským souborem ukončit?
Přestože jsem prošel konkurzním řízením, kde jsem jasně definoval svou vizi opavské opery, ukázalo se, že i když snaha o posun divadelního vidění „opavského diváka“ je sice složitá, mnohem důležitější je podpora nadřízených. Šéf souboru má za svá rozhodnutí plnou odpovědnost a domnívám se, že je přirozené, že přijde i s novým nasměrováním. Po vzájemné dohodě jsme se tedy s panem ředitelem Rackem nakonec usnesli, že se naše vize vedení a směrování opery neshodují, protože preferoval mnohem mírnější způsob změn, než jsem zastával já. Ukázalo se, že pan ředitel podléhá nejen vnějším, ale dokonce i vnitřním vlivům, kde každý má o vedení operního souboru svou představu. Tato situace se pro mne stala neúnosnou, protože neumožňuje realizovat umělecké plány, které jsem uvedl při prezentaci své koncepce, a za které nesu odpovědnost.

Chtěl byste k Vašemu působení v SDO říci ještě něco závěrem?
Rád bych poděkoval všem, kteří mě po celou dobu podporovali a spolupracovali se mnou na bázi vzájemného respektu a důvěry. Nemohu jmenovat všechny, ale rád bych zmínil Janu Andělovou Pletichovou, která mě dokázala vždy poskytnout důležitou reflexi a Vojtěcha Spurného za to dobrodružství, které jsme spolu prožili. Můj dík také patří orchestru, sboru a sólistům, ale zároveň všem kolegům z umělecko-technického provozu. Je vždy krásné, když se společné zájmy v určitou chvíli protnou a dojde ke vzniku něčeho, co dokáže zaujmout i diváka.

Arizona Lady – Patrick Fridrichvský, Yvonne Kálmánová, Lubor Cukr (zdroj SDO)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na