Trojská válka v pařížské kavárně Momus aneb Rozpaky budící Trojané v Semperoper

  1. 1
  2. 2

Většina inscenací Trójanů ukazuje zásadní rozpor Tróje a Kartága: po válkou zbídačené Tróji, plné násilí, hnusu a utrpení, na jevišti býváme často konfrontováni s krásou a půvabem slunečné země Kartága. Tomu se chce Lydia Steier ale vyhnout: snaží se nám vsugerovat, že Kartágo vůbec není říše dobra, Didon není královna, která je milována všemi poddanými. Aeneas nepřistává se svým loďstvem v Kartágu, ale v Rusku v období před druhou světovou válkou. Didon je moderní praktická vládkyně, která si nepřipouští, že by se po smrti manžela znovu vdala, vládne zemi, ale nikterak diktátorsky, část národa ji miluje, druhá část dává skrytě či neskrytě na odiv své antipatie. Příchod Aenea a jeho mužstva je Kartáginci zpočátku vnímán kladně, postupně se však jeho vojsko „roztahuje“, znásilňuje místní ženy, v království začne bujet násilí a korupce. Jedná se o vedlejší motiv druhého dílu opery, hlavním tématem naštěstí zůstává setkání Didon a Aenea, probuzení Didon k nové lásce a životu a její smrtelný pád po odchodu Aenea.

Za pozitivum scénické složky Trojanů lze považovat velmi detailní hereckou a choreografickou práci se všemi statisty a sborem. Tato drobnokresba však občas odvádí pozornost od základních vztahů na jevišti a tím, že jednání statistů je velmi individualizovaně inscenované – návštěvník divadla se v motivech jednajících postav občas neorientuje a režisérčiny postupy jsou nečitelné (například u namlouvání a sexuálního obtěžování Kartáginek divák nezachytí, zda je prováděno násilím, nebo ženy k tomu ochotně svolují).

Režie je používá stylizaci, která je povětšinou srozumitelná a akceptovatelná, ale ne vždy zrovna lahodí oku. Za vybočení z jednotného stylu do nesmyslného a zbytečného naturalismu lze považovat scénu smrti Polyxeny (v první části) v podobě ukázání vyhřezlých vnitřností či znásilnění ženy prvním a druhým trojským vojákem (v druhé části večera) při okázalé demonstraci jejích pohlavních orgánů, což logicky popudilo některé návštěvníky až k nesouhlasnému pískotu.

Hodnocení autora recenze: 70%


Hector Berlioz:
Les Troyens
(Trojané)
Dirigent: John Fiore
Režie: Lydia Steier
Scéna: Stefan Heyne
Kostýmy: Gianluca Falaschi
Světla: Fabio Antoci
Sbormistr: Jörn Hinnerk Andresen
Dramaturgie: Anna Melcher
Sächsische Staatskapelle Dresden
Sächsischer Staatsopernchor Dresden
Sinfoniechor Dresden – Extrachor der Sächsischen Staatsoper Dresden
Kinderchor der Sächsischen Staatsoper Dresden
Premiéra 3. října 2017 Semperoper Drážďany
(psáno z představení 21. 10. 2017)

Énée – Bryan Register
Chorèbe – Christoph Pohl
Panthée – Ashley Holland
Narbal – Evan Hughes
Iopas – Joel Prieto
Ascagne – Emily Dorn
Cassandre – Jennifer Holloway
Didon – Christa Mayer
Anna – Agnieszka Rehlis
Hylas – Simeon Esper
Priam – Chao Deng
Der Schatten Hectors / Mercure – Alexandros Stavrakakis
Hélénus – Simeon Esper
1. trojanischer Soldat / ein griechischer Führer – Jiří Rajniš
2. trojanischer Soldat / Soldat – Matthias Henneberg
Priester des Pluton – Ashley Holland
Hécube – Ute Selbig
Polyxène – Roxana Incontrera
Andromache – Angela Schlabinger

www.semperoper.de

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Berlioz: Les Troyens (Semperoper Drážďany 2017)

[yasr_visitor_votes postid="273715" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments