Josef Špaček a filharmonici v plné parádě

Valerij Gergijev v Praze

Beethovenův Koncert D dur je mým zamilovaným koncertem a poprvé jsem jej slyšel s Henrykem Szeryngem jako velmi mladý. Josefa Špačka sleduji již od jeho studií na Hudebním gymnáziu a jeho včerejší výkon mne ohromil. Odpověď na otázku proč? je velmi jednoduchá. Zvládnutí základní houslové techniky dostal, ač se o tom v jeho životopise nepíše, od Hany Metelkové a Pavla Prantla. Na Curtis Institut of Music a Juilliard School uchopil příležitost, pracoval na kvalitě tónu a rozšiřoval repertoár. Když k těmto pilířům přidáte přirozenost, skromnost, píli a pečlivost, vyjde Beethoven tak, jak má být. Včetně i takové maličkosti, jak se rozehrát na úvodní oktávy. Stejně tak jako v Klavírním koncertu č. 3 a č. 4, je také zde téměř čtyřminutové čekání pro sólistu nekonečné. Josef Špaček to vyřešil hrou orchestrálního partu. Pak už vše šlo jako po másle. Dokonalá intonace, pregnantní rytmus, krása tónu, koncentrace a úcta k Beethovenovi. Nikde ani památka po romantizování. Výrazovou stránku podřídil s pokorou skladateli a celku. To, že je jeho duše romantická a temperamentní, dokázal v Kreislerových kadencích. O náročnosti provedení Beethovenova koncertu svědčí to, že sólista musí být schopen zahrát velké melodické oblouky, aniž by ztratily napětí a rozpadly se do jednotlivých epizod. Je výzvou umělci, aby dokázal zvládnout s krystalickou průhledností každou pasáž a projevil smysl pro celistvost díla. To se včera na sto procent podařilo. Jeho kolegové jej inspirovali stejně niterným přístupem, takže si mohl dovolit i ty nejjemnější dynamické rejstříky. Poslední větu, kterou mladicky nasadil v rychlejším tempu, dirigent hned nezachytil. Josef Špaček svým výkonem dokázal, že se nemusíme klanět zahraničním a ani obdivovat mediálním hvězdám. Dokázal to jak v Beethovenovi, tak zcela jasně v Bachových přídavcích. Ten první byl stejný, jaký hrála Janine Jansen před týdnem. Rozdíl byl diametrální. Špačkův zářil čistotou ve všech směrech. S radostí bych šel na koncert dnes i zítra.

Hudba Haydna, Mozarta nebo Schuberta vás pohladí, Beethovenova hloubka přinutí k přemýšlení, impresionisté rozesní, ale Stravinského Svěcení jara vás přímo rozdrtí. Věštba, mudrci, vzývání, tajemné obřady, posvátné tance, rituály, mystéria. Instrumentace díla je úžasná a stačí zavřít oči a nechat se unášet. Je to skladba extrémně tonální přes všechny zmínky o barbarské disonanci. Pokud si myslíte, že všechny nervózní rytmy a náhodné kousky melodie blikající ve Stravinského Svěcení jara zní složitě, přidejte k tomu ještě chudáky hudebníky, kteří se to musí naučit.

I. Stravinskij (foto archiv autora)
I. Stravinskij: Svěcení jara (foto archiv autora)

To, co včera dokázali hráči České filharmonie, se zapíše do historie orchestru. Semknutý orchestr v plném obsazení i s řadou hráčů, kteří se s tak náročným dílem setkali poprvé, kouzlil barvami a byl neuvěřitelně přesný. Fagotová sóla Ondřeje Roskovce, stejně tak jako trubky, Es klarinet Zdeňka Tesaře i precizní skupina bicích nástrojů byly nadstandardní. Jaký přínos provedení však přinesl hostující Valerij Gergijev? Provádění tohoto díla je pro něj denním chlebem a jeho stoický klid, přesnost gest zejména v místech, kde se střídají 3/16, 5/8, 2/8, 3/8 rytmy, dovedly provedení bez velké námahy do dokonalosti. Gergijev umí stáhnout tempo zpět pokaždé, když chce dát určité fázi prosebnou výmluvnost. Dokázal dovést drama až pod kůži. Pro orchestr to byl jistě mimořádný úkol. Při premiéře v roce 1913 (provedení s baletem) bylo potřeba stovky zkoušek během jednoho roku. České filharmonii musela na celý večerní program stačit pouze odpolední generálka. Nejvytíženější dirigent světa má přece konec ledna doslova nabitý (21., 22., 23. Rotterdam Philharmonic Orchestra – Sibelius, Korsakov, Stravinský; 25. a 26. dva odlišné programy v Petrohradu s Marinsky Opera & Orchestra; 27., 28., 29. koncerty v Praze; 31. Wagnerův Bludný Holanďan). Klobouk dolů před jeho vitalitou. Tentokrát však měl přivést na pódium asistenta šéfdirigenta České filharmonie Ondřeje Vrabce, který program nastudoval. To Putinův oblíbenec neučinil.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Česká filharmonie
Dirigent:
Valerij Gergijev
Josef Špaček (housle)
27., 28. a 29. ledna 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha
(psáno z koncertu 27. 1. 2016)

program:
Ludwig van Beethoven: Houslový koncert D dur op. 61
Igor Stravinskij: Svěcení jara

www.ceskafilharmonie.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Česká filharmonie -V.Gergijev & J.Špaček (Praha 27./28./29.1.2016)

 

Související články


Reakcí (22) “Josef Špaček a filharmonici v plné parádě

  1. Pan Špaček hraje výborně, je to skvělý muzikant, jen nechápu ten jeho image sólisty, když chodí většinou bez fraku jen v saku, ale hlavně v rozhalence bez motýlku nebo kravaty, což vzbuzuje dojem mladýho pubertálního uličníka, kterej se stydí za to že je dospělý umělec. Možná, že je to výraz skromnosti a nevázanosti, ale všeho moc škodí. I taková malichernost může být třešničkou na dortu v jeho umělecké velikosti v interakci s publikem.

      1. Proč zcestný názor, kde berete odvahu tvrdit že ten váš je správný.Já jsem taky houslista a nejlíp se mi hraje, když jsem nahý a možná plno posluchačů má rádo k tomu obsahu i pěkný obal:-)) Pana Šporcla jako houslistu rovněž uznávám a když vidím ty jeho modré housle tak mám nedobrej pocit.Ještě že máme demokracii a můžeme svůj pocit vyjádřit nahlas…

        1. Vy jste jako první napsal, že nechápete jeho image a nepřímo ho tím za to odsoudil, když jste napsal, že tam chyběla třešnička na dortu v podobě motýlku, což je nesmysl. Jsem přesvědčený, že diváci neřeší motýlek nebo rozhalenku, ale muziku. Já jako zpěvák taky raději zpívám v rozhalence a nikdy jsem si nevšiml, že bych měl s motýlkem větší úspěch a už vůbec ne, že bych s ním podal lepší výkon. A když mluvíte o té svobodě, tak právě jste napadl svobodu sólisty, který se svobodně rozhodl, že bude hrát bez motýlku.

          1. To je oboustranné, vy jste zase napadl svobodu diskutujícího vyjádřit svůj názor. Také se domnívám že historicko-společenský uzus pro provozování klasické hudby je poněkud odlišný od big beatu nebo hip hop, metal a podobných uvolněných stylů.Ale váš názor vám neberu a nepovažuji je za zcestny, na rozdíl od vás.

          2. Lulu: já vám váš názor taky neberu, ale za scestný jej považuji. I na hloupé názory má člověk právo. A kdyby něco, zpívám klasiku a žádný hip hop jak mylně píšete.

          3. Představte si opačnou situaci, třeba, kdyby rockový zpěvák či muzikant vystupoval na jevišti v obleku (o fraku či smokingu nemluvě!) a vysvětlil by, že na koncertě se přece hraje ve společenském oděvu. Asi by při vší demokracii mnoho úspěchu nesklidil, viďte. Všechny tyhlety šátky, rozhalenky, modré housle mají tzv. přilákat mladé k „vážné hudbě“ – což je ovšem fatální (a trapný) omyl…

  2. Mně se naopak pan Špaček v saku a košili s rozhalenkou líbí, sluší mu to, je to mladý, hezký muž, proč by měl být upnutý ve fraku, v kravatě nebo s motýlkem (když hraje v orchestru první housle, tak ale ve fraku a s motýlkem je). Asi se v tom cítí lépe a volněji, když hraje sólově. Nechápu, komu tohle může vadit. A naštěstí nechodí v šátku a barevné košili jako jistý nejmenovaný houslista. Ale i kdyby nosil šátek nebo cokoli: není nejdůležitější, jak hraje?
    Koncert to byl výborný, úplně se mi tajil dech, pan Špaček je „borec“, ještě zahrát dva bachovské (a nijak jednoduché) přídavky po náročném Beethovenovi, to je výkon! A Svěcení jara bylo strhující.

  3. To jste uplně nepochopil, mně to nevadí že chodí v rozhalence, ale že vypadá jak utrženej od šibenice, takže nic estetickýho. Ale každej umělec je trochu švihlej a má kromě svého umění své osobní „kouzlo“, kterým se projevuje na venek. To mi spíš vadí ta poslední věta přispěvatele v této recenzi, kde označil dirigenta Gergijeva za Putinova oblíbence. Nikdo z nás neví co je za tím , jestli čistá politika nebo jen granty a uvolněné miliony pro nové Mariinské divadlo Petrohradě, kde je Gergijv šéfem. K tomu bych nenašel odvahu se objektivně vyjadřovat. Tuší pan Libor Sen.Nováček nakolik se zapletli s nacisty jiní sofistikovaní umělci jako např. Carl Orff, Richard Strauss, Arnold Gehlen? Dále Stravinskij, Schönberg, že Herbert von Karajan vstoupil do NSDAP dokonce dvakrát? Spálíme proto jejich partitury a zničíme jejich nahrávky?Stejně stupidní byla nedávná demonstrace za práva homosexuálů před koncertem Gergijeva v Londýně (LSO), spojovaná s Putinem.

      1. Pan Gergiev je Rus a stoji za svým prezidentem jako 90% národa, ale to ještě nesnižuje jeho umělecké kvality.Paní Netrebko si tedˇ vzala muslima a taky by mohl někdo spekulovat
        nad nepopularností jejich kroků.Pokud má hudba spojovat národy, tak jsou všechny tyto názory pouhou spekulací.

        1. Vy si myslíte, že dostala pokyn z Kremlu? Ale to s tím spojováním národů mi připadá jako nemístný žert od člověka, který odmítl hrát francouzským oficírům. Wagnerova hudba má dodnes spíš rozdělovací charakter a hymna EU, i kdyby se hrála jejím odpůrců pořád dokola, tak na ní sotva budou brát zřetel. Hudba spojuje lidi, to ano, některé. Národy sotva. A jestli máte na mysli Alexandrovce, tak ti spojují spíš odrodilce.

          1. Paní Netrebko zajisté nedostala pokyn z Kremlu, láska je mocná čarodějka a věřím, že se řídila srdcem, protože měla předtím daleko hezčího frajera (E.Schrott-basbarytonista z Uruquae), s kterým má krásnýho kluka. Hudba bude národy rozdělovat pokud budou lidé myslet jako vy (prosím nepodsouvejte mi Alexandrovce, s tím nemám nic společného), tj. budou hudbě dávat politický obsah a pokud bude absolutní hudba zneužita k politickým účelům, tak jak to učinila EU s Beethovenovou Odou na radost.S tím Wagnerem jste poněkud vedle, protože asi víte o jeho hudbě hodně málo.

  4. paulcollins : A ja zase považuji váš názor za hloupý, když tvrdíte, že každý sólista by se měl obléci tak, aby byl uvolněný a hrálo, či zpívalo se mu dobře. Když takový způsob myšlení přeneseme do běžného života, dostáváme se přesně na falešný výklad svobody jedince. Můžeme pak zrušit všechny zákony a společenský bonton včetně oblékání a dejme průchod svobodě a pudům a uvidíte kde to skončí. Tam, kam se řítí již delší dobu celá západní společnost se svou falešně vykládanou demokracií a svobodou. Jestli zpíváte ve sboru, tak tam vám asi nějakou extravaganci nedovolí (kromě divadelního kostýmu) a pokud jste sólista tak bych vás rád viděl a slyšel v tom vašem uvolněném outfitu:-))

    1. Nevím, zda máte všech pět pohromadě, ale velmi o tom pochybuji. Každý člověk je jiný a tak, jako je někdo uvolněný bez motýlku, tak někdo k tomu, aby byl uvolněný potřebuje motýlky dva. Zřejmě máte problémy sám se sebou, když potřebujete každého chytat za slovíčka, ale to v tom případě navštivte urychleně odborníky. A jediný, kdo tady zpochybnil kvality představení výše uvedeného sólisty jen kvůli tomu, že neměl motýlek jste vy a já to považuji za velmi hloupý názor. Jestli máte problém, že nejste na jeho místě, to nemohu posoudit, v každém případě to nemáte v hlavě v pořádku.

      1. O kvalitě představení nepadlo ani slovo.Takže nešlo o hudbu ale o poznámku k lehce výstřednímu netradičnímu image sólisty.Kdybych věděl, že narazím na samotného Paula Collinse a budu lynčován do úmoru a poslán za to na psychiatrii, dal bych si raději přes ruce a zdržel se opovážlivého nemístného komentáře.

        1. Kdyby pan Špaček věděl, co svým oblečením „rozpoutá“, zřejmě by se předem poradil se všemi výše diskutujícími odborníky na odívání sólistů. Otázkou je, zda by po takové konzultaci vůbec vystoupil – musel by být hodně zmatený a raději by nahrál CD (u toho může být i v montérkách). Ale na rádoby fundované názory některých diskutujících jsem si už zvykl a často se nad nimi pousměji. Končím svým tradičním povzdechem. Pokud někomu něco vyčítáte, nestyďte se za svůj názor a podepište se. Vím, o čem mluvím, před pětadvaceti lety jsem psal recenze pod pseudonymem, dnes už bych to neudělal. Diskutujeme na kulturním serveru, tak diskutujme na úrovni. T. Hájek

          1. To je pravda, taky si rozmyslím, abych zde cokoliv komentoval. Nikdy jsem netušil, že taková malichernost může rozpoutat verbální válku. Pochopitelně že nešlo o dehonestaci pana Špačka ani jeho výkonu, jak to tady jeden chytrák interpretuje. Spíš mě to zajímalo jako houslistu, protože jsem sám strávil ve fraku s motýlkem mnoho času a nikdy jsem nepomýšlel na nějaký úhybný manévr obejít vžitý společenský uzus. Asi jsem ze staré školy. Možná se tímto postojem rozcházím v názoru s některými posluchači, kteří preferují především perfektní výkon, ale já prostě na živém koncertě zvukový dojem spojuji s lidskou bytostí, která ho produkuje a proto mi není jedno jak vypadá. A to je ta třešnička na dortu, o které jsem psal v mém úvodním komentáři. A proto jsou také živé koncerty s živými lidmi a nevím jak tady, ale na západě se chodí na interpreta a pak na skladatele. Takže fungují i fankluby inerpretů klasické nebo chcete-li vážné (asi není ten správný výraz) hudby. Ten kdo není fajnšmekr a jde mu čistě o hudbu tak si může pustit CD nebo koupit zlevněnou vstupenku za sloupem a vyhne se pokušení přemýšlet jestli s motýlkem nebo bez. Komu stačí hudba, tak Beethovenův houslový koncert hrál nejlépe asi Henryk Szeryng. Krásný poslech přeji.

Napsat komentář