„Národní divadlo mi za to stojí“ – Eva Urbanová k situaci v opeře ND

Shrňme nejprve dosavadní vývoj:
Národní divadlo od poloviny května poutá pozornost veřejnou korespondencí mezi osobnostmi spjatými s operními soubory ND a ředitelem ND Janem Burianem. Nejprve se 339 umělců a zaměstnanců ND (včetně nejvyššího vedení obou oper – Silvie Hroncové, Petra Kofroně, Jaroslava Kyzlinka a Andrease Sebastiana Weisera) podepsalo pod dopis adresovaný řediteli Burianovi s 31 otázkami ohledně nejasností dalšího fungování operních souborů pod novým vedením norského operního manažera Pera Boye Hansena. (Zprávu ČTK jsme zveřejnili zde a dopis zde.)

Přečtěte si takéČeká Národní divadlo stávka?

Ředitel Národního divadla Jan Burian 23. května 2019 zveřejnil obsáhlé odpovědi, ve kterých popsal Hansenův výběr do čela oper ND, shrnul připravenost sezóny 2019/20, nastínil další směřování sólistického ansámblu, sboru a orchestru i budoucí organizační strukturu operních souborů ND. Jan Burian v závěru svého dopisu napsal, že jeho rozhodnutí o příchodu pana Hansena do čela oper Národního divadla bylo motivováno snahou najít vůdčí osobnost, která opeře nejen rozumí a miluje ji, ale která jí chce také pokorně sloužit. A svůj dopis vůči svým kolegům v ND uzavřel: „Doufám, že společně s Vámi, se nám to podaří.“ (Viz otevřený dopis níže.)

V té době zároveň rezignovalo na své funkce dosavadní vedení oper ND – k 21. květnu umělecký ředitel Petr Kofroň a k 23. květnu ředitelka Silvie Hroncová.

Přečtěte si takéSilvia Hroncová rezignovala na post ředitelky Opery ND a Státní opery

Vysvětlení ředitele Jana Buriana jsou však zaměstnanci oper ND považována za nedostatečná, jak vyplývá z dalšího otevřeného dopisu z 5. června 2019, kterým na Burianovy odpovědi reagovaly umělecké rady sólistů ND, obou orchestrů i sborů a odborové asociace divadelníků, orchestrálních hudebníků, profesionálních zpěváků, které působí v Národním divadle, i Herecká asociace – Opera. Stále setrvávají na názoru, že výběr nového uměleckého ředitele obou oper neprobíhal transparentně, konstatují, že Per Boy Hansen zasahoval do chodu divadla, aniž k tomu měl oprávnění a vyvolal tak nepřijatelný chaos, a nadále neexistuje umělecká strategie pro zkvalitňování orchestru a sboru a zlepšení jejich podmínek. (Viz otevřený dopis níže.)

A jak vidí současnou situaci v ND sólistka Eva Urbanová?

Daří se nacházet ona společná pokorná služba opeře Národního divadla, jak v ni doufá Jan Burian?
Situace, která nastala tím zvláštním netransparentním výběrem nového ředitele Pera Boye Hansena, je stále velice napjatá. Na náš otevřený dopis odpověděl pan ředitel Burian jako chytrá horákyně. Vlastně stále nevíme skoro vůbec nic. Stále jsem nepochopila záměr pana ředitele, proč se rozhodl vybrat člověka, o kterém všichni zaměstnanci okamžitě zjistili, jaké měl problémy při řízení opery v Oslo. Lidé jsou nervózní, otrávení.

Ve svém dopisu ovšem ředitel Burian cituje vyjádření několika zahraničních osobností, které doporučují Pera Boye Hansena jako zkušeného operního manažera.
Nechci odpírat panu Hansenovi jeho zkušenosti, jeho manažerské schopnosti. Ale určitě je nějaká pravda na situaci, která nastala při jeho působení v Oslo. Hlavně mě mrzí, že pan ředitel Burian absolutně přehlíží ten fakt, že Per Boy Hansen operní soubor v Oslo skoro zničil. Dělá, že se nic takového nestalo, že to tam bylo jen pár hysterických křiklounů, kteří proti němu rozpoutali vzpouru. Já jsem v Norsku zpívala, když nové divadlo v Oslo dostavovali. Pro ně to byla událost, na kterou byli ohromně pyšní. A pan Hansen zničil soubor své vlastní země.  Ne svými manažerskými schopnostmi, ale tím, jaký je člověk, jak se choval ke svým podřízeným – sólistům orchestru, sboru. Podle mého názoru to bylo velké profesní selhání, které se nesmaže mávnutím proutku, to se nedá přehlížet. Pan ředitel Burian se za těchto okolností nemůže zlobit, že máme s tímto člověkem problémy, že jsme nejistí, že máme i strach.

Už jste se s panem Hansenem osobně setkala?
Ano. Má dar řeči, kterým dokáže lidi i zmanipulovat. Jenže já mám už za sebou spoustu zkušeností a nevěřím, že se člověk, který měl v minulosti takové problémy, ze dne na den změní. To nejde. Z té první schůzky, na které jsme se teprve nedávno seznámili, jsem byla velice rozpačitá.

Proč?
Na jeho odpovědích mi vadí obecnost, nejednoznačnost. Podstatným konkrétním vyjádřením se vyhýbal, takže není jasné, o co mu vlastně jde. Říkal, že je všechno v pořádku. Zmínil, že chce zvětšit soubor. Ale proč chce, aby v ND hostovali mladí zahraniční pěvci v takových rolích, jako jsou například Esmeralda v Prodané nevěstě nebo Papagena v Kouzelné flétně, tomu nerozumím. Vždyť na takové menší role mají u nás sólisty všechny naše operní scény. Zdá se mi to být zbytečné vyhazování peněz. A jsem přesvědčená, že v Čechách by se našel i schopný šéf opery, máme tu osobnosti, které tomu rozumějí.

Vyrozuměla jste, jak chce tandem Jana Buriana a Pera Boye Hansena dál rozvíjet oba operní soubory Národního divadla?
Sice jsme si na schůzce  s panem Hansenem hezky popovídali, řekl mi, že ví, kde všude jsem zpívala… Ale jakým směrem chce divadlo vést, co konkrétně chce dělat, jak bude zasahovat do souborů  – nic z toho mi stále není vůbec jasné.

Pan Hansen veřejně prezentoval, že chce zvýšit úroveň Národního divadla. Víte, jak toho chce dosáhnout?
Pan Hansen zdůrazňuje, že chce Národní divadlo otevřít světu. Proč to říká? To neví, že tady vždycky hostovali skvělí dirigenti a sólisté z celého světa? A že řada našich sólistů úspěšně působila a působí na zahraničních scénách? Nebyli jsme a nejsme žádné uzavřené divadlo.