Ptali jste se: Jaroslav Kyzlink

Dirigent Opery Národního divadla v Praze, Janáčkovy opery v Brně a šéfdirigent Slovinské národní opery v Lublani odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus 

Milý pane Kyzlinku, chtěla bych vám moc poděkovat za nádherný zážitek z Brna, kdy jste v rámci Janáčkova festivalu dirigoval závěrečný koncert na Stadioně na Kounicově. Glagolskou mši jsem slyšela mnohokrát, ale v tak krásném dramatickém provedení ještě nikdy. Vím, že se více věnujete opeře, ale nemohl byste častěji dirigovat i tato díla pro sbor a orchestr? Atmosféra byla nepopsatelná. Díky. (Nikola)

Moc děkuji a moc mě těší, že se vám koncert tak líbil. Dostal jsem nebývalé množství krásných ohlasů, všem moc touto cestou děkuji. Pro mě byl koncert rovněž silným zážitkem – atmosféra byla opravdu výjimečná: závěrečný večer festivalu, který jsem měl tu čest před deseti lety Janáčkovou Jenůfou zahajovat. Glagolská mše s vynikajícím obsazením ve všech složkách, navíc v místě původní premiéry. Jinak vokálně instrumentální díla diriguji velmi rád a často, mimo filharmonické řady a festivaly se vždy snažím je zařazovat také do dramaturgických plánů operních domů – považuji je vždy za vítaná a potřebná oživení operního repertoáru.

Dobrý den, pane Kyzlinku, jak hodnotíte současnou úroveň opery a také personální a organizační změny v Národním divadle a ve Státní opeře, které nastaly po nástupu Jana Buriana? Hodně úspěchů přeji. (Pavel Š.)

Na hodnocení je jistě brzy – všichni v divadle i celá divadelní veřejnost očekává, jaké kroky budou následovat a jaká vize organizace naší první scény bude realizována. Velmi důležitým bodem bude jistě řešení situace s plánovanou rekonstrukcí budovy Státní opery – to, jak bude organizován po jejím uzavření operní provoz v Praze, jistě mnohé napoví.

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli můžete říct, kterou operu máte nejraději? Pokud ano, je to spojené s tím, kde jste tuto operu dirigoval, či s něčím úplně jiným? (Petr L.)

Děkuji za otázku… Velmi těžko by se mi vybírala jediná opera, je tolik skvělých děl, ke kterým se vždycky budu rád vracet. Samozřejmě velmi ctím a obdivuji operní díla Janáčka, Dvořáka nebo Martinů. Italskou operu jako základní stavební kámen tohoto žánru – i když jsou některé nejhranější kusy často hudebníky zatracovány – také velmi rád uvádím. A máte pravdu, jistá místa z některých oper mám navždy spojená s konkrétním místem či s něčím úplně jiným. 🙂

Dobrý den, pane Kyzlinku, všimla jsem si, že v únoru jste ve Stavovském divadle uveden u premiéry Kouzelné flétny, kde byl dřív napsaný pan Müller. Jste snad náhradník, nebo jak k této změně došlo? A hlavně jaká nová Flétna bude? (Viktor)

Ano, máte pravdu, připravuji nyní se souborem Opery Národního divadla a s režisérem Vladimírem Morávkem novou produkci této krásné Mozartovy opery. Byl jsem na poslední chvíli osloven uměleckým ředitelem, panem Kofroněm, zdali bych se tohoto úkolu ujal. Byl jsem rád, že jsem mohl nabídku přijmout – vyšlo to časově až zázračně, v ostatních měsících této sezony jsem plně vytížen jinde. Vůbec nechci hodnotit a spekulovat, proč se pan Müller na tomto projektu nepodílí – nechme prostor ke spekulacím jiným, ke světu opery to patří. Na novou Flétnu se moc těším, při zkouškách všichni znovu objevujeme krásné detaily tohoto díla a jak je důležité pro každý soubor Mozartovu hudbu pěstovat…

Pane Kyzlinku, zdá se mi, že pomalu mizíte z Brna, asi je to logické, ale je to škoda. Opery dirigovány vámi dodávaly Brnu lesk a výjimečnost. Vůbec nerozumím tomu, proč byla stažena třeba Madama – bylo to nádherné představení. Čeká vás v Brně nějaká premiéra v roce 2015? Přeji vše dobré a doufám, že budeme mít možnost vás zase více vídat. (Tom)

Janáčkovu operu stále považuji víceméně za svoji domovskou scénu, přes všechny změny a zvraty, které jsem se souborem zažil a zažívám. Diriguji v Brně pravidelně, mám tam řadu svých inscenací, ke kterým se rád vracím – vámi zmíněná Madama Butterfly není stažena, i když se hraje velmi málo, budete ji moct vidět v dubnu a květnu. Na květen je plánována také nová produkce Pucciniho opery Tosca, kterou spolu s novým šéfem – režisérem Jiřím Heřmanem – pro Brno připravujeme.

Dobrý den, dočetla jsem se, že jste šéfdirigentem v Lublani v opeře. Proč se neucházíte o podobné místo u nás, když dobrých šéfdirigentů je tak málo? Co všechno váš úvazek v Lublani obnáší a jaké opery tam dirigujete a budete dirigovat? (operní fanynka)

Ano, ve Slovinské národní opeře v Lublani jsem přijal místo šéfdirigenta, v letošní sezoně jsem s tamním souborem nastudoval Gluckova Orfea a Eurydice a na jaře ještě připravím novou produkci Carmen. Mimoto diriguji některá představení z repertoáru, podílím se na přípravě dramaturgického plánu a další běžné šéfdirigentské povinnosti. Je to pro mne po Praze, Bratislavě a Brně další zajímavá zkušenost, v mnoha věcech podobná, v řadě detailů jiná, v každém případě inspirující.Co říkáte úrovni Janáčkovy opery? Už skoro třicet let máme předplatné, ale zdá se nám, že kvalita jde stále dolů. Chtělo by to nové osobnosti typu pana Pinkase nebo Věžníka, nemyslíte? (Ševečkovi, Brno)

Nejde jen o nedostatek osobností a o Brno, jde o to, aby osobnosti měly podmínky a čas se osobnostmi stát a nějakou éru vytvořit. Když si uvědomíme, jak dlouhou možnost měl se souborem pracovat a vést jej profesor Jílek nebo zmínění pánové Pinkas či Věžník, a srovnáme to s počtem uměleckých šéfů a šéfdirigentů v posledních patnácti letech, o něčem to vypovídá. Pak je tu obrovská změna situace v repertoárových divadlech, obecná nechuť ke změnám zaběhnutých systémů stavby repertoáru, fakt, že v celé republice je vlastně jeden větší sólistický ansámbl rotující ve všech divadlech, chybějící generace operních režisérů, operní publicistika na většinou marné úrovni a mnoho dalších neblahých léta neřešených jevů. Ale stále se dá vidět i vynikající operní představení a to nás všechny naplňuje optimismem. Jsem přesvědčen o nutnosti nějaké systémové změny – organizace, financování i motivace. Je to jako v mnoha jiných oblastech v našem státě – většina to ví, ale jen do té doby, než se to bude dotýkat jeho samého.

Dobrý den, pane Kyzlinku, jaké máte dirigentské vzory a které zpěváky máte nejvíc v oblibě? (MK)

Pokud mám čas, rád si poslechnu živé historické záznamy práce „starých“ dirigentů – například Tullio Serafin, Francesco Molinari-Pradelli – je fascinující, jak ctili text a notový zápis a jak jsou tato provedení „staré školy“ stylově čistá a precizní, přitom nikoli chladně „zvukově vytříbené“ jako některé moderní nahrávky. Z českých dirigentů velmi ctím Ančerla, Kubelíka, velmi rád bych zblízka poznal práci dirigenta Františka Neumanna, který mezi válkami řídil nejen všechny Janáčkovy opery, ale i celý soubor a později brněnské divadlo.

Dobrý den, jaké nové premiéry vás v nejbližší době čekají a budete v příští sezoně něco nového dirigovat v Praze? Moc se nám od vás naposledy líbil Simon Boccanegra. Přejeme hodně úspěchů v novém roce. (Valachovi, Praha)

V letošní sezoně mám nová nastudování krásně „chronologicky“ i stylově seřazena. Po Orfeovi v Lublani připravuji již zmíněnou Kouzelnou flétnu pro Prahu, poté Carmen opět pro Lublaň a Tosca pro Brno, na léto je plánována nová produkce Jenůfy pro Dánsko.

Jinak jsem rád, že Simona zmiňujete, je to výborně napsaná a moje velmi oblíbená Verdiho opera a je mi líto, že tato produkce Davida Pountneyho vznikala v době překotných změn vedení Národního divadla a neměla příliš štěstí na přízeň nejen mediální.

V další sezoně bude moje spolupráce se souborem Opery Národního divadla pokračovat, zveřejnění nového titulu s dovolením nechám na vedení Opery. Jsem moc rád, že naše náklonnost se souborem je oboustranná, velmi si toho vážím a těším se na každý další večer. 🙂

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Jaroslav Kyzlink (1973) pochází z Brna, kde vystudoval dirigování sboru a orchestru na Janáčkově akademii múzických umění. Od roku 1992 působí v brněnské opeře: nejprve jako sbormistr, od roku 1996 jako dirigent, v letech 2001– 2003 jako šéfdirigent a umělecký šéf. Se souborem Janáčkovy opery nastudoval celou řadu inscenací, pro Mezinárodní festival Janáček Brno připravil světovou premiéru původní verze Janáčkovy opery Výlet pana Broučka do Měsíce (2010). Brněnský soubor řídil na festivalech doma i v zahraničí včetně Japonska (2001, 2003). V roce 2003 navázal spolupráci s Operou Slovenského národního divadla, v letech 2004–2006 byl jejím šéfdirigentem. V roce 2008 nastudoval Gluckovu operu Orfeo ed Euridice pro Slovenské národní divadlo v Bratislavě a Teatr Vielki ve Varšavě. V roce 2010 dirigoval první uvedení opery Ericha Wolfganga Korngolda Mrtvé město v Dánské národní opeře v Kodani a nastudováním Smetanovy Hubičky se vrátil na operní festival v irském Wexfordu. V roce 2011 nastudoval Dvořákovu Rusalku v Bonnu a v New National Theatre Tokyo. V roce 2012 připravil nové inscenace Rusalky pro Národní divadlo Brno a Janáčkovy Její pastorkyně pro Slovenské národní divadlo. V roce 2013 nastudoval Verdiho opery Sicilské nešpory pro Národní divadlo Brno a Don Carlo pro Národní divadlo v Praze, kde v sezoně 2012/2013 působil jako šéfdirigent Opery Národního divadla. Na podzim 2013 se vrátil do Dánské národní opery k nastudování prvního provedení Janáčkovy Káti Kabanové v Dánsku a v roce 2014 do New National Theatre Tokyo, kde připravil Korngoldovo Mrtvé město. Spolupracuje s mnoha symfonickými orchestry a je zván jako porotce dirigentských a pěveckých soutěží. Od roku 2006 jako pedagog externě spolupracuje s Hudební fakultou Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Od sezony 2014/15 je šéfdirigentem ve Slovinském národním divadle v Ljubljani.

(Zdroj: ND Praha)

Foto archiv Jaroslava Kyzlinka