Martin Smolka oslavil Kristovo vzkříšení se samozřejmou lehkostí a pokorou

Málokdy se posluchačům dostane tak bohaté hudební hostiny, jakou se podařilo naservírovat v pátek 5. dubna 2024 ansámblu Cappella Mariana na předposledním koncertě letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Vokální koncert se konal ve funkcionalistickém kostele svatého Augustina. Kromě středověkých a renesančních skladeb, na něž se Cappella Mariana specializuje, zazněla také skladba Niedzielne rano (Nedělní ráno) Martina Smolky, napsaná na objednávku Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Cappella Mariana pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda vystoupila v pětičlenném složení: Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád a Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Všichni zpěváci nejenže vystupují s renomovanými tuzemskými i zahraničními soubory staré hudby, ale jejich umělecká činnost zasahuje i do jiných oblastí. Například Tomáš Šelc je i operní zpěvák, Barbora Kabátková hraje na středověké harfy a psaltérium a Tomáš Lajtkep vystupuje jako pozounista, hráč na sackbut a hraje také s big bandy. Snad právě díky bohaté zkušenosti s jinými nástroji i jinými hudebními styly se ansámblu daří všechny skladby podat živě a s takovou chutí, jako by byly napsány teprve včera, ať už se jedná o novou skladbu Martina Smolky, či o organum ze 13. století.

Dramaturgickým záměrem koncertu bylo vytvořit dojem quasi liturgie, jíž se vinuly jednotlivé části Nedělního rána. Dojem zpívané bohoslužby se podařilo vytvořit také díky nápadité práci s prostorem. Na úvod zazněl chorální chvalozpěv Alelluia. Laudate Dominum, který se dodnes při mších zpívá. Proto se také ve zpěvu „aleluja“ k postupně přicházejícím zpěvákům spontánně přidali i někteří posluchači.

Další liturgické skladby pocházely ze třináctého až šestnáctého století. Dvě z nich Cappella Mariana vybrala z takzvaných tridentských rukopisů z 15. století: anonymní tříhlasé Kyrie paschale a sekvenci Victimae paschali laudes (Velikonoční oběti chválu kéž vzdají křesťané).

Velmi pozoruhodná byla další tříhlasá kompozice, organum Alleluia Pascha nostrum immolatus (Aleluja, Kristus, náš velikonoční beránek) z pera Magistera Perotina, představitele notredamské školy první poloviny 13. století. Zpěváci si viditelně vychutnávali každé melisma a hudba, jejíž revolučnost dnes snad ani neumíme docenit, najednou ožila a působila takřka hravě.

Opět z patnáctého století pochází čtyřhlasé zpracování antifony Haec dies (Toto je den) od Heinricha Icaaca a čtyřhlasé moteto Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dator eia graciarum, jehož autorem je Petrus Wilhelmi de Grudencz. Skladba skrývá jedno překvapení, uchem nepostřehnutelné. Polský skladatel, který působil i na dvoře Fridricha III. ve Vídni a jehož díla se hojně dochovala v tuzemských pramenech, do textu moteta ukryl své jméno.

Poslední skladbou staršího data byla duchovní píseň Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi. Ansámbl přednesl pětihlasou úpravu písně pocházející z Benešovského kancionálu. Autorem úpravy je Jan Trojan Turnovský, utrakvistický kněz, z jehož díla se dochovalo například i latinské mešní ordinarium Missa super Jerusalem cito veniet a dvoje česká mešní responsoria.

Nedělní ráno psal Martin Smolka se zadáním vytvořit skladbu, která by oslavovala Kristovo vzkříšení. Nakonec se rozhodl zhudebnit nikoli liturgický text, ale nenápadnou báseň Aniely Kupiec napsanou v nářečí „po našymu“ z česko-polského pohraničí. Autorovi se báseň podle jeho komentáře v programu koncertu zalíbila především díky zvukomalebnosti, a také díky prostotě nedělního rána, v němž je ale přítomno i velikonoční vzkříšení.

Text je skutečně krásný, skoro až mile naivní – Kníže Pokoje kráčí nedělním jitrem jarní přírodou, na hlavě květinovou korunu místo trnové, vítají ho stromy, cvrčci a ptáci a zlo před jeho kroky utíká.

Martin Smolka rád pracuje s mikrointervaly. V instrumentálních skladbách se původně snažil napodobovat reálné zvuky, ať už přírodní či městské, a různě je stylizovat podle emocionálního náboje. Práci s mikrointervaly pak přenesl i do své vokální hudby a objevuje se také v Nedělním ránu.

Skladba je rozdělená na čtyři části, přičemž skladatel se nedržel přesně lineárně textu, ale občas se k některým pasážím vrací a celou skladbu uzavírá zopakováním počátečního verše: „Vyspané a vykoupané vstalo dnes nedělní ráno.“

Jak po formové, tak po zvukové stránce se jedná o mimořádně zajímavé a poutavé dílo. Martin Smolka se nedrží jediné techniky, ale zpracovává text různými způsoby, od jednoduchého jednohlasu až po pětihlas obohacený mikrointervalovým kolísáním. Velkou roli hraje zvukomalba, ať už vycházející ze samotného jazyka – opakující se hlásky „ž, š“ – nebo z děje textu. Jména ptáků zpěváci přednáší skutečně ptačím způsobem, jako jednotlivé slabiky a dokonce i oddělené hlásky, text o zvonících zvonech je zhudebněn tak, jako by místo lidského hlasu skutečně byl slyšet z dálky zvon. Zároveň však Martin Smolka v celé skladbě dbal na to, aby text zůstal srozumitelný a různé zvukové hrátky se slovy a hláskami přicházejí až ve chvíli, kdy posluchač ví, oč se jedná.

Nedělní ráno v rámci koncertu velmi dobře fungovalo jako protipól k latinským liturgickým textům, ale stejně dobře by stálo i samostatně. Bylo by škoda, kdyby zůstalo jen u tohoto jediného provedení.

Jednou z největších deviz interpretů i skladatelů je, když dokáží ustoupit do pozadí natolik, aby skrze sebe nechali mluvit samotnou hudbu. Ansámblu Cappella Mariana i Martinu Smolkovi se to podařilo se samozřejmou lehkostí a pokorou. Radostnější a krásnější oslavu vzkříšení by si snad ani nebylo možné přát.

Cappella Mariana: Smolka
5. dubna 2024, 19:30 hodin
Kostel sv. Augustina, Brno

Program
Alelluia. Laudate Dominum, chorál
Martin Smolka:Niedzielne rano I. (Nedělní ráno), skladba na objednávku festivalu, premiéra
Anonymus: Kyrie paschale à 3
Heinrich Isaac: Haec dies à 4
Martin Smolka: Niedzielne rano II.
Magister Perotinus: Alleluia Pascha nostrum immolatus, organum à 3
Martin Smolka: Niedzielne rano III.
Anonymus: Victimae paschali laudes à 3
Petrus Wilhelmi de Grudencz: Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dator eia graciarum, moteto à 4
Jan Trojan Turnovský: Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi z Benešovského kancionálu à 5
Martin Smolka: Niedzielne rano IV.

Účinkující
Cappella Mariana
Barbora Kabátková – soprán
Daniela Čermáková – alt
Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí
Tomáš Lajtkep – tenor
Tomáš Šelc – baryton