Soubor Musica Aeterna premiérou úspěšně zahájil Dni starej hudby

Koncert 15. června 2021 se konal v rámci slovenského festivalu Dni starej hudby ve spolupráci s Hudobným centrem v Malém sále Slovenské filharmonie za přítomností publika. Byl zároveň streamován na stream.filharmona.sk a ještě týž večer byl dostupný v archivu ze záznamu i s titulky.

Hlavní událostí programu s názvem Hudba z Drážďan byla slovenská premiéra dramatické kantáty – nebo doslova dramatického aktu („azione teatrale“) – Il Palladio conservato (Zachráněné paládium) na libreto Pietra Metastasia. Jeho text byl poprvé zhudebněn Georgem Reutterem v roce 1735 a proveden v soukromých komnatách Marie Terezie 1. října na oslavu narozenin jejího otce císaře Karla VI.

Joseph Umstatt text zhudebnil po svém odchodu do Drážďan 1749. Jednalo se o běžnou praxi, kdy se vícekrát zhudebnilo libreto vytvořené k příležitosti výročí významné osobnosti, typicky s užitím látky z antických dějin – v tomto případě je oslavovaný hlavní hrdina příběhu, vítězný generál bitvy u Palerma Metellus, symbolicky ztotožněn s císařem Karlem VI., který je tak prezentován jako zachránce Svaté říše římské národa německého.

Badatelská práce o Josephu Umstattovi byla společným projektem Univerzity ve Vídni, souboru Musica Aeterna a Hudební a taneční fakulty VŠMU projektu Accentus Musicalis, který byl podpořen z programu příhraniční spolupráce Slovensko-Rakousko 2007-13 z Evropského fondu regionálního rozvoje. Z Umstattovy tvorby jsou nejvíce ceněny jeho instrumentální koncerty, které stojí na přelomu baroka ke klasicismu. Oslavná dramatická kantáta o záchraně Palladia z hořícího chrámu hrdinou Metellem je ovšem typicky barokní symbolickou oslavou hrdinství tehdy již zesnulého panovníka Karla VI.

Nosnou složkou dramatické kantáty prezentované na císařském dvoře 4. listopadu 1749 k příležitosti jmenin Karla VI., jsou vokální party tří vestálek (také Vestiny panny, služebnice bohyně Vesty, které měly hlídat a udržovat posvátný oheň v jejím chrámu). Vrchol dramatického sdělení příběhu zachránce paládia (sochy bohyně Pallas Athény, která chránila Římskou říši) z hořícího chrámu obsahuje árie Ma chi sarà quill´empio (Ale kdo bude příkladem). Zatímco vestálky jsou při propuknutí požáru v chrámu bezradné a odkazují ke znamením ve svých snech, protože v jejich realitě splývají sny, vize a skutečnost, a lid „naříká“, hrdina Metellus s pomocí Bohů situaci zachrání, neboť „Osud bývá krutý k tomu, kdo se bojí.“ Recitativ a závěrečný tercet jsou oslavné a děkovné.

Formálně je skladba typickým, umělecky dobře zpracovaným příležitostným dílem. Světské a posvátné zde splývá. Často se uvádí, že barokní publikum bylo nepozorné, a možná proto je skladba pro dnešního posluchače relativně statická, ač líčí vysoce dramatickou situaci. Vše se musí během koncertu odrazit ve výrazu hlasu sólistek – Michaely Kuštekové v roli Efénie, která líčí hlavní událost záchrany, sopránu Gabriely Eibenové v roli Albiny a altistky Kamily Mazalové v roli Klélie. Volba zpěvaček byla šťastná, protože všechny jsou v interpretaci barokního repertoáru zkušené a charakterem hlasu specifické. Zatímco Michaela Kušteková má zvonivý ohebný hlas, Gabriela Eibenová má méně vibrata a je dramatičtější (známe ji především ve spojení s Ensemble Inégal). Alt Kamily Mazalové působil v záznamu zastřeněji a koloratury, pro tento typ hlasu velmi náročné, se zdály na hraně proveditelnosti.

Realizaci by jistě prospělo atraktivnější prostředí. Vzhledem k tomu, že sál je častěji zázemím souboru, možná by bílá zástěna mohla být i pro jiné příležitosti souboru nahrazena přenosnou „kulisou“ s dobovým dekorem. Stejně tak oblečení sólistek by mohlo více korespondovat s dobovými kostýmy. Sólistky se snažily uplatnit kromě dramatizujícího dobového přednesu také gestiku, i když s držením not to bylo problematické.

Koncertní provedení ubírá zásadní nosný prvek barokní tvorby, která počítá s „podívanou“, a to i u formy dramatického obrazu, kde i podle dobových teoretiků (například Franscisca Langa – Dissertatio de actione scenica, Mnichov, 1727) je mimo jiné důležité držet vzájemný kontakt herců. Jestliže si při árii ostatní pěvkyně podle koncertního úzu sedají, klesá kvalita dramatické akce, což je také škoda. Jinak, samozřejmě, jak jsme zvyklí, je interpretkám barokního textu dobře rozumět, protože kvalita deklamace je pro tento žánr nosná. Posluchač měl k tomu na webu filharmonie k dispozici i překlad, i když ne ve dvou sloupcích a členěný na recitativy a árie, aby se mohl lépe orientovat. Stylově nelze souboru nic vytknout, ale zvuk ensemblu v celkové akustice nebyl v přenosu příliš kvalitní, byl poněkud rozostřený. Kvalita zpěvu byla technicky dobrá.

Slovenské premiéře dramatické scény předcházela typicky introdukční kratší Sinfonia německého autora Johanna Adolpha Haaseho (1699-1783), který rovněž působil v Drážďanech. Haase je především autorem na šedesátky jevištních děl ve stylu opera seria. Byl ve své době respektovaným autorem a údajně i vzorem např. J. Haydna nebo W. A. Mozarta. Jedno z jeho nejuznávanějších děl je „intermezzo tragico“ o dvou dějstvích Piramo e Tisbe (1768), nedávno provedené v roce 2017 v Divadle na Vídeňce.

Sinfonia patří k standardnímu žánru doby a její obřadně introdukční ráz se dobře hodil k zahájení koncertu, který měl u diváků velký ohlas. Horší to bylo se streamingem, který se nerealizoval prostřednictvím Youtube kanálu, ale přímo ze stránek filharmonie. Musela jsem vyzkoušet dva počítače, což se u přenosu z Youtube nestává, protože ten lépe optimalizuje výkyvy rychlosti internetu. Filharmonie tento problém předjímá, a proto přímo na stránce upozorňuje, že koncert, pokud dobře nefunguje přenos, bude záhy k dispozici v archivu. Zřejmě i proto streaming sledovalo pouze deset diváků (aspoň podle uvedeného čísla na obrazovce), takže můžeme být vděčni, že zajímavý koncert nyní najdeme zpětně v archivu filharmonie.

Hudba z Drážďan
15. června 2021, 19 hod., Malý sál Slovenské filharmonie

Program:
Johann Adolph Haase: Sinfonia op. 5 č. 1 D dur
Joseph Umstatt: Il Palladio conservato, serenata a 3 – slovenská premiéra

Musica Aeterna
Peter Zajíček – umělecký vedoucí
Michaela Kušteková – soprán, Erénia
Gabriela Eibenová – soprán, Albina
Kamila Mazalová – alt, Klélia