Jak je možná neznáte: Igor Fjodorovič Stravinskij

  1. 1
  2. 2
Sondy do soukromých životů slavných hudebníků a skladatelů (10): Igor Fjodorovič Stravinskij (15. června 1882, Oranienbaum – 6. dubna 1943, New York)
Igor Stravinskij (zdroj commons.wikimedia.org/archives de FinitoR)

(Nejen) bigamista Stravinskij
V roce 1905 se Igor Stravinskij zasnoubil se svojí sestřenicí Katerine Gavrilovnou Nossenko (byla dcerou jeho tety z matčiny strany), kterou znal už od raného dětství. Navzdory nesouhlasu ortodoxní církve (stejně tak tomu bylo u Rachmaninova) se snoubenci 23. ledna 1906 vzali. Narodily se jim čtyři děti (1907, 1908, 1910, 1914). Stravinského mladší syn byl koncem roku 1939 mobilizován do francouzské armády a později úspěšně prokázal, že jeho otec nebyl židovského původu. Stravinského nejstarší syn byl internován poblíž Toulouse v červnu 1941, jeho židovský zeť byl zavražděn gestapem a jeho vnučka zůstala sirotou.

Ze začátku byl Igor Stravinskij mužem pro rodinu, se kterou trávil mnoho času, a veškeré příjmy obětoval ve prospěch svých synů a dcer. Ale brzy začal jeho poměr s pozdější druhou manželkou Verou, která následně opustila svého manžela, malíře a návrháře Sergeje Sudeikina. Od té doby až do smrti své manželky Ekateriny Stravinskij vedl dvojí život, ve kterém dělil svůj čas mezi svou první rodinu a Veru de Bosset.

Vera de Bosset – portrét od Serge Soudeikina (zdroj commons.wikimedia.org/Bibliothèque nationale de France)

Katya údajně snášela nevěru svého manžela „se směsí velkorysosti, hořkosti a soucitu“. Dne 9. března 1940, rok po smrti své první manželky, která zemřela na tuberkulózu, se Stravinský s Verou oženil a soudci řekli, že je rozvedená. To byla ale lež. Pár upřednostnil bigamii. Nicméně po skladatelově smrti ztrpčovaly jeho vdově Veře spory o jeho majetek a provozovací práva celý zbytek života.

Více než čtyřicet let po smrti Igora Stravinského se stal předmětem zvýšeného zájmu jeho sexuální život. Robert Craft, dirigent a Stravinského dlouholetý asistent, píše ve své nové knize Stravinskij: Discoveries and Memories, že skladatel měl několik homosexuálních vztahů – včetně jednoho s Mauricem Ravelem – během let, kdy složil své tři velké balety, Pták Ohnivák, Petruška a Svěcení jara. V kapitole Objevování píše Craft: „Ravel a Stravinskij byli ze všech umělců nejúspěšnější v zatajování své sexuality. Oba byli občasnými milenci…“ Dále tvrdí, že Stravinskij měl poměr s nejstarším synem skladatele Nikolaje Rimského-Korsakova Andrejem a s belgickým skladatelem Mauricem Delagem. Craft píše, že hlavní bisexuální skladatelova zkušenost nastala během Svěcení jara, považovaného za ztělesnění maskulinity v hudbě a srovnatelné s Wagnerem. Je-li to pravda, Craftovo odhalení nastoluje velmi kontroverzní otázky ohledně Stravinského sexuality.

Igor Stravinskij, Nikolaj Rimskij-Korsakov, dcera Nadezhda Rimskij-Korsakova, její snoubenec Maximilian Steinberg a Ekaterina Stravinskij v obývacím pokoji Rimského-Korsakova (zdroj commons.wikimedia.org/cappellaromana.org)


Stěhovavý pták Stravinskij

Narodil se v Oranienburgu (předměstí Petrohradu), od roku 1915 bydlel v Petrohradu, ve švýcarském kantonu Morges Distrikt, následně střídal byty v Paříži (1920–1921), Biarritzu (1921–1924), Nice (1924–1931), Vrype (1931–1934), Paříži (1934–1939), New Yorku (1939–1941), v Hollywoodu (1941–1969) a opět v New Yorku (1969–1971).

Stravinského poslední adresa ve Francii na Rue du Faubourg-Saint-Honoré patřila k jeho nejméně šťastným, protože tam tuberkulóza manželky nakazila nejen jeho, ale i jeho nejstarší dceru Ludmilu, která zemřela v roce 1938. Katya, se kterou byl třiatřicet let ženatý, zemřela na tuberkulózu o tři měsíce později, v březnu 1939.

Jinak byl Stravinského život spořádaný a klidný. Nepotrpěl si na žádné extravagance a podobné projevy u svých kolegů často kritizoval. Byl optimistou, nepropadal hlubokým depresím, které by mu bránily v práci jako například Rachmaninovovi.

Igor Stravinskij (zdroj commons.wikimedia.org/ George Grantham Bain Collection)

Jeho okolí neunikla ani Stravinského šetrnost a nejednou byl nařčen, že je posedlý penězi. Je o něm známo, že odmítl dirigovat, pokud nedostal honorář před začátkem koncertu. Jeden z jeho přátel byl udiven, když spatřil jeho pracovní stůl: „Všechno zde bylo srovnané jako podle pravítka. Vypadalo to spíš jako stůl chirurga než umělce.“

Velkou část svého života strávil na cestách. Jen Atlantický oceán překonal více než stokrát. Velkou část života byl nemocen a sám o sobě tvrdil, že je hypochondr. Dokonce si nechal preventivně vyoperovat slepé střevo. Byl také velkým kuřákem již od svých čtrnácti let.

Kuriozitou je, že vymyslel přístroj na linkování notového papíru, který byl patentován pod názvem „Stravigor“.

Stravigor – ilustrační foto (zdroj Twitter)


Film Coco&Igor

Film Coco Chanel & Igor Stravinskij je založen na fiktivním románu Chrise Greenhalgha Coco a Igor z roku 2002 a vypovídá o údajném vztahu mezi Coco Chanel a Igorem Stravinským v Paříži v roce 1920. V tomto roce přišel na svět populární parfém Chanel N° 5. Film byl premiérován 24. května 2009 jako závěrečný film festivalu v Cannes. Produkci filmu podpořil hlavní designér módního salónu Chanel Karl Lagerfeld a firma poskytla své archivní módní kolekce. Tým získal také přístup do slavného bytu Coco Chanel na Rue Cambon 31 v Paříži. Osobní vztahy zobrazené ve filmu jsou z velké části fikcí.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář