Ptali jste se: Pavel Šnajdr

redakce, 20.12.2014 0:00

Zakladatel, umělecký vedoucí a šéfdirigent Brno Contemporary Orchestra odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Dobrý den, rádi vzpomínáme na vaše působení v Plzni. Není vám líto, že jste odešel? Zvlášť teď, když tady máme nové divadlo? Jak na Plzeň vy vzpomínáte? Ať se vám daří! (Boháčová, Plzeň)

Také rád vzpomínám na Plzeň. Byla to pro mě zcela zásadní zkušenost. Bylo to pro mě první setkání se stálým operním souborem, první zkušenosti jak profesní, tak lidské. Navíc plzeňské divadlo mělo a myslím, že stále má tu výhodu, že se zde můžete často setkávat s umělci z „centra“, ať jsou to ti, kteří se sem vracejí, nebo ti, kteří tam teprve směřují a stávají se z nich sólisté našich předních scén.

Měl jsem možnost si zde vytvořit poměrně široký operní i baletní repertoár a také navázat četná přátelství. Některá z nich dodnes přetrvávají a jsem za to velmi rád. Život se ovšem ubíral dál, a když přišla nabídka ze Státní opery, byl jsem zrovna ve fázi, kdy jsem ji uvítal. Myslím, že je velmi prospěšné „nezatvrdnout“ na první štaci a zkusit se posunout zase o kousek dál. Dnes vidím, že jsem udělal dobře, což ovšem neznamená, že bych nevzpomínal. A pokud by mi bylo umožněno zase někdy pohostinsky do Plzně zavítat, neváhal bych ani chvíli. Byla by to navíc vítaná příležitost, jak poznat právě to vaše nové divadlo. Takže děkuji za dotaz, přeji vše dobré nejen novému divadlu, ale i jeho návštěvníkům, a tož zase třeba někdy v Plzni nashledanou!

Dobrý den, nebudete častěji u dirigentského pultu operních představení v Janáčkově divadle? Myslím, že tu výrazná individualita dlouhodobě schází… (Vanda K, Brno)

Dobrý den. Také doufám, že se dostanu častěji k pultu i při operách. 🙂

Nyní k výrazným individualitám obecně. Jsem přesvědčen o tom, že není možné stále produkovat a hlavně očekávat „hvězdy“. To se právě mnohdy zaměňuje s pojmem individualita nebo osobnost. Myslím, že aby někdo mohl vyrůst v opravdu komplexní uměleckou osobnost, která v sobě zahrnuje rozměry nejen umělecko-technické, ale i morální, mravní a filozofické, je k tomu zapotřebí dlouhé a soustředěné cesty. A v prostředí, kde se vedení souborů střídají jak na běžícím páse, jedna „koncepce“ střídá druhou, personální kolotoče nevyjímaje, není téměř možné v klidu pracovat a soustředit se na poctivou uměleckou práci.Dobrý den, už delší dobu jsem přesvědčen o tom, že Brnu by pomohlo spojení orchestru Janáčkovy opery s Filharmonií. Bylo by více peněz, hráči by mohli mít vyšší platy, úroveň by určitě byla vyšší. Nemyslíte, že německý model, kdy orchestr hraje v opeře i na koncertech, má hodně do sebe? (BK, Brno)

Dovolil bych si poněkud polemizovat. Z čeho usuzujete, že by bylo více peněz? Máme zářný příklad ve spojení divadel v Praze. Nejen že se neušetřilo, ale mám dojem, že naopak rozpočet narostl. Jistě, znám německé modely, kde je na město „pouze“ jeden orchestr, ale myslím, že srovnáváme nesrovnatelné. Předně zde hraje roli velikost města. Půlmilionové Brno není město, které by neuneslo zvlášť operu a filharmonii, uvědomíme-li si ještě existenci muzikálového divadla (což v některých německých městech také spadá do činnosti operních domů!), které má neustále vyprodáno – nechci se rozepisovat proč, to není předmětem této otázky.

Zmiňujete se o kvalitě – nemyslím, že by se výrazně pozvedla. Jsou to totiž dva naprosto rozdílné světy. Každý provoz má svá výrazná specifika, což není téma na tento prostor… Navíc provozy obou zmiňovaných institucí jsou tak naplněné, že by se stejně neušetřilo žádné pracovní místo, takže úspora by opravdu nebyla. A v neposlední řadě si nedokážu představit, kam by se to všechno technicky vešlo. Divadlo již nemá ani šatnu navíc, o Besedním domě ani nemluvě. A ještě jeden příklad ze zahraničí. Nemám sice úplně přesné informace, ale mám dojem, že například ve Vídni je to tak, že každý člen Vídeňské filharmonie je automaticky členem Vídeňské státní opery. Ale ne každý člen Vídeňské státní opery je členem Vídeňské filharmonie!!

Takže za sebe říkám, v Brně spojení ne.Dobrý den, zjevně inklinujete k soudobé vážné hudbě. Jak to vidíte v dnešní době se zájmem o ni? Patříme ke starší generaci návštěvníků koncertů, ale stále těm novým věcem nemůžeme přijít na chuť… Čím to podle vás je? Děkuji předem za odpověď. (Josef Samek, Brno)

Děkuji za dotaz.

Ano, k soudobé hudbě inklinuji. Původně jsem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně začal studovat kompozici u profesora Aloise Piňose a během tohoto studia jsem začal studovat ještě dirigování – obě jsem zdárně dokončil.

Se zájmem o soudobou hudbu je to poměrně komplikované. Především si myslím, že nemůžeme házet soudobou hudbu do jednoho pytle. Existuje tolik směrů soudobé hudební kompozice, že snad ani jeden lidský život nestačí, aby bylo možné je všechny obsáhnout. Dále mi nepřipadá úplně šťastné dělit hudbu na soudobou, klasickou a tak dále. Osobně se snažím zabývat hudbou, která je napsána s opravdu vážným zájmem o nějaké to mimohudební sdělení. To osobně považuji za to nejdůležitější. Potom je mi jedno, jakými prostředky je skladatel schopen toto sdělení vyjádřit. Těžko se o tom mluví, protože to je vlastně to podstatné v hudbě – vyjádřit něco, co se nedá vyjádřit jiným způsobem. A jestli máte problém se soudobou vážnou hudbou a zároveň snahu o její porozumění, přijďte na některý z našich koncertů Brno Contemporary Orchestra, kde se snažíme hudbu prezentovat úplně „normálně“ bez jakýchkoli snah o cokoli jiného. Nejbližší možnost máte 3. února 2015 v 19.30 v Besedním domě v Brně na našem koncertě, který nese název Hodiny minulosti – to není moc soudobé, že? Přijďte a uvidíte. A pokud byste měl zájem, velmi rád se s vámi setkám a můžeme si o daném tématu pohovořit.Jakou muziku vy sám nejčastěji posloucháte? (Klára)

Ticho lesa, zvuky přírody na hony vzdálené civilizaci….

Dobrý den pane dirigente, co říkáte momentální situaci kolem nového koncertního sálu v Brně? Nějak se pořád nemohu smířit s tím, že by tento dluh měl být smazán Stadionem na Kounicově… Co si z vaší pozice o „vhodnosti“ takového řešení myslíte? S pozdravem a přáním všeho dobrého. (R. Marčák)

Jsem zastáncem vybudování kvalitního koncertního sálu v Brně. A nemyslím tím polyfunkční budovu, jak je to často prezentováno. Myslím, že by stálo za úvahu, jaký druh sálu Brno vlastně potřebuje. Hovoříme-li o koncertním sále, tedy hovořme o koncertním sále a ne o hale pro kanceláře, kino, saunu, hokej a já nevím co ještě… 🙂 Možná by to nemuselo stát ani tolik peněz a mnohé by se zjednodušilo. A co se týká Stadionu, myslím, že je tam velmi dobrá akustika, ale v současnosti je to dle mého naprosto nevhodné řešení. Zaprvé vzdálenost od Besedního domu – je to daleko, neustálé stěhování nástrojů, nepraktické. Zadruhé zvuková prostupnost se sousedními restauračními prostorami, nemožné. Zatřetí estetický standard a zázemí pro hudebníky, nevhodné. Začtvrté jeden z hlavních důvodů pro výstavbu nového sálu je ten, aby orchestr mohl zkoušet v prostorách, kde bude potom hrát koncert. Stadionem by se tento problém naprosto neodstranil. Co však považuji za velmi důležitý argument pro nový sál, kde by filharmonie i zkoušela, je naprostá nezbytnost z hlediska pracovní hygieny právě během zkoušek. Přál bych vám být na zkoušce velkého orchestru v Besedním domě. Je to malý prostor pro tak velké těleso. Nejen že se hráči špatně slyší, vše se slévá do jedné zvukové masy, ale hlavně intenzita zvuku ve forte je sluchově téměř neúnosná. Takže za mě ano pro nový koncertní sál v sousedství Besedního domu.Dobrý den, připravujete s Brno Contemporary Orchestra další projekty s Irenou Troupovou? Váš listopadový koncert byl super! (KL)

Děkujeme! S Irenou Troupovou určitě pokračovat budeme. Je to zpěvačka s velkým Z a také člověk s velkým Č. 🙂

Byla by škoda něco takového nechat ladem. 🙂 Máme v plánu v příští sezoně uvést právě tu skladbu, kterou jsme z technických důvodů neuvedli na listopadovém koncertě v Domě umění. A doufám, že to nebude naposledy… 🙂 Ještě jednou děkuji i za Irenu a zachovejte nám přízeň!Co si myslíte o současné úrovni opery v Brně? Velmi by mě váš názor zajímal… (DŠ)

Jak to myslíte?

Myslím, že v Brně je veliký umělecký potenciál, jen je třeba jej plně využít. Myslím, že by prospělo vybudovat stálý sólistický ansámbl, který by byl upřednostňován před hosty. Pokud totiž máte k dispozici kvalitní a zdravě sebevědomý soubor, můžete se daleko více věnovat detailní přípravě a nemusíte se neustále přizpůsobovat možnostem hostů. Co se týká sboru, troufám si říci, že Brno má dlouhodobě nejlepší těleso tohoto druhu široko daleko, a to nejen v rámci České republiky. Orchestr má velké možnosti, jen je musíme umět probudit a nastavit takový systém práce, aby tyto kvality mohly vyniknout. Za sebe mohu prohlásit, že jsem hrdý na „své“ Brno a budu dělat, co je v mých silách, abych přispěl k dobré pověsti této scény.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Pavel Šnajdr (1975) absolvoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně nejprve skladbu a poté dirigování, v současnosti je tamtéž doktorandem. Jako člen skladatelského sdružení Bezmocná hrstka byl dvakrát oceněn ve skladatelské soutěži Generace. S brněnským souborem Ars incognita premiéroval na čtyři desítky skladeb soudobých autorů, z nich některé vyšly na CD. V roce 2001 s tímto souborem vystoupil na Pražském jaru a v roce 2005 na festivalu Pražské premiéry. Pravidelně spolupracuje s filharmoniemi v Teplicích a v Hradci Králové – tam dvakrát dirigoval na festivalu Hudební fórum. V letech 2001–2008 byl dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde kromě operního repertoáru nastudoval také baletní představení, a to jak díla klasická, tak současná (světová premiéra baletu Zahrada podle stejnojmenné knihy Jiřího Trnky na hudbu Zbyňka Matějů). V letech 2004–2007 byl angažován v Národním divadle Brno, s nímž se zúčastnil japonského turné; v současné době v Národním divadle Brno opět působí. Spolupracoval se Státní operou Praha, kde mimo jiné uvedl ve světové premiéře balet Fantom Opery Petra Maláska a Libora Vaculíka (2008). V sezoně 2011/2012 byl šéfdirigentem opery Moravského divadla Olomouc. V roce 2011 založil soubor BCO – Brno Contemporary Orchestra, s nímž se soustředí především na interpretaci soudobé hudby.