Vykročení mimo starou hudbu? Mohl by to být muzikál. Ptali jste se Tomáše Krále

Barytonista Tomáš Král odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Dobrý den, pane Králi, mám vás spojeného snad výhradně s interpretací takzvané staré hudby. Co vás k ní přivedlo a proč se nevěnujete také „mladším“ skladatelům? Nechystáte v dohledné době nějaký sólový projekt? (Pavel Š.)

Dobrý den, pane Pavle, moc děkuji za vaše otázky. Ano, je pravdou, že hlavním těžištěm mé práce je takzvaná stará hudba, ke které mě přivedl nejspíše právě Václav Luks. Na podzim roku 2004 prováděl v Brně na JAMU, kde jsem v té době studoval, interpretační kurzy a po prvním setkání jsme si padli do oka i ucha a on mě přizval ke spolupráci s jeho nově se formujícím tělesem Collegium Vocale 1704. Naším prvním projektem byla Mše h moll od Johanna Sebastiana Bacha na Pražském jaru, což bylo mé první účinkování na pódiu pražského Rudolfina a já nikdy na tento moment nezapomenu. Po tomto projektu se v mém malém pražském staro-hudebním světě objevily další soubory jako například Ensemble Inégal, Collegium Marianum, Musica Florea, nebo i Robert Hugo, Petr Wagner, kteří mě postupně přizvali na různé projekty a formulovali tak moji plavbu ve vodách staré hudby v Praze.

Nicméně není to jen stará hudba, která mě obklopuje. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl natočit písně Leoše Janáčka spolu s Martinou Jankovou a Ivo Kahánkem pro Supraphon v roce 2015, stejně tak jsme ve stejném týmu před pár týdny dotočili písně Bohuslava Martinů. Je to tedy písňová tvorba anebo také hudba soudobá, které vyvažují tak časově monumentální staro-hudební období, jemuž se věnuji především, ať už koncertně nebo na jevišti. A ano, sólový projekt chystám, v nejbližší době to bude hudba z Vratislavského hudebního archivu, kde leží velké množství netknuté a ještě nehrané italské hudby z období raného baroka. Letos slavíme 450. výročí narození Claudia Monteverdiho a právě ve Vratislavi je uložen originální výtisk z roku 1615 jeho opery Orfeo, ze které jsem tedy vzhledem k výročí vybral několik pasáží právě z role Orfea. Dále jsem zformuloval program tak, aby se vytvořil dialog s hudebním nástrojem cornett, na který bude hrát výborná Judith Pacquier z Francie, dále nás doprovodí Massimiliano Toni z Itálie na varhanní pozitiv a cembalo, Maximilian Ehrhardt z Německa na barokní harfu a můj dobrý kamarád Jan Krejča na theorbu. Mezi další skladatele z Vratislavského archivu, kteří se objeví krom Claudia Monteverdiho v programu, patří Giovanni Felice Sances, Giovanni Antonio Rigatti, Maurizio Cazzati a Domenico Obizzi. Tento program vznikl na objednávku mezinárodního hudebního festivalu Wratislavia Cantans a pro jeho dvaapadesátý ročník v letošním září. Mám ale obrovskou radost, že se s tímto programem objevíme i v Čechách, respektive na Moravě, na Svatováclavském hudebním festivalu 13. září v Ostravě.

Dobrý den, před časem jsem vás slyšela v titulní roli v Purcellově Didovi a Aeneasovi v Rudolfinu, kde jste se mně moc líbil. Jak se vám zpívalo se švýcarskou sopranistkou Chappuis, která byla stejně výborná? Nepřipravujete zase nějaké koncertní provedení opery? Přimlouvala bych se, aby byla zařazována častěji🙂 Pozdravuji vás. (Anna V.)

Dobrý den, Anno, moc vám děkuji za otázky, kompliment a také vás pozdravuji. Ano, souhlasím s vámi, také bych si přál, aby se Purcellova hudba zařazovala na program častěji. Bohužel ale nevím, že by se teď nějaká jeho opera v Čechách připravovala. Co se týká koncertního provedení opery Dido a Aeneas, které jsme prováděli s Václavem Luksem a jeho Collegiem 1704 v Rudolfinu, mám na tento večer velmi dobré vzpomínky, a to i díky paní sopranistce Marie-Claude Chappuis, která byla pro nás všechny velkou inspirací a velmi dobře se s ní spolupracovalo.

Ve které opeře se vám zpívalo nejlépe? (Vojtěch Bartoš)

Dobrý den, pane Bartoši, děkuji za váš dotaz, nejlépe se mi vzpomíná hned na několik operních produkcí, kterých jsem se zúčastnil. Ale pokud bych měl jmenovat pouze a jen jednu, tak tou první operou, která mi přijde na mysl, by byl Händelův Riccardo I., respektive adaptace této Händelovy opery od Telemanna, který svěřil náročný koloraturní part hlavní role do rukou barytonu namísto původního kastrátu. Této produkce jsem se zúčastnil v německém městě Giessen v roce 2015 spolu s dirigentem Michaelem Hofstetterem.

Dobrý den, stále vzpomínáme na vaše vystoupení v Moravském divadle, kde jste zpíval Boccaccia. Bylo to vaše jediné setkání s operetou a neměl byste chuť na něco dalšího podobného? (Valentovi, Olomouc)

Dobrý den, Valentovi, moc vás zdravím a děkuji za dotaz. Ano, produkce Boccaccio v Olomouci bylo mé jediné hudební setkání s operetní tvorbou. Nemohu říct, že bych neměl chuť si něco podobného zopakovat, ale pokud bych už měl vykročit mimo mé hudební působiště, kterým je převážně stará hudba, mohla by to být klidně i muzikálová hudební tvorba. Občas narazím na ukázky z muzikálových produkcí v New Yorku a je to neuvěřitelná podívaná.

Dobrý den, zajímalo by mě, u koho jste se učil zpívat a zda i v současnosti navštěvujete nějakého hlasového pedagoga. Přeji vám hodně úspěchů v uměleckém i osobním životě. (KŽ)

Dobrý den, moc děkuji za váš dotaz. Pokud bych měl chronologicky vyjmenovat pedagogy, které jsem pravidelně navštěvoval, začal bych paní Natalií Romanovou, kterou jsem navštěvoval soukromě ještě během mých studií na brněnském gymnáziu. Dále bych zmínil paní Adrianu Hlavsovou, která mě provázela mým bakalářským i magisterským studiem na brněnské JAMU. Od roku 2008, kdy jsem se přestěhoval do Prahy, jsem navštěvoval pana Ivana Kusnjera. Mezi další pedagogy nebo hudebníky, jejichž mistrovské interpretační nebo pěvecké kurzy jsem navštívil, patří Julie Hasler, Joel Frederiksen a Peter Schreier. Co se týká současnosti, občas se mi podaří mít pěveckou lekci u Patricie McCaffrey, s níž jsem se seznámil díky mé ženě, která u ní studovala v New Yorku, kde ji pravidelně privátně navštěvují největší hvězdy tamního operního showbyznysu.

Zanedlouho se objevíte v Ostravě na Svatováclavském hudebním festivalu. Program, se kterým přijedete, je složený speciálně pro tuto příležitost, nebo s ním vystupujete pravidelněji? Velmi dobře si z předchozích vystoupení se souborem pana Lukse pamatuji pana Jana Krejču s theorbou, ale zaujal mě cink. Můžete prozradit, co to je za nástroj? Zdravím vás. (Alena Novosadová)

Dobrý den, paní Novosadová, moc děkuji za váš dotaz. Ano, 13. září přivezeme spolu s mými kolegy program Rosa del Ciel, který vznikl na objednávku vratislavského mezinárodního hudebního festivalu Wratislavia Cantans a jeho dvaapadesátého ročníku v letošním září, kde ho hrajeme 10. a 11. září. Letos slavíme 450. výročí narození Claudia Monteverdiho a právě ve Vratislavi je uložen originální výtisk z roku 1615 jeho opery Orfeo, ze které jsem tedy vzhledem k výročí vybral několik pasáží právě z role Orfea. Mezi další skladatele z Vratislavského archivu, kteří se objeví krom Claudia Monteverdiho v programu, patří Giovanni Felice Sances, Giovanni Antonio Rigatti, Maurizio Cazzati a Domenico Obizzi. Dále jsem zformuloval program tak, aby se vytvořil dialog s hudebním nástrojem cornett neboli cink, na který bude hrát výborná Judith Pacquier z Francie, dále nás doprovodí Massimiliano Toni z Itálie na varhanní pozitiv a cembalo, Maximilian Ehrhardt z Německa na barokní harfu a můj dobrý kamarád Jan Krejča na theorbu. Nerad bych se dopustil omylu, ale myslím si, že cink je dechový nástroj, který je ze dřeva, má náustek ze slonoviny ve tvaru, jaký známe ze žesťových nástrojů, a zvukem se velice podobá lidskému hlasu.

Dobrý den, patřím mezi vaše fanoušky a ráda bych se zeptala na váš soukromý život. Na Facebooku jsem se totiž před nedávnem dočetla, že žijete v Německu. To je z důvodů privátních? Zdá se mně v posledních letech, že tu koncertů máte míň než dřív? Děkuji za odpovědi a ať se vám daří! (Klára)

Dobrý den, Kláro, moc děkuji za váš dotaz a vaše přání. Ano, máte pravdu, žiji již tři roky v Německu, konkrétně v Berlíně. Jsou to více jak čtyři roky, co jsem se seznámil se svojí současnou ženou Tehilou Nini Goldstein, která je úžasná zpěvačka a hudebnice. V té době jsem byl já v Praze a ona právě v Berlíně. K tomuto městu jsem měl od mala velmi pozitivní vztah, protože můj otec v letech 1980 až 1982 pracoval v západním Berlíně v restauraci Drei Bären a vždy se ve svých vzpomínkách vracel k tomuto období, které ho velmi formulovalo profesně i lidsky. Určitě je teď velmi rád za fakt, že žiji momentálně právě v tomto městě. A zatím to vypadá, že neplánujeme přesídlit nikam jinam, cestujeme sice oba velmi často za prací mimo Berlín a Německo, ale náš skoro dvouletý syn Uriel tu bude brzy navštěvovat školku a rádi bychom si tu tak vytvořili více pracovních příležitostí a využili zdejšího sociálně velmi živého ducha. Není to tedy zdání, že se vídáme na koncertech méně než v době, kdy jsem ještě bydlel v Praze.

Velmi často koncertujete s Collegiem Václava Lukse. Jak se vám s ním spolupracuje? Čím to podle vás je, že jeho koncerty jsou tak úspěšné a že na rozdíl od mnoha jiných souborů je společně s hudbou publiku předávána tak ohromná pozitivní energie? Ať se vám i nadále daří! (Věra Málková, Praha)

Dobrý den, paní Málková, velmi vám děkuji za vaše otázky a přání. Byl to právě Václav Luks, kdo mě přivedl do pražského barokního světa, a měl jsem možnost být s ním a jeho Collegiem Vocale 1704 od úplných začátků, ať už hudebních, dirigentských nebo organizačních. Mnoho z těchto aspektů se u něj časem vyvinulo téměř k dokonalosti. Ale je pravda, že co se týká výdeje energie, kterou předává skrze nás a hudbu publiku, již není moc kam postupovat. Od prvního okamžiku, kdy jsme se v roce 2004 poprvé setkali, to byla právě jeho hudební angažovanost, co ho činila a stále činí výjimečným. Nevím, zda je to měřitelné, ale to velké množství energie, které do nás během koncertu investuje, se zdá být neomezené. A i vy jste důkazem, že to funguje, že se mu daří skrze nás přenést jeho náboj publiku. Velmi mě to těší.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

VIZITKA
Tomáš Král (1983) vystudoval zpěv na JAMU u Adriany Hlavsové a dále se zdokonaloval v kurzech u Julie Hasler, Howarda Crooka, Petera Schreiera či Joela Frederiksena a formou konzultací u Ivana Kusnjera.

Od roku 2005 pravidelně spolupracuje se soubory Collegium 1704, Collegium Marianum, Musica Florea, Capella Regia, Ensemble Inégal, Ensemble Tourbillon, Ensemble Baroque a je zakládajícím členem souboru Collegium Vocale 1704, s nímž se představil v projektu Bach – Praha – 2005 a opakovaně na festivalech Pražské jaro, Dresdner Festspiele, Festival de La Chaise-Dieu, Festival de Sablé, Festival d’Ambronay, Tage Alter Musik Regensburg, Oude Muziek Utrecht, MA Brugge, Bozar a jiných. Příležitostně spolupracuje také se soubory Collegium Vocale Gent, Doulce Mémoire, Wroclavský barokní orchestr, Musica Aeterna, Red Herring, L’Aura Soave Cremona a Cinquecento.

Tomáš Král se věnuje také opeře, představil se jako Uberto v komickém intermezzu La serva padrona od Giovanniho Battisty Pergolesiho s Collegiem Marianum (Česká republika, Francie, Finsko), Lisingo v Le Cinesi Christopha Willibalda Glucka s Collegiem 1704, Ernesto v Il mondo della Luna Josepha Haydna s Ensemble Baroque či jako host v Moravském divadle Olomouc v operetní inscenaci Boccaccio (titulní role) a v Mozartově opeře Così fan tutte (role Guglielma).

Tomáš Král se podílel na řadě vysoce ceněných nahrávek především s díly Jana Dismase Zelenky (Missa Votiva, Requiem & Officium Defunctorum, Responsoria pro hebdomada sancta, Sepolcri a jiné). Pravidelně spolupracuje s rozhlasem (ČRo, France Musique, Radio Clara) a televizí (Mezzo, Arte, Česká televize).
(Zdroj: www.shf.cz)

www.shf.cz