Zlatá Praha rozdala ceny, zabodoval klavírista z uprchlického tábora i Seiji Ozawa

Hlavní cenu Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha dnes získal německý dokument Ajham Ahmad: Klavírista z Jarmúku. Vypráví o syrském hudebníkovi, který hraje v ruinách Damašku až do chvíle, kdy je jeho klavír zničen a on musí stejně jako tisíce dalších lidí uprchnout. Předáním cen na Nové scéně Národního divadla dnes skončil 53. ročník festivalu, během něhož mohli zájemci zdarma vidět čtyřiaosmdesát pořadů.

Hlavní vítěz festivalu podle hodnocení mezinárodní poroty ilustruje, jak hudba pomáhá přežít strašlivé utrpení. “Snímek vyvolává pocit naděje a optimismu, navzdory tragickým okolnostem, které jsou v něm zachyceny, a to prostřednictvím nehynoucího ducha mladého muže, jeho lásky k hudbě a jeho využití hudby jako prostředku, jímž sděluje zásadní poselství světu,” uvedla porota.

Cenu Český křišťál v kategorii dokument o hudbě, tanci a divadle obdržel snímek Zázrak z Goza. Zachycuje život na malém ostrově vedle Malty, který má třicet tisíc obyvatel a dva operní domy. Produkci, inscenování a většinu pěveckých partů tam mají na starosti amatéři.

Stejnou cenu v kategorii dokumentů, které zachycují živá představení, obdržel nizozemský snímek Symetrie, který propojil tanec a operu s prostředím výzkumného centra CERN.

Zvláštní uznání si odnesl francouzský film Seiji Ozawa – Živoucí duch hudby o předním světovém dirigentovi. Ozawa, který se zprvu věnoval hře na klavír, ale po úrazu při sportování přešel k dirigování, je znám především svými interpretacemi autorů z období pozdního romantismu. Dokument podle poroty překročil hranice žánru a dává divákům příležitost poznat pravého ducha velkého mistra.

Festival, který každoročně představuje televizní hudební a taneční pořady, letos nově uvedl také pořady z oblasti divadla. Jejich soutěž doplnila videotéka ve foyer Národního divadla, zájemci mohli zdarma zhlédnout kterýkoliv ze soutěžních pořadů. V rámci letošního ročníku se s českým publikem rozloučili slavní tanečníci, bratři Jiří a Otto Bubeníčkovi, když uvedli své autorské představení Orfeus.