Zničili duchovní vzácné varhany? Skandál ve Dvoře Králové pokračuje

Před časem jsme publikovali článek Jaroslava Tůmy „O varhanách ve Dvoře Králové“, který vyvolal vlnu emocí, včetně telefonického ataku naší redakce místními novináři. Obdrželi jsme také dopis od zástupců římskokatolické farnosti ve Dvoře Králové, emeritního děkana Jana Czekaly a administrátora farnosti, patera Andrzeje Deniziaka. Díky jejich vyjádření se ukázalo, že jde ale o víc, než jednu neodbornou opravu varhan a tak jsme vzápětí požádali o komentář pana profesora Tůmu.

Zástupci římskokatolické farnosti ve Dvoře Králové ke kauze napsali vlastní vyjádření a trvali na jeho uveřejnění na stránkách Opery Plus:
„Pan profesor Jaroslav Tůma, jak sám v článku píše, k nám do kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem zavítal a bez našeho vědomí hrál na naše varhany. Přestože s námi, tedy s vlastníkem, na téma stavu varhan nehovořil, napsal a publikoval článek, který nás svým obsahem poněkud překvapil. V článku se objevují zavádějící informace. Proto považujeme za důležité se k obsahu článku vyjádřit.

Pan Vít Mišoň byl námi objednán k naladění a nezbytné údržbě nástroje před červnovým koncertem, které pořádalo město Dvůr Králové nad Labem v rámci KPH. Nejednalo se tedy o restaurování ani o rozsáhlé práce. Pan Vít Mišoň spolu s naším varhaníkem a varhanářem Vojtěchem Jonášem provedli práce podle objednávky v požadované kvalitě a za spravedlivou odměnu. Licence pro práce námi objednané nebyla potřebná. Dokladem toho je výsledek přezkumu NPÚ a symbolická pokuta (č.j.: MUDK-ŠKS/110599-2018/nvk 21848-2018). Ta byla udělena za nanesení prostředku proti červotoči, které bylo provedeno po zjištění stavu varhan, tedy nad rámec objednávky. Snahou obou pánů nebylo primárně provádět restaurátorskou činnost, ale zamezit šíření dřevního škůdce.

Domníváme se, že k úrovni práce odvedené varhanáři panem Mišoněm a Jonášem se pan profesor vůbec nemůže vyjadřovat, protože na nástroj nehrál před laděním a údržbě a po ladění a údržbě, ale jak sám píše, pouze po ladění a údržbě. Nemůže tedy stav varhan nijak srovnávat. Farnost od ladění a údržby neočekávala, že nástroj bude hrát ve vynikající kvalitě. Navíc se na funkčnosti varhan v období časného podzimu podepsalo suché a horké léto.

Dále se farnost na tomto místě zásadním způsobem ohrazuje proti nevhodnému a necitlivému vyjádření pana profesora Tůmy k osobě pana Mišoně. Známe jej jako dobrého varhanáře, odvádí poctivou práci. Dokladem toho je spolupráce s farnostmi Jaroměř, Nechanice, Hořice, Lázně Bělohrad a dalšími. Nechápeme, co způsobilo, že se tak vzdělaný člověk a umělec nechal unést k takovému prohlášení na adresu bez evidentní znalosti jeho osoby a výsledků jeho práce.

Důvodem ukončení spolupráce s MgA. Vítem Havlíčkem je dlouhodobé neporozumění si v cílech a prioritách farnosti. Pan Havlíček jako člověk zvenčí nemá potřebný cit pro toto rozlišování.

Co říci na závěr? Cítíme se postupem pana profesora Tůmy být zklamáni a podvedeni. Farnost DKNL má otevřenou náruč pro všechny lidi dobré vůle. Po této nemilé zkušenosti se však budeme muset lépe naučit rozlišovat, kdo k nám s dobrou vůlí přichází a kdo ne.

V tuto chvíli jsme již panu profesorovi odpustili. Člověku na jeho úrovni jistě svědomí napoví, že by bylo vhodné se dotčeným osobám omluvit. Omluva bude přijata.“

P. Jan Czekala MSF, emeritní děkan a P. Andrzej Deniziak MSF, administrátor farnosti

 

Na jejich stanovisko prof. Jaroslav Tůma odpověděl následujícími řádky:

„Z vyjádření duchovních správců farnosti ve Dvoře Králové na mě dýchá argumentační beznaděj a je zřejmé, že závažnost situace nepochopili. Protože mám jiný názor, než oni, tak se mám někomu omlouvat? Na varhany, které má na svědomí pan varhanář Mišoň, jsem hrál, např. v kostele Panny Marie v Opočně. Jedná se o mimořádně nepovedený nástroj. Královédvorští páni faráři bohužel v tomto případě selhali, nemají potřebné odborné znalosti a dovednosti (tuším, že na varhany sami ani nehrají), jaké by je opravňovaly k soudům ohledně mé údajné špatné vůle či nekompetentnosti.

Článek jsem sepsal po prostudování řady relevantních dokumentů a podle svého nejlepšího svědomí, protože mi není lhostejný osud vzácných varhan.

Nyní uvedu dvě věty z jejich vyjádření, abych doložil jejich nevědomost či záměrné zkreslování situace. Cituji: „Licence pro práce námi objednané nebyla potřebná. Dokladem toho je výsledek přezkumu NPÚ a symbolická pokuta.“… To je myšleno vážně? Vždyť výsledkem památkářské kontroly bylo přece zjištění varhanářova pochybení, a proto následovala pokuta. A dá se z její symbolické výše dovozovat, že ono pochybení ani nestálo za řeč? Jistěže nikoli.

Že jde v oblasti oprav, restaurování, rekonstrukcí a přestaveb varhan opravdu o hodně, to by mělo být hlavním vyzněním celé kauzy. Všichni bychom si měli uvědomit, jak nedocenitelné hodnoty nám protékají mezi prsty. Kvůli nezájmu, zlé vůli, v jejímž pozadí bývá osobní prospěch, řemeslnému neumětelství a mentálnímu diletantství.

Že má slova by obecně měla být brána vážně a nejsou jen plácáním do větru či vyřizováním si nějakých pochybných účtů, to bych nyní rád doložil dvěma argumenty:

1/ Pokud se vyjadřuji k nějakým kauzám, pracím varhanářů či záměrům organologů apod., budiž především každému zřejmé, že na věcech nemám ani mocenský ani materiální zájem. Jediné, co chci, je, abych nejen já, ale i budoucí varhaníci mohli hrát na pořádné nástroje.

2/ Všechny jednotlivé kauzy je nutné chápat v širokých souvislostech. Myslíte-li si nyní, že jen u nás je situace špatná díky nekompetentním lidem, mýlíte se! Ve Dvoře Králové jde o důležité romantické varhany. Nyní ale uvedu skutečnost, která se pro změnu týká barokních varhan. Cenných a krásných varhan, a to dokonce v zemi, kterou máme všichni za velmi osvícenou v oblasti varhanní kultury vůbec. Víte, že např. v Bavorsku (opakuji Bavorsku!), konkrétně v diecézích Passau či Regensburg, byly během posledních sta let zlikvidovány téměř všechny barokní varhany? Nikoli válkami či vandalstvím, ale dobře míněnými opravami a přestavbami, jaké prováděly věhlasné firmy, které samy o sobě tvrdily, že jsou nejlepšími široko daleko… Nikdo tomu nedokázal zabránit! V diecézi Passau zbyl jediný původní barokní nástroj, a sice ve Vornbachu. Nedávno byl skvěle restaurován. V diecézi Regensburg zbyly zase jediné barokní varhany přímo v centru Regensburgu, a to v kostele sv. Oswalda. Jsou také krásně zrestaurovány. Toť vše! Dva nástroje široko daleko, které nestihla pohřbít do zapomnění lidská pýcha, arogance či hamižnost! V českých zemích máme dosud historických varhan poměrně dost. Zatím!

Královédvorské varhany navštívilo vícero kolegů profesionálních varhaníků před zásahem a po zásahu pana Mišoně, aniž by shledali posun k lepšímu. Stížnost farnosti vůči pracovníku NPÚ byla vedením NPÚ smetena ze stolu. Pokuta byla farnosti udělena a následně byla i zaplacena. Pan Mišoň varhany ve Dvoře Králové z úředního rozhodnutí restaurovat nesmí, protože nemá licenci k tomu jej opravňující a provedl nepatřičné zásahy, které sice, viděno jeho očima, měly varhanám prospět, ale neprospěly. Podrobněji viz můj článek.

Ještě douška: Každý z nás máme své hříchy, ať již jsme lidé věřící, věřící jinak či nevěřící. I já mám své. Můj článek bych do nich ale nezahrnoval. Proto není třeba mi jej odpouštět. Bylo by třeba mi odpustit, pokud bych nekonal, co cítím, že mám konat. To bych si kladl za svou velikou vinu…“