Němčina na Smetanovu hudbu dokonale pasuje! Richard Samek v premiéře Prodané nevěsty v Essenu

  1. 1
  2. 2
  3. 3
S Richardem Samkem o shodě hudby a textu, o půvabech starosvětského jazyka operních libret, o úskalích německé artikulace, o vyváženosti lyriky a komična na jevišti i v životě. Náš přední tenorista coby Jeník/Hans v essenské produkci Prodané nevěsty.
B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Aalto-Musiktheater v Essenu zažije právě dnes večer premiéru nového nastudování opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. A česká reprezentace tu má hned několik želízek v ohni. Už pátou sezonu tu jako generální hudební ředitel působí Tomáš Netopil, jenž zároveň šéfuje Essenské filharmonii a operu hudebně nastudoval. Pod režijní koncepcí jsou podepsáni Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, tvořící tandem SKUTR. A mezi sólisty pak čteme i jméno tenoristy Richarda Samka, který si tak po Drážďanech, Hannoveru a Magdeburgu připsal do uměleckého diáře další německé město. O chystané inscenaci jsme si s Richardem Samkem povídali dva dny před její premiérou.

 

Je lehké přijmout úkol nastudovat Prodanou nevěstu v německé verzi? Pro nás je toto dílo českou národní operou, jde to vůbec pocitově dohromady?

Tyhle otázky si člověk samozřejmě položí, ale ve skutečnosti je to úplně stejné. Zpíváte přece o stejných věcech jako v českém jazyce! My konkrétně používáme verzi překladu, která je mezi německými mutacemi asi nejrozšířenější, a sice překlad Kurta Honolky.

Kurt Honolka přeložil nejen libreto k Prodané nevěstě, ale ze Smetanových oper také Dvě vdovy a Dalibora. Jeho překlady jsou však několik desetiletí staré, jak působí na rodilé mluvčí mezi vašimi ansámblovými kolegy? Je to současná němčina, nebo jim zní do jisté míry archaicky?

Je to samozřejmě pravda, některé pasáže zněly pro německy mluvící kolegy dosti „vousatě“, některé jim vůbec nedávaly smysl. A dokonce jsme na začátku zkoušek chtěli libreto upravit a přizpůsobit současné řeči. Spolu s dramaturgyní jsme předělali to, předělali jsme ono… Jeden krok podněcoval druhý a záhy se ukázalo, že je obtížné najít hranici, kdy přestat, a ve finále bychom už měli úplně jiné libreto. Došlo to až do fáze, kdy si každý zpěvák předělával svoje texty. Tak jsme to stopli a vrátili se k původnímu, byť archaickému tvaru. Kolegové nakonec uznali, že přes tu „starobu“ – a nebo možná právě díky ní – je to vlastně velmi poetický text. Je to v podstatě dost podobné naší staré češtině; dneska taky nikomu neřeknete „Což ještě nepochopuješ?“, ale přitom to má svoje kouzlo.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Je tedy přístup vašich německých kolegů k tomuto jazyku stejný jako náš vztah k českému libretu Prodané nevěsty? Běžně tak nikdo nemluví, ale všichni rozumíme a nedovedeme si představit, že by to mohlo být jinak…

Tady to samozřejmě není neseno v takové tradici jako u nás. Zdejší publikum Prodanou nevěstu nazpaměť asi nezná. Ale nepochybně pro něj bude zážitek slyšet trochu jinou němčinu, která si navíc se Smetanovou hudbou pozoruhodně sedne. Tady je ovšem zcela normální uvádět Prodanou nevěstu v němčině. Ještě jsem tu nepotkal tenora, který by v Německu zpíval Jeníka česky. Většina mých kolegů ho na repertoáru má, ale ve své mateřštině. Čili to tu rozhodně není žádný dramaturgický experiment. Z českého hlediska je to – pravda – něco extra, ale zde by bylo exotické spíše uvádět Prodanku v českém znění…

Je těžké dostat německou mutaci textu do krve? Pokud jde zrovna o postavu Jeníka, myslím, že s některými replikami a pasážemi této postavy tenoristé chodí spát, vstávají s nimi a jsou s nimi dokonale sžiti. Ať už to jsou sólové výstupy či dueta s Kecalem nebo s Mařenkou. A teď najednou vyvstane potřeba ty samé melodie spojit s úplně jiným textem…

To naštěstí funguje docela jinak. Aspoň za sebe musím říct, že když mám nastudované libreto česky, je uloženo v úplně jiném „šuplíku“. Když se učím tu samou operu v jiném jazyce, ukládá se mi v paměti na jiné místo a není to propojené. Čili vůbec se mi nestává, že by mi v německé inscenaci naskakoval český text. V tom problém není a naopak se to učí daleko rychleji. Potíž je v tom, že já mám v němčině nastudovanou ještě jednu verzi Prodané nevěsty z inscenace v drážďanské Staatsoperette, kde jsme měli verzi s mluvenými dialogy bez recitativů. A tahle dvě německá libreta se mi pletou. V momentě, kdy jsme začali roli připravovat herecky, zkoušel jsem scény s Mařenkou a přestal jsem myslet na nový text, automaticky se mi dral na jazyk ten druhý text. Navíc se tyto dvě produkce časově překrývaly, protože jsme Prodanku v Drážďanech hráli ještě letos v létě, a to už jsem se musel chystat na essenskou inscenaci.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Aalto-Musiktheater Essen 2017 (zdroj Aalto-Musiktheater Essen / foto Matthias Jung)

Pomyslel jste při přípravě této inscenace na to, že Smetana od narození hovořil německy a k češtině se přimkl až v dobách, kdy pobýval ve Švédsku a teprve tehdy si začal s přáteli dopisovat česky? Když se podíváme na to, jak Smetanova hudba a melodické linky ladí či neladí s německou verzí, můžeme si myslet, že měl vztah k němčině – třeba podvědomě – zakódovaný?

Myslím, že docela určitě! Když jsem začal studovat tento překlad pana Honolky, získal jsem velmi brzy dojem, že je to takto původně napsáno… Ale to jen v žertu, samozřejmě víme dobře, že původní verze byla v češtině. Ale ony ty německé repliky na Smetanovu hudbu tak pasují, že jsem si tu dokonce z několika kolegů vystřelil a řekl jim, že toto je originál. A oni tomu bez váhání uvěřili. A mně dalo práci následně jim to vyvrátit. Zkrátka němčina se k hudebnímu materiálu této opery, k jejím frázím a větám perfektně hodí. A není to nic krkolomného nebo uměle našroubovaného. Tento překlad je dokonce hudebně naprosto shodný s každou šestnáctinkou, není tam oproti české verzi přidána jediná nota navíc. Jak je to možné? Běžně se přece stává, třeba u francouzských oper, že se při překladu do jiného jazyka musí fráze přebudovat přidáním not.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Komentáře “Němčina na Smetanovu hudbu dokonale pasuje! Richard Samek v premiéře Prodané nevěsty v Essenu

  1. Moc hezky napsaný rozhovor! Také jsem zpíval Jeníka v němčině, dokonce dřív, než v češtině. V německé divadle, kde jsem tehdy působil, si vybrali překlad Maxe Kalbecka – snad nejstarší, který existoval, ještě z 19. století. Když jsem se s ním seznámil, řekl jsem, že je často na hony vzdálen českému originálu a navíc mi připadal neuvěřitelně archaický. Navrhl jsem, aby se Prodaná nevěsta hrála v překladu prof. Carla Rihy. Ten považuji za velice přesný k českému originálu. A souhlasím s Richardem v tom, že mi nikdy nedělalo potíž zpívat jednu roli v různých jazycích. Co ale bylo k uzoufání těžké, zpívat jednu roli v různých českých překladech. To se neuvěřitelně plete a naštěstí jsem to zažil jen asi dvakrát. Překlad Kurta Honolky vznikl v roce 1959, překlad Carla Rihy o deset let později a možná je modernější.

Napsat komentář