Skladatel a dirigent Petr Kotík o Ostravských dnech, soudobé hudbě i provinčnosti
Ačkoliv Kotíkova dráha hudebníka začala v útlém věku, jeho nezájem o harmonii zpozdil počátek jeho komponování až do doby, kdy mu bylo téměř osmnáct let. Odmítnutí klasické harmonie, vyvážené velkým zájmem o kontrapunkt, tedy o lineární hudební myšlení, Kotík sdílí s jinými skladateli, jak sám později objevil (například s Christianem Wolffem a Johnem Cagem). I když studoval základy kompozice soukromě v Praze (1960-1963) a později na Vídeňské hudební akademii (1963-1966), jeho kompoziční metoda má velmi málo společného s běžně užívanými technikami a dá se tedy říci, že jako skladatel je autodidakt. Kotíkův kompoziční systém lze popsat jako proces, ve kterém se střídá kontrolovaná náhoda s intuicí, jako by šlo o hru: náhodná operace ovlivní záměrný krok a naopak. Účelem takové práce je iniciovat nepředvídatelné procesy, aniž by byla narušena celková vize díla.
Mezi nejznámější Kotíkovy skladby patří: Music for 3 in Memoriam Jan Rychlík pro violu, violoncello a kontrabas (1964), Spontano pro klavír a deset nástrojů (složeno pro Frederica Rzewského, 1964), There is Singularly Nothing na text Gertrudy Stein, pro hlas(y) a nástroje (1971-1973), Many Many Women na text Gertrudy Stein pro šest hlasů a šest nástrojů (1975-1978), Explorations in the Geometry of Thinking na text Richarda Buckminstera Fullera pro skupinu pěti nebo více zpěváků a nástrojů (1978-1980), Solos and Incidental Harmonies pro sólové housle a komorní ansámbl (1983-1985), Dopisy Olze na text Václava Havla pro dva vypravěče, dvě flétny, dvě trubky, dvě elektrické kytary a basovou kytaru (1989-1991), Music in Two Movements pro orchestr (1998-2002) – Fragment (první věta), Asymmetric Landing (druhá věta), Variations for 3 Orchestras (2003-2005), String Quartet No. 1, Erinnerungen an Jan (2007-2009).
(Zdroj: webové stránky Ostravského centra nové hudby)
Foto archiv OCNH
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
