“Smrt je klíčem našeho pravého štěstí,” píše Mozart otci v posledním dopise

Na počátku roku 2020, dříve, než v plné intenzitě vypukla koronavirová pandemie, přicestoval do Salcburku kurýr z USA. Doručoval cennou zásilku: tři dopisy Mozartovy rodiny, které se staly majetkem salcburského Mozartea, a staly se tak zřejmě jeho nejvýznamnějšími přírůstky za posledních pár desítek let.

O prvním z nich jsme psali již na jaře tohoto roku. Jedná se o dopis W. A. Mozarta, napsaný v Praze na své cestě z Vídně do Drážďan, Berlína a Lipska na Velký Pátek roku 1789.

Druhý dopis psal své manželce Leopold Mozart z Boloně 28. července 1770. Jednalo se o první cestu Mozartů do Itálie. Dopis obsahuje přípisek malého Wolfganga, adresovaný své sestře Marii Anně – Nannerl. Dodatek psal čtrnáctiletý Amadé v italštině a sestru oslovuje „carissima sorella“.

Neméně zaujme i poslední z dopisů, napsaný 4. dubna roku 1787. Wolfgang Amadeus píše otci poté, co zjistil, že otec je těžce nemocný. Leopold Mozart zemřel 28. května téhož roku a jedná se tak o poslední dopis, který Wolfgang svému otci poslal.

Dopis je  prodchnut duchem svobodného zednářství a obsahuje i proslulé řádky o smrti:

„Smrt, když se na ní blíže podívám, je pravý cíl našeho života, a tak jsem se řadu let seznamoval s touto skutečně nejlepší přítelkyní člověka natolik, že její obraz už pro mě nejen není zdrojem hrůzy, ale poskytuje mi uklidnění a útěchu. A já děkuji svému Bohu za poskytnutí toho daru, nalézt příležitost – rozumíš, co tím myslím – zjištění, že smrt je klíčem našeho pravého štěstí.“