Více uvádíme hudbu 20. století i současnou. Ptali jste se ředitele SOČRu

Ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jakub Čížek odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Dobrý den, pane řediteli, doba, kdy rozhlasový orchestr vysílal živě ze studia a kdy ve velkém do vysílání natáčel, je nenávratně pryč. Zdá se mi, že orchestru chybí nějaké nové formáty, například edukativní koncerty za účasti publika spojené s besedami a vysílané živě – prostě větší využití jedinečnosti možnosti živého vysílání z rozhlasového studia za účasti publika, něčím ozvláštněné, které by dokládalo oprávněnost existence Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Děkuji vám předem za odpověď. (Knajfl)

Přestože to není na první pohled zřejmé, Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedle své koncertní činnosti velmi intenzivně nahrává ve studiích. Všechny nahrávky jsou ve spolupráci se stanicí Vltava určeny pro vysílání a natrvalo zůstávají v rozhlasovém archivu. Jsou kdykoliv využitelné. Natáčí se nejvíce česká hudba, přirozeně. Dokladem významu nahrávací činnosti jsou i vydaná CD. A nejde jen o „atraktivní“ autory, jako je například Janáček (SOČR vydal u Supraphonu již tři CD s díly Leoše Janáčka, vše pod taktovkou Tomáše Netopila) nebo Suk (na CD vydané Radioservisem řídil SOČR řídil jeho šéfdirigent Ondrej Lenárd). V loňském roce se podařilo vydat skutečné unikáty. Na CD vyšly všechny klavírní koncerty Bohuslava Martinů (sedm opusů) a komplet Kabeláčových osmi symfonií.

Ze Studia 1 Českého rozhlasu vysíláme všechny koncerty řady S – Tady žije SOČR. Koncerty se konají za účasti publika a jsou živě moderované. Na druhou stranu připouštím, že nám chybějí edukativní projekty pro děti. Na ty se budeme chtít v příští sezoně zaměřit. První vlaštovku představuje koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s animovaným filmem Příhody lišky Bystroušky s hudbou Leoše Janáčka.

Dobrý den, pane Čížku, ve vašem životopisu na rozhlasovém webu jsem se dočetl, že jste se v minulosti podílel na dramaturgii a marketingu dnes už neexistujícího festivalu Pražský podzim. Ve kterém období jste tam působil a jak na festival a jeho zakladatele Pavla Špirocha vzpomínáte? Kde se podle vás stala chyba, že festival musel skončit, a to ne s úplně dobrou reputací (viz mimo jiné neshody s Hélène Grimaud)? Děkuji za vaši odpověď a u SOČRu vám přeji hodně úspěchů! (Jan Rydval, Praha)

Na Pražském podzimu jsem působil v letech 2000 až 2006. V těchto letech festival hostil opravdu velmi významné evropské orchestry, dirigenty i sólisty. Byla to pro mě obrovská škola. Ta práce mi vlastně dala vše, co jsem logicky nemohl získat během studií na Janáčkově akademii múzických umění, a otevřela mi cestu do hudebního businessu (v klasické hudbě). Dodnes z těchto zkušeností čerpám, a to především díky doktoru Špirochovi. Bohužel, festivalu se stalo osudným to, že jako soukromý subjekt byl závislý především na sponzoringu ze soukromé sféry. A v té dochází obecně k častějším změnám (vlastnickým, strategickým), než se děje ve státním sektoru.

Jaké jsou platy ve vašem orchestru při porovnání s konkurencí (myslím tím zejména Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, ale i PKF-Prague Philharmonia). Děkuji. (Václav L.)

V Symfonickém orchestru Českého rozhlasu se průměrná mzda hráče pohybuje mírně nad průměrnou mzdou v České republice. Ze zdrojů, které mám k dispozici, jsou platy v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK vyšší o jednotky tisíc korun, v České filharmonii je rozdíl mnohem výraznější. Srovnání s PKF-Prague Philharmonia k dispozici bohužel nemám.

Dobrý den, budeme slýchat SOČR častěji na vlnách Vltavy? (IK)

Vltava bude jako doposud vysílat přímé přenosy všech abonentních koncertů v Rudolfinu (celkem dvanáct) a všech koncertů ze Studia 1 (celkem čtyři). V současnosti je SOČRu věnována každá pondělní Hudební galerie. Nahrávky rozhlasových symfoniků se dále objevují pravidelně v mnoha hudebních pořadech. O SOČR na vlnách Vltavy se rozhodně nemusíme bát.

Dobrý den, pane řediteli, v čele rozhlasového orchestru působíte už dva roky. Co se vám za tu dobu podařilo a s čím spokojen nejste? V čem navazujete na vašeho předchůdce pana Simona a v čem naopak raději jdete vlastní cestou? Jak vypadá bilance orchestru z hlediska počtu koncertů, zahraničních zájezdů a také nahrávek za doby vašeho vedení ve srovnání s tím, jak to vypadalo předtím? Děkuji předem za vaši odpověď. (Pavel Hubáček, Praha)

Podařilo se nám výrazněji zasáhnout do dramaturgie sezony. Vedle známých a oblíbených titulů klasicko-romantického repertoáru zařazujeme méně známá díla slavných autorů a více uvádíme hudbu dvacátého století i hudbu současnou včetně premiér. Chceme pro lidi objevovat nové nebo opomíjené opusy (v příští sezoně například od Richarda Strausse, Alexandra Zemlinského, Paula Dukase, Henriho Dutilleuxe). K tomu patří intenzivnější zaměření na současnou českou hudbu (v minulé sezoně Miroslav Srnka a Pavel Zemek Novák, v příští sezoně Jan Ryant Dřízal).

Dalším rozdílem oproti minulým ročníkům je větší míra zahraničních renomovaných interpretů (například Christian Lindberg, Jean-Efflam Bavouzet, Steven Isserlis, Alexander Liebreich). Z hlediska počtu koncertů nenajdete žádný velký rozdíl, snad až na novou řadu „S“ ve Studiu 1. Naopak pokračujeme v řadě Nové horizonty, která má za cíl hudbu popularizovat a otevírat pomyslné dveře klasiky i fanouškům jiných žánrů. Tato je cesta je podle nás správná a dokládají to i zaplněné sály.

Dobrý den, jak to vypadá v současné době s Dismančaty? Stabilizovala se situace? (Václava Krejčí)

Omlouvám se, ale Dismanův rozhlasový dětský soubor nespadá do mé kompetence.

Jak se díváte na snahy správců autorských práv o navýšení tantiém? Mělo by to nějaký dopad na činnost orchestrů? (MP)