Ostravské Tajemství bylo pastvou nejen pro oči a uši, ale také pro duši

Premiéru opery Tajemství, která se realizovala pod taktovkou Jakuba Kleckera a v režii Tomáše Studeného, mohli ostravští diváci zhlédnout v ostravském Divadle Antonína Dvořáka již v roce 2017. Včerejším uvedením, realizovaným v rámci příprav Smetanovského operního cyklu 2024, znovu vstoupila na ostravské pódium Smetanova předposlední dokončená opera, kterou sám Smetana považoval z hlediska její stylové jednoty za své nejlepší dílo.

Bedřich Smetana složil tuto operu v myslivně v Jabkenicích, kde pobýval u své dcery jako „nešťastný tvor, plný obav o budoucnost svou a své rodiny“, neboť to bylo období, kdy na něj dopadla osudová ztráta sluchu a kdy byl zároveň pronásledován vleklými spory o vyplácení gáže za uvádění svých oper. Přestože se ze všech sil snažil, aby nově zamýšlené dramatické dílo bylo komické, v pozadí celé skladby stále prokvétá bolestný nádech jeho hluboce prožívaných životních strastí.

Eliška Krásnohorská, jež po úspěchu Hubičky dostala od Bedřicha Smetany plnou důvěru na sepsání libreta, se při jeho tvorbě inspirovala nosným motivem konfliktu dvou znepřátelených rodů, které pojmenovala českou variantou Kalina a Malina a jejichž příběh zasadila do maloměstského prostředí v oblasti máchovsky romantického Bezdězu. Zapovězená láska dvou mladých lidí zde však není centrem děje, slouží spíše jako prostředek vykoupení dávné křivdy jiné milostné dvojice – konšela Kaliny a panny Rózy – která pak zažehla stále živené nepřátelství obou rodin. Postava kněze zasahuje v podání Elišky Krásnohorské do děje ze záhrobí a napomáhá vyústění příběhu, jenž nepřináší – na rozdíl od renesančního dramatu – předčasnou smrt mladé milostné dvojice, ale především odpuštění a opětovné sblížení zralého páru, které má za následek smíření v rámci obou rodů.

Děj opery je tak spletí různorodých, emocionálně přesvědčivých charakterů, které se potýkají s vášní, zlobou, závistí, pýchou, zradou a nastupují na cestu k jejich překonání. Jako klíčovou metaforu takového vnitřního konfliktu lze vnímat sestup konšela Kaliny do temnoty podzemí, která může být přeneseně vnímána jako hlubina jeho vlastního nitra. Všechny tyto psychologické peripetie jsou však zároveň protkány odlehčujícími motivy (jako je například mnohonásobné prozrazení tajemství) a vytváří tak v rámci děje skutečný dramatický kaleidoskop.

Včerejší hudební realizace Smetanovy opery mnohdy až překypovala bohatostí – velké ansámblové a sborové vstupy (skvěle připravené sbormistrem Jurijem Galatenkem) i sólové árie byly doprovázeny orchestrem, který inklinoval především k exponovanějšímu zvuku. Přesto se zaskvěla řada sólistů, a to především představitel Kaliny Martin Bárta, jehož znělý baryton byl podporován i precizní dikcí. Úspěšně se podařilo prosadit také jeho pěvecké partnerce se zvučným mezzosopránem Lucii Hilscherové, představitelce panny Rózy. Přesvědčivý výkon také podala další pěvecká dvojice Soňa Godarská jako Blaženka a Richard Samek v roli Víta, kteří se v duetech navíc výborně barevně doplňovali. Uznání patří rovněž za provedení Bonifáce v podání Josefa Škarky, u něhož je nutno vyzdvihnout také herecký odklon od prvoplánové komiky. Svým projevem zaujal i Vít Šantora jako zpěvák Skřivánek a Roman Vlkovič v roli zednického mistra. Charismatický bas Martina Gurbaľa jako konšela Maliny trpěl místy horší srozumitelností. Mezi dalšími se představila Ivana Ambrúsová v roli Hospodské, Aleš Burda jako zvoník Jirka, Petr Urbánek se ujal postavy Ducha frátera Barnabáše a Jiří Dvořák představoval Dudáka.

K opeře Tajemství, jejíž kompozice pramení ze dvou základních motivů – tajemství a motivu Kaliny – a jež tak patří ve Smetanově operní tvorbě k nejprokomponovanějším, přistoupili plasticky nejen její dramaturgové Juraj Bajús a Eva Františáková, ale i tvůrce její scény David Janošek, jenž vytvořil skvěle sladěný celek, který se s ohledem na vývoj příběhu hlouběji vertikálně členil a kaskádovitě rozkládal, aby se ve sborově vypjatých scénách opět zkoncentroval do jednoho frontálního prostoru. Také kostýmy, navržené Evou Jiřikovskou, symbolicky odkazující k názvům rodů, dotvářely velmi ladně celou scénu.

Ostravské představení Smetanovy opery Tajemství tak bylo pastvou nejen pro oči a uši, ale také pro duši, neboť z něj dýchala tradice, oddanost záměru autora a snaha o věrné připomenutí jeho hlubokého odkazu.

Bedřich Smetana: Tajemství
12. října 2023, 18:30 hodin
Národní divadlo moravskoslezské

Inscenační tým
Hudební nastudování, dirigent: Jakub Klecker
Režie: Tomáš Studený
Scéna: David Janošek
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Pohybová spolupráce: Ladislava Košíková
Sbormistr: Jurij Galatenko
Dramaturgie: Juraj Bajús, Eva Františáková

Obsazení
Malina: Martin Gurbaľ
Kalina: Martin Bárta
Panna Róza: Lucie Hilscherová
Blaženka: Soňa Godarská
Vít: Richard Samek
Bonifác: Josef Škarka
Skřivánek: Vít Šantora
Mistr zednický: Roman Vlkovič
Hospodská: Ivana Ambrúsová
Jirka: Aleš Burda
Duch frátera Barnabáše: Petr Urbánek
Dudák: Jiří Dvořák