Mnohanásobné bravo. Žena beze stínu zahájila v Linci šéfovskou éru Markuse Poschnera

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Představení Ženy bez stínu dovede zaujmout inscenačně, v popředí stojí výborná hra Brucknerova orchestru ve velikém obsazení, pěvecko-herecké výkony sólistů, jistota pěvecká a intonační operního sboru Zemského divadla a dětského sboru Horního Rakouska (sbormistři Martin Zeller a Ursula Wincor), jejichž party jsou neobyčejně náročné, leč jsou koncipovány dle pokynů v partituře většinou za scénou. Zaslouží si za výkon plné uznání.

Toto představení mohu plně doporučit zájemcům, kteří se nebojí jít za Pucciniho, od velké epochy populárních oper pro pěvce, od epochy belcanta po Pucciniho, až k hudebně výrazovému modernímu divadlu. A doporučuji ho i těm, kteří se tohoto vývoje opery obávají, ač sami vlastní spousty nahrávek zmíněných pěveckých oper (znám podobně naladěných operních nadšenců od dětství dost a dost). Ba se možná poněkud odvážně domnívám, že by je právě tento Straussův opus zaujal možná víc než jeho nejslavnější první operní díla. A pokud ne, musí si holt počkat na začátek listopadu, kdy Linec uvede premiéru Verdiho Rigoletta. Jak výstižně prohlásil úspěšný režisér Straussova díla Hermann Schneider: „Bude to po čase mnohem konkrétnější typ díla než svébytná Straussova symbolika.“

Večer byl završen nadšeným standing ovation, přes pokročilou dobu konce opery ve třiadvacet hodin. V Linci to však nebývá častým jevem, ba od Wilsonovy senzační, elektrizující inscenace Verdiho Traviaty roku 2015 si takto spontánní potlesk ve stoje, doprovázený mnoha výkřiky bravo, zpětným pohledem vzato neuvědomuji. V mém úhlu pohledu byl ale zcela oprávněný, jednalo se o hluboký emocionální zážitek. Co platno, hudba musí krom technické perfekce v provedení působit především citově. Vím, že nic nikdy není plně na sto procent, leč pokud jsem udělil daná procenta letos na jaře v Linci výbornému Hindemithovi (Harmonie světa – recenze zde), nemohu nyní jinak. Navíc je mi Straussův hudební svět bližší, jeho soudobá interpretace v Linci je na vysoce profesionální úrovni. Bravo!

Pro úplnost uvedu přehled nejbližších repríz inscenace Ženy bez stínu pro zájemce: 4., 8., 11., 28. října a 11., 16. listopadu.

Hodnocení autora recenze: 100%


Richard Strauss:
Die Frau ohne Schatten
(Žena beze stínu)
Dirigent: Markus Poschner
Režie: Hermann Schneider
Scéna, kostýmy a video design: Falko Herold
Sbormistři: Ursula Wincor, Martin Zeller
Dramaturgie: Christoph Blitt
Bruckner Orchester Linz
Chor des Landestheaters Linz
Kinder- und Jugendchor des Landestheaters Linz
Statisterie des Landestheater Linz
Premiéra 30. září 2017 Grosser Saal des Musiktheaters Linec

Der Kaiser – Heiko Börner
Die Kaiser – Brigitte Geller
Die Amme – Katherine Lerner
Der Bote – Michal Wagner
Barak – Adam Kim
Seine Frau – Miina-Liisa Värelä
Der Bucklige – Matthäus Schmidlechner
Der Einäugige – Martin Achrainer
Der Einarmige – Dominik Nekel
Drei Dienerinnen – Danuta Moskalik, Margaret Jung Kim, Ran Seo-Katanic
Ein Hüter der Schwelle des Tempels – Svenja Isabella Kallweit
Erscheinung des Jünglings – Mathias Frey
Stimme des Falken – Svenja Isabella Kallweit
Die Stimmer der Wächter der Stadt – Ulf Bunde, Jochen Bohnen, Tomaz Kovacic, Joschko Donchev, Marius Mocan, Markus Schulz
Altstimme von oben – Jessica Eccleston

www.landestheater-linz.at

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Strauss: Die Frau ohne Schatten (Landestheater Linz 2017)

[yasr_visitor_votes postid="269726" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments