Koncert pro UNESCO

Před patnácti lety získala Kroměříž oficiální statut světově uznávaného kulturního centra. Arcibiskupský zámek a zahrady byly zapsány na seznam kulturních a přírodních památek UNESCO. V letošním roce toto výročí pořadatelé oslavili výjimečným kulturním počinem. Jako novinku zařadili do cyklu festivalových koncertů Kroměřížského hudebního léta hudební večer věnovaný dílům skladatelů, jejichž výročí se v rámci UNESCO připomíná.

Festivaloví návštěvníci tak mohli 13. září obdivovat krásu rokokového Sněmovního sálu společně s tóny skladeb Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera a Witolda Lutosławského.První polovina večera byla věnovaná nosnému mezzosopránu Jany Wallingerové za klavírního doprovodu Martina Hrocha. Pěvkyně je nepřehlédnutelnou osobností české operní scény, proto úvodní skladba, árie Feneny z opery Nabucco byla sázkou na jistotu. Jistota a síla výrazu to byl také hlavní prvek, který do sálu hned v úvodu vnesl klid a harmonii. Velmi zdařile hodnotím interpretaci Verdiho Komorních písní pro hlas a klavír. Toto v Čechách zřídka kdy uváděné dílo klade na interpreta nemalé výrazové nároky. Verdi ponechává v harmonicky poměrně strohé koncepci prostor pro interpretační uchopení na základě textu. To považuji za zcela klíčové a v podání obou umělců více jak zdařilé. Klavírní part byl hrán se značnou citovostí a smyslem pro detail i dramatická překvapení.

Reminiscenci Verdiho hudby přinesla Fantasia brilante sur Nabucco. Brilantní klavírní parafráze na slavný sbor Va pensiero (Sbor Židů) německého pianisty a skladatele Franze Hüntena působila tematicky. Byla hrána s nasazením, technickou jistotou a výrazovými odstíny, ovšem ve velké a sólovému klavíru nepříliš vyhovující akustice Sněmovního sálu, zcela nevyzněla.Vrcholem první poloviny večera se stal cyklus písní Richarda Wagnera na básně Mathilde von Wesendonck. To, co autor rozvláčňuje do dlouhosáhlých tematických celků svých oper, zde redukoval do několikaminutových písňových miniatur. Pozbyvší délky, nikoliv výrazu a hloubky, tak by se dal tento cyklus stručně charakterizovat. Jana Wallingerová zde předvedla své výjimečné technické kvality jdoucí ruku v ruce s výrazem a porozuměním celku. Napětí, s jakým deklamovala písneň Schmerzen (Bolest) bylo až mrazivě opravdové. Bohužel díky autorem danému živému tempu a velké akustice utrpěla píseň Stehe still (Stůj). Obdivuhodná je ovšem souhra obou interpretů. Soudržné fráze a pevná hudební výstavba. Ve všech polohách barevný a měkký tón zpěvu se stylově ušlechtilým a tvořivým klavírním partem vytvořili bohatou wagnerovskou fresku. Vrcholně exponovaná árie Azuceny z opery Trubadúr uzavřela polovinu koncertu. Role Azuceny je většinou obsazována dramatičtějšími hlasy, budiž ale interpretce k dobru, že ji zvládla i v pokročilém těhotenství se ctí. Bouřlivé ovace si vynutily přídavek v podobě Bizetovy Habanery z opery Carmen, kde je Wallingerová více, než doma.Druhá polovina koncertu uvedla klavíristu Wojciecha Waleczka. Jeden z předních představitelů mladé generace polských pianistů přednesl ve svrchované interpretaci parafráze děl Fryderyka Chopina, Richarda Wagnera a Charlese Gounoda. V rámci výročí UNESCO vzdal hold Witoldu Lutosławskému jeho Národními melodiemi a Bukolikou. V úvodu zaznělo šest Lisztových transkripcí písní Fryderyka Chopina. Mnohostranná barevnost hry a technická brilance nenechaly nikoho na pochybách, že Waleczek je umělec výjimečných kvalit. Obzvláště bych vyzdvihl vřelým měkkým tónem vedenou zpěvnou linku kontrastující s působivými pasážemi. K značnému osvěžení a obohacení večera přispělo uvedení děl Witolda Lutosławského. Zde se nezapřela polská interpretační tradice. Díla pro mnoho pianistů náročně uchopitelná, Waleczek přednesl s osobitou přesvědčivostí. Vrchol druhé poloviny koncertu však přinesly jednoznačně Lisztovy parafráze Wagnerových operních monumentů Tristan a Isolda a Tanhäuser. Hluboká propracovanost s okázalým technickým nadhledem vytvořili iluzi monumentálního hudebního kolosu. Bohužel i zde rychlé pasáže, a to především v transkripci Gounodova Faustovského valčíku, přinesly akustický chaos.Avšak krom této zvukové nepřízně jinak zcela unikátního sálu přinesl koncert pro UNESCO nebývalý zážitek – jeden z výrazných uměleckých počinů poslední doby!

Hodnocení autora recenze: 90 %

Kroměřížské hudební léto
Verdi, Wagner, Lutosławski – koncert pro UNESCO
Jany Wallingerová (mezzosoprán)
Martin Hroch (klavír)
Wojciech Waleczek (klavír)
13. září 2013 Sněmovní sál Arcibiskupský zámek Kroměříž

program:
Giuseppe Verdi, Richard Wagner, Witold Lutosławski

www.dk-kromeriz.cz

Foto archiv, FB stránky účinkujících

I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected]