Ptali jste se: Daniel Sobotka

Ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 

Dobrý den! Děkuji redakci Opery Plus i jejím příznivcům za otázky ohledně dění v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK. První část odpovědí jsem psal bezprostředně po narozeninovém galakoncertě 20. listopadu, kterým vrcholila první část naší osmdesáté sezony a ze kterého jsme měli opravdu radost. Ke zbytku otázek jsem se dostal až nyní po vypuknutí adventní části sezony. A také po volbě nové primátorky města Prahy a ustavení Rady, včetně radního pro oblast kultury. Dokážete si představit, že konstelace našeho zřizovatele má pro nás klíčový význam.

Přeji vám příjemný předvánoční čas a těším se s vámi na viděnou při koncertech vašeho orchestru FOK.
Daniel Sobotka***

Dobrý den, dovolila bych se zeptat, jak se daří panu dirigentovi Koutovi. Uvidíme ho někdy ještě před vaším orchestrem? (Margita Gurecká)

K naší velké lítosti zdravotní indispozice pana dirigenta Kouta trvá a stále nediriguje. Věříme ovšem, že se situace zlepší a budeme ho moci u orchestru opět uvítat. Taková je naše dohoda s panem dirigentem – je vítán, kdykoli a jakmile to půjde.

Dobrý den, kdy se hráči Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK dočkají lepšího platového ohodnocení? Jaký je v současné době průměrný plat u vás a o kolik zaostáváte za Českou filharmonií? (LK)

To je pro nás palčivá otázka. Za Českou filharmonií zaostáváme zřetelně, stejně jako všechny ostatní profesionální orchestry v Praze i České republice. Zlepšení situace je jednou z mých priorit, dosahujeme ho, ale jen po malých krůčcích. Průměrný plat členů našeho orchestru se za první tři čtvrtletí tohoto roku přehoupl přes dvacet sedm tisíc osm set korun. Průměrný plat celé organizace včetně administrativy byl v roce 2013 takřka o tisíc korun nižší.

Dobrý den pane řediteli, velmi jsme se těšili na Utrpení svatého Šebestiána, které máme pořád ještě v živé paměti z vynikajícího provedení s panem Třískou, před lety také v Obecním domě. Byli jsme ale teď opravdu velmi hodně zklamáni – proč jste dílo neprovedli celé??? To je opravdu hřích! Nedovedu si vůbec představit jediný rozumný důvod, který jste k tomu mohli mít. (Mašta, Praha)

Tento koncert, kterým se někdejší šéfdirigent našeho orchestru Serge Baudo loučil se svým orchestrem i svým pražským publikem, byl symbolickou reprízou programu, se kterým Serge Baudo v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK v roce 1959 debutoval. Ani tehdy se Utrpení svatého Šebestiána neprovádělo celé. V kombinaci se Symfonií d moll Césara Francka by koncert byl příliš dlouhý. Kompletní provedení Utrpení svatého Šebestiána, samostatné, bez kombinace s dalšími díly jsme při jiných příležitostech uskutečnili také. Pro další provedení budeme muset nejprve nalézt nového Serge Bauda, nicméně věřím, že se ke kompletnímu provedení tohoto klenotu Clauda Debussyho brzy vrátíme.

Jsme vašimi abonenty a velmi bychom uvítali pravidelné dramaturgické úvody k jednotlivým koncertům. Nechystáte něco takového? Ať se daří! (Váchovi)

Děkuji vám za podnět i přání. Intenzivně se zabýváme tím, jak vyšperkovat koncertní sezonu, a jsme nyní ve velmi detailních debatách celého týmu ohledně té následující, kterou zveřejníme na jaře. Dramaturgické úvody zatím nahrazujeme besedami před vybranými koncerty, dramaturgickými komentáři, které znáte ze sezonního programového katalogu. Zvažujeme i formu, kterou zmiňujete a kterou registrujeme příležitostně i ve světě, v osmdesáté první koncertní sezoně to ale ještě velmi pravděpodobně nebude.

Dobrý den, před několika lety jste u Šimona a Judy měli speciální cyklus koncertních provedení starých oper a oratorií, který měl mezi posluchači velký ohlas. Nestál by za obnovení? (Pavel Š., Praha)

Stál, je nicméně produkčně velmi náročný a dostupné interpretační možnosti se rychle vyčerpávají. Samostatný cyklus není nyní reálný, ale bereme váš podnět vážně a zkusíme se k něčemu z této oblasti vrátit v rámci cyklu Stará hudba. Ten je ostatně jedním z pilířů našich komorních řad, vedle například cyklu Klavírních recitálů. Co se podařilo letos obnovit a máme z toho radost, je cyklus Obrazy a hudba v klášteře sv. Anežky.

Dobrý den, rád bych se zeptal, proč nemůže být Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Obecní dům jednou organizací. Určitě by se ušetřilo, už třeba jen na nemalých částkách na dani z přidané hodnoty, které ze vzájemného „obchodování“ jistě musíte odvádět. Co o tom soudíte? (Dan)

Tato konstrukce možná není ideální, nicméně byla nám dána do vínku po návratu orchestru do Obecního domu po jeho rekonstrukci v druhé polovině devadesátých let. Myslím, že nebylo v možnostech tehdejšího ředitele tuto konstrukci ovlivnit. Ani já si nejsem jist, že primárním zadáním Obecnímu domu by mělo být vydělávat. Jsme ale v Obecním domě doma, za speciálních podmínek a musím konstatovat, že spolupráce s panem ředitelem Ježkem je velmi konstruktivní.Těšíme se moc na Jedermanna, určitě to je výborný nápad. Připravujete něco podobného dalšího do budoucna? Co třeba koncertní provedení Fibichovy a Vrchlického Hippodamie nebo Sukova a Zeyerova Radúze a Mahuleny? Děkujeme předem za odpověď. (Luděk Melichar, Kladno)

Děkujeme za váš tip, náš dramaturg Martin Rudovský bude potěšen. Jedermann je jeden z projektů inspirovaný osmdesátkou orchestru. Orchestr F.O.K. v roce 1937 v Divadle na Vinohradech účinkoval v Ibsenově Peer Gyntovi. Premiéru i všechny reprízy s Griegovou hudbou tehdy dirigoval sám Rafael Kubelík. Proto jsme se vydali zaklepat na dveře Vinohradského divadla a zrodil se tento koprodukční projekt. Sami jsme v očekávání zajímavé události.

Dobrý den, dlouhá léta jsme v Praze pravidelnými návštěvníky koncertů. V posledních letech ale máme dojem, že pražský koncertní život trpí velkou nadprodukcí. Těch koncertů je prostě tolik, že si lze jen těžko vybrat, a ani na nich nemůže být plno. Není orchestrů v Praze přece jen přespříliš? Při jisté redukci by na ně zbyl větší balík peněz. Často se navíc při inzerování jednotlivých koncertů a jejich sólistů setkáváme s reklamou, která by se dala označit jako klamavá. Vnímáte to také jako problém? Přejeme hodně zdaru! (Vlčkovi)

Je obvyklou výsadou metropolí, že v ní vedle sebe koexistuje více orchestrů. Zpravidla to provází jejich jasná profilace, dramaturgie, nezaměnitelní hosté – sólisté a dirigenti. Myslím, že je průvodním jevem období po roce 1989, kdy mnoho projektů, včetně kulturních, rychle rozbujelo a nyní musí uběhnout nějaký čas, než se vše utříbí. V Praze nakonec nejde jen o orchestry, ale také festivaly, divadla, ve všech těchto oblastech probíhá něco podobného. Věřím, že klamavá reklama je smutným atributem spíše turistického průmyslu než zavedených orchestrů. I nás trápí slalom, který návštěvník našeho koncertu přicházející do Smetanovy síně musí absolvovat mezi „naháněči“ na produkce tohoto druhu.

Dobrý den, pane řediteli, jaký máte zatím pocit z jubilejní sezony Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK? Přibylo vám aspoň trochu abonentů? Přeji hodně spokojených posluchačů a pozdravuji celý orchestr! (Jan Sojka)

Abonenti dnes již netvoří jediný základ pravidelných návštěvníků našich koncertů, nicméně klesající trend z nedávných let se zastavil. Již v loňském roce se začal zvyšovat počet posluchačů, evidentní je to pak nyní v osmdesáte sezoně, kdy nárůst posluchačů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je zřetelně skokový. S jubilejní sezonou jsme si dali hodně práce a zatím se vyvíjí k naší radosti. Nejde ale o nás, dobrý pocit máme především z reakcí našich posluchačů.

Před nedávnem jsem na tomto serveru zachytila informaci o novém šéfdirigentovi, který místo pana Kouta přijde. Podle čeho jste ho vybírali a co si od něj slibujete? Přeji vám všem hodně úspěchů. (Šmídová)

Dejte mi několik stran na odpověď a já vám to stručně vyložím. Výběr šéfdirigenta je složitý proces, který má mnoho aspektů. Jde v podstatě o průběžný proces, kdy v momentě, kdy angažujete jednoho šéfdirigenta, už musíte přemýšlet, kdo přijde po něm. Ředitelé, intendanti, manažeři na celém světě jako by skoro neřešili nic jiného. Zvažujete jemnou chemii mezi dirigentem a orchestrem, jeho gesta, ale také ochotu modelovat zvuk orchestru, být u výběru nových hráčů. Nehledali jsme šéfdirigenta, který prostě přijede dirigovat koncert častěji než jiní dirigenti. Šéfdirigent také má otevírat dveře při sjednávání zahraničních angažmá a v neposlední řadě je marketingovým instrumentem – osobností, která přitáhne posluchače, sponzory, ohromí zřizovatele a podobně. Pietari Inkinen, mladý Fin, ale již dávno světoběžník, který bude naším šéfdirigentem od příští sezony, tyto naše nároky splňuje a měl velký zájem do Prahy přijít. Pro nás je to pocta a příležitost, protože je to nesporně vycházející hvězda.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Daniel Sobotka se narodil v Pardubicích. Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Byl poradcem generálního ředitele České filharmonie, pracoval též v zahraničí (působil mimo jiné v severním Německu na Schleswig-Holstein Musik Festivalu, koordinoval kandidaturu Banské Bystrice na titul Evropské hlavní město kultury, realizoval prezentaci města Prahy na světové výstavě EXPO v Aiči v Japonsku a jiné.). Byl předsedou poradního sboru primátora hl. m. Prahy pro kulturu, kromě kulturních projektů se v komerční oblasti zabýval komunikačními strategiemi a marketingem. Od dubna 2013 je ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

www.fok.cz

Foto archiv D. Sobotky