Requiem Gabriela Faurého v plzeňské katedrále: Důstojné připomenutí památky zesnulých

Gabriel Fauré zkomponoval první verzi díla, Un petit Requiem, v letech 1887–1890. Má pět vět, Introitus a Kyrie, Sanctus, Pie Jesu, Agnus Dei a In Paradisum, ale není v něm Libera me, které složil již roku 1877 jako samostatné dílo. Na rozdíl od Requiem jiných skladatelů vynechal Fauré dramatickou sekvenci Dies irae, aby zachoval lyrický a meditativní charakter celku, ponechal však z ní její závěrečná slova „Pie Jesu Dómine, dona eis réquiem.“ (Milostivý Ježíši Pane, dej jim odpočinutí.). Věta In Paradisum vychází z textu, který není součástí liturgie zádušní mše, ale je závěrečnou antifonou pohřebního obřadu. Tato verze měla premiéru 16. ledna 1888 v chrámu La Madeleine v Paříži. V roce 1893 měla premiéru druhá verze s rozšířeným Offertoriem a přidaným Libera me. V letech 1899–1900 skladatel přepracoval partituru pro velký orchestr. Tato konečná verze měla premiéru v Paříži 12. července 1900 během Světové výstavy. V katedrále sv. Bartoloměje v Plzni zazněla 29. října 2023 finální verze s plnou orchestrací.

Provedení vlastního Requiem předcházela Meditace (Méditation religieuse – Symphonie) z opery Julese Masseneta (1842–1912) Thaïs. Jako úvod večera byla tato proslulá skladba mimořádně vhodná, orchestr ji pod taktovkou Jiřího Petrdlíka hrál vyrovnaně a kultivovaným zvukem. Sólový part provedl krásným tónem koncertní mistr opery Martin Kos, který pro rozměrnou gotickou chrámovou loď zvolil odpovídající pomalejší tempo, takže se nádherná melodie v jeho podání nesla katedrálou zřetelně a neztrácela se v dozvuku. Závěrečný vstup doprovodného pěveckého sboru byl však příliš silný, sólistu zastínil a jímavě kouzelnou atmosféru skladby výrazně narušil. 

Faurého Requiem, které je postaveno především na výkonech orchestru a smíšeného sboru, obsahuje pouze čtyři sólové vstupy – barytonová sóla v Offertoriu a dvě v Libera me a působivé sopránové sólo v Pie Jesu. Ač je akustika vysoké katedrály pro orchestrální produkce pořádané před oltářem problematická, Faurého Requiem i ve velkém obsazení bylo vzhledem ke svému niternému charakteru dobrou volbou. V tomto prostoru nezanikalo i díky uvážlivé volbě temp a zvolené dynamické hladině, ovšem vyjma míst, kdy dirigent Faurého partituru zbytečně předramatizovával – v nich už tóny splývaly a melodie se ztrácely. Orchestr hrál přesně, jeho výkon byl zvukově vyrovnaný, je třeba zmínit působivá sóla Martina Kose a harfenistky Dany Suchanové. Výrazným pozitivem byl výkon varhaníka katedrály Aleše Noska, který hrál varhanní part včetně sól přesvědčivě v barevně působivé registraci. Obdivuhodná byla dokonalá souhra varhan na kůru s orchestrem před oltářem.

Ivana Veberová s Jiřím Hájkem přednesli svá sóla procítěně.

Sbory nastudované Jakubem Zichou a Miriam Němcovou byly poměrně nevyrovnané, ženská část sborů byla intonačně rozkolísaná, pánská byla o poznání jistější. Vzhledem k rozsahu a významu sborových partů ve Faurého kompozici měla častá distonace dámské složky na celkové vyznění koncertu nemalý dopad. Všem pěvcům – jak sólistům, tak sborům by prospěla důslednější artikulace zpívaného textu, jeho srozumitelnost byla minimální. A není to problém chrámové akustiky, občas bylo možné nějaké slovo zachytit. Přitom vokální skladba bez zřetelně zazpívaného textu postrádá smysl.

Faurého dílo bylo uvedeno jako vzpomínka na naše blízké, jak se v úvodu večera vyjádřila náměstkyně plzeňského primátora Eliška Bartáková. Requiem Gabriela Fauré v podání opery DJKT bylo důstojné a nedělní večer se tak stal v krásném prostředí zcela zaplněné katedrály sv. Bartoloměje intenzivním připomenutím jak památky zesnulých, tak i pomíjivosti našeho života.

Rekviem v katedrále
29. října 2023, 19:00 hodin
Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň

Program:
Gabriela Fauré: Requiem d moll, op. 48

Účinkující:
Ivana Veberová – sólo
Jiří Hájek – sólo
Martin Kos – housle
Aleš Nosek – varhany
Sbor opery DJKT
Komorní sbor Pražské konzervatoře
Orchestr opery DJKT
Miriam Němcová – sbormistr
Jakub Zicha – sbormistr
Maxim Averkiev – hudební příprava
Martin Marek – hudební příprava
Jiří Petrdlík – dirigent