Ptali jste se: Svatopluk Sem

Stálý host Opery Národního divadla a dalších českých operních souborů odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus 

Dobrý den, v Národním divadle působíte mimo jiné v roli Dona Giovanniho v inscenaci režisérské dvojice SKUTR, kterou považuji z inscenačního hlediska diplomaticky řečeno za “poněkud zvláštní”. Jak se Vám v tomto pojetí Dona Giovanniho vystupuje a jak se obecně stavíte k modernímu trendu tzv. režisérské opery? (Honza B.)

Ano, někdy je těžké se modernímu stylu režie přizpůsobit. Buď je to režie moderní za každou cenu a nedává to kolikrát ani smysl. Opakem jsou inscenace, které jsou sice moderní, ale mají hlavu a patu. Rozdíl mezi těmito režiemi poznám už na začátku zkušebního procesu a později to poznají i diváci. Někdy se setkávám s takovou režií, že se s postavou a charakterem nemůžu dlouho sžít.  Co se týká Giovanniho od SKUTRů, jsou dvě strany názorů na tuto inscenaci. Jedněm se pojetí líbí a jiní čekali inscenaci klasičtější. Já osobně jsem si už od počátku na toto pojetí zvykl a musím říct, že mě to i často baví.

Dobrý den pane Seme, je mně líto, že jste odešel z Českých Budějovic, tím spíš se snažím chodit na vaše představení, když tu už jen pohostinsky zpíváte. Velmi mě ale mrzí, že ne vždy jde o povedené inscenace, naposledy mě takto pobouřila proškrtaná Carmen. Co takovému barbarskému přístupu vy zpěváci říkáte? Jaký to má vůbec důvod? Mezi diváky jsem tedy kladný ohlas na toto bohužel nezaznamenala. Srdečně Vás pozdravuji! (Jana D.)

Také moc zdravím a děkuji. Bohužel je to tak a důvodem krácení všech možných hudebních čísel v Carmen je délka opery a čas, do kterého se muselo divadlo vejít kvůli Otáčivému hledišti v Českém Krumlově. Chápu, že to může na diváky v některých místech působit zvláštním dojmem. Taky je mi trochu líto, že Escamillo má jen půl árie, ale nic jsem s tím udělat nemohl. Jak se říká: „Pan dirigent a maminka mají vždycky pravdu …” Pokud chcete vidět Carmen v nezkrácené verzi, můžete ji zhlédnout například ve Státní opeře v Praze nebo v březnu 2016 v Národním v Brně, kde bude Carmen v nové premiéře.

Dobrý den, opravdu moc mě mrzelo, že jste nedostal za Wolframa Thálii, myslím že byste si ji zasloužil. Jak jste to prožíval a zklamalo Vás to hodně? Moc vám držím palce, aby to aspoň příště vyšlo! J (Janka)

Moc děkuji …. Je samozřejmé, že jsem určité zklamání a nervozitu prožíval, ale na druhou stranu se mi ulevilo. Zjistil jsem, že tato cena opravdu není o tom, co člověk dokáže a co umí. Pro mne je hlavní ocenění to, že jsem se dostal tak daleko.  Je to pro mne i jakási osobní výhra a zároveň jsem ve svém oboru dosáhl to, co jsem si ani ve snu kdysi neuměl představit. Za to děkuji všem, kdo mi dávají tu pozitivní energii. Ať je to rodina, nebo moji nejbližší kamarádi a kolegové. Dobrý den, patříte k mým nejoblíbenějším sólistům Opery Národního divadla. Jen je mně líto, že vás nemohu vidět ve všech rolích, ve kterých bych si přála. Mezi posledními je to nový Macbeth – nelákala by vás tato role? Co nového chystáte? Děkuji předem za vaši odpověď. (RV, Praha)

Moc děkuji za vaši přízeň. Rád bych zpíval tolik rolí, abych mohl udělat radost všem lidem na celém světě, ale bohužel toho času tolik nemám 🙂 V opeře Macbeth bych rád zpíval, ale záleží také na divadle, které si samo vybírá pěvce a určuje, co kdo bude zpívat. Já jsem do této inscenace obsazen nebyl a tak si budete muset počkat až do května 2016, kdy budu v Národním divadle zpívat Carlo Gérarda v opeře Andrea Chénier. V další sezoně 2015/2016  mě čeká hodně zajímavé práce. Za zmínku stojí Liška Bystrouška (Revírník) v divadle Teatro Regio v Itálii. Na to se opravdu těším.

Dobrý den, pane Seme, zajímal by mě váš názor na akustiku Národního divadla a Státní opery. Od mnoha pěvců jsem slyšel, že akustika Národního divadla je nevhodná, naopak ve Státní opeře je ideální. Z pohledu diváka mně to přijde zcela opačné – ve Státní opeře slyším z každého místa něco jiného, zvuk je takový „udušený“ – jako by byl celý sál vystlán molitanem. Jaký je váš názor? Děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů. (Vojtěch R.)

Máte pravdu, že v každém z obou jmenovaných divadel je akustika jiná. Můj názor a osobní zkušenost je, že záleží na spoustě aspektů, které s tím souvisí. Například na tom, kolik diváků je v hledišti, na kulisách, dekoracích, na velikosti a síle orchestru atd. Když však pominu tyto věci a budete chtít můj názor, tak převážně se mi lépe zpívá v Národním divadle, ale jako divák mám z akustického hlediska raději Státní operu. Jsou však opery, které se dle mého mínění akusticky srovnat dají. To je třeba Lazebník sevillský ve Státní opeře a Jakobín v Národním divadle, v těchto dvou operách mám akustický pocit stejný. Dalším aspektem je také místo, kde sedíte, což je velmi důležité ve všech divadlech. Ve Státní opeře jsou to prý asi tři poslední řady v přízemí vlevo, ale nemohu to zaručit.

Dobrý den, které role patří k vašim nejoblíbenějším a jaké nové si toužíte zazpívat? (Vlasta, Brno)

Mým nejoblíbenějším představením je Lazebník sevillský ve Státní opeře a Liška Bystrouška v Národním divadle. Tyto dvě opery si doslova užívám.  V další sezoně mě čeká nádherná opera Andrea Chénier v Národním divadle. Na tuto operu se moc těším, tak snad se naplní mé očekávání a bude to titul, který bude taktéž mým oblíbeným.

Jak se díváte na moderní režie? Nevadí vám, když se příběhy oper přepisují a modernizují, a když se něco jiného zpívá a něco jiného na jevišti děje? (PŠ, Praha)

Tato otázka byla v podstatě zodpovězena výše, ohledně opery Don Giovanni od dvojice SKUTR. Když má moderní režie smysl, tak mi to nevadí. Možná jsem staromódní, ale pokud si mohu vybrat, raději dávám přednost operám s klasickou režií. Myslím si a vidím to mnohokrát na reakcích diváků, že tu klasiku mají přece jenom raději. Vím, že spousta režisérů chce být originálních a to nejen u nás v Čechách. Například Rusalka, jako lehká dívka, slušně řečeno, která byla takto pojata v jedné zahraniční produkci, se mi opravdu nelíbí.Dobrý den pane Seme, velmi nám chybíte v Českých Budějovicích. Jak na svoje zdejší angažmá vzpomínáte? Přejeme vám ve Vaší pozoruhodné kariéře mnoho dalších úspěchů! (Voráčovi, České Budějovice)

Dobrý den, hodně často na angažmá v Budějovicích vzpomínám. Prožil jsem tam ty nejhezčí začátky a Jihočeské divadlo mi velmi pomohlo k další etapě v mém profesním životě jak v Praze, tak na jiných scénách. Jsem vděčný, že jsem dostal jako mladý student tu šanci si to v Jihočeském divadle od začátku všechno zkusit. Hodili mě do vody a já pomalu plaval a zvyšoval tempo. Jsem rád, že to nebylo opačně. Občas do Budějovic jezdím a s bývalými kolegy se vídám, takže jsem s nimi v kontaktu. Bohužel pracovně to v Jihočeském divadle moc nevychází, ale doufám, že časem nějaká opera vyjde. Zdravím tímto vás i České Budějovice.

Koho ze svých kolegů v Národním divadle si nejvíc vážíte? A máte nějaký profesní vzor? (David)

Je více kolegů, kterých si vážím a s kterými jsem měl tu čest si i zazpívat. Patří mezi ně například pan Ivan Kusnjer, Eva Urbanová, Miloslav Podskalský, Dana Burešová nebo Luděk Vele. Nechci však urazit někoho, koho jsem nejmenoval, mám velký respekt a úctu ke všem sólistům, kteří ve svém oboru vynikají. Myslím si, že vzor jako takový úplně nemám, ale rád poslouchám nahrávky, které mě inspirují k lepšímu výkonu. Obdivuji a vždy jsem obdivoval pěvecké a technické umění Luciana Pavarottiho.

Moc jste se mně v poslední době líbil jako Revirník a hlavně ve Wolframovi ve Wagnerově Tannhäuserovi. Jak se vám tak rozdílné role zpívají a jaký vztah k nim máte? Nemrzí vás také, že Tannhäuser se už hrát nebude? (Vlasta Čapková, Praha)

Děkuji za vaši pochvalu a jsem rád, že se vám Liška Bystrouška líbila. Z této role jsem měl vážně respekt. Revírníka zpívají převážně starší kolegové, takže pochyby byly velké. Ne z toho, jestli roli zazpívám, ale jestli herecky a věrohodně přesvědčím diváka. Za to musím poděkovat režiséru Ondřeji  Havelkovi, který se mnou vždycky udělá moc práce a jemu vlastně patří ten hlavní dík. Tannhäuser byla trochu jiná kapitola. Dalo mi moc práce se s touto rolí sžít a do posledního okamžiku jsem bojoval sám se sebou i s režisérem. Nakonec se mi podařilo přenést se pocitově do postavy Wolframa, ale nebylo to opravdu snadné, i když to tak na jevišti možná nevypadá. Jak Revírník, tak Wolfram jsou velmi odlišné role a každá potřebuje trochu jinou energii a celkový přístup. Tannhäuser je velmi dlouhá opera a člověk si musí rozvrhnout síly, protože to nejhorší ho čeká na konci. Liška Bystrouška je hudebně náročná, a aby si ji zpěvák užil, musí ji mít dobře nastudovanou. Za tu práci děkuji Zdeňku Klaudovi, který se mnou celou Lišku hudebně nastudoval. Liška Bystrouška je jednou z mých nejoblíbenějších oper. Mám pro vás také příjemnou zprávu, a to že derniéra Tannhäusera ještě nebyla a paní ředitelka Opery Národního divadla Silvia Hroncová usiluje o to, aby se do budoucna Tannhäuser ještě hrál.

Dobrý den, prozradíte nám něco ze svého soukromí? Jaký jste, jaké máte hobby? Prý jste se před nedávnem oženil? (Alča z Prahy)

Zdravím Vás. Je pravdou, že jsem se podruhé oženil s mojí dlouholetou úžasnou láskou Zuzkou. Čekáme teď právě miminko a oba se moc těšíme. Jak asi možná víte, pocházím z Velkých Bílovic na Jižní Moravě. Zde máme rodinný sklípek, kam moc rádi jezdíme a tady na chvíli vypnu celý ten umělecký svět. Další zálibu, kterou mám, je naše zahrada. Když je čas, tak se dokážu hrabat v hlíně celý den. Jinak teď moc času na další koníčky není, jelikož upravujeme byt a tak jsme celé dny volna na stavbě. Už se nemůžeme dočkat, až bude všechno hotové. A jaký jsem? To by vám musel říct asi někdo jiný, ale babička mi často říká, že jednou rozdám i sám sebe. 🙂

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Děkuji za otázky a moc všechny čtenáře zdravím
Svatopluk Sem

Vizitka:
Studium na Konzervatoři v Českých Budějovicích Svatopluk Sem (1973) ukončil pod vedením profesorky Dagmar Volfové v roce 1998. Již v průběhu studia spolupracoval s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, kam po absolutoriu nastoupil do stálého angažmá jako sólista opery.  Zde ztvárnil řadu zajímavých rolí různého charakteru: Figaro (Lazebník sevillský), Germonte (La traviata), Valentin (Faust a Markétka), Papageno (Kouzelná flétna), Guglielmo (Così fan tutte), Fra Melitone (Síla osudu) anebo Belcore (Nápoj lásky). Během působení v opeře Jihočeského divadla získal ve svém oboru cenu Karla Rodena v letech 2004, 2005 a 2007. Třikrát byl zařazen do širší nominace na cenu Thálie – v roce 2007 za roli Figara z opery Lazebník sevillský, v roce 2009 a 2010 za roli Marcella z opery La bohéme.  Od roku 2007 se stal stálým hostem Státní opery Praha, kde debutoval v roli Germonta (La Traviata). O rok později pod taktovkou dirigenta Ondreje Lenárda a v režii Ondřeje Havelky vystoupil v roli Marcella v inscenaci opery La bohéme. V letech 2009-2011 byl angažmá ve Státní opeře Praha. Na jejím jevišti se představil jako Figaro (Lazebník sevillský), Sharpless (Madama Butterfly), Escamillo (Carmen), Marcello (La bohéme), Hrabě Luna (Trubadúr), Giorgio Germont (Traviata), Wolfram von Eschenbach (Tannhäuser) a Tatínek v Humperdinckově Jeníčkovi a Mařence.  V sezoně 2009 debutoval v pražském Národním divadle pod uměleckým vedením Jiřího Bělohlávka a Jiřího Heřmana jako Ďábel v opeře Hry o Marii (Bohuslav Martinů). V současné době je v Národním divadle v Praze stálým hostem. Mezi jeho nastudované role zde patří Klingsor (Parsifal), Guglielmo (Così fan tutte), Bohuš z Harasova, (Jakobín), Belcore (Nápoj lásky), titulní role z opery Don Giovanni. Působí i na dalších operních scénách České republiky – v Národním divadle v Brně v roli Figara v Lazebníku sevillském a v titulní roli opery Don Giovanni. V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě hostoval v operách La Bohéme (Marcello), Carmen (Escamillo), La Wally (Gellner), Lohengrin (Královský hlasatel) nebo v koncertním provedení opery Věc Makropulos (Prus) s Evou Urbanovou v hlavní roli. V divadle J. K. Tyla nastudoval a hostuje v roli Kaliny z opery Tajemství Bedřicha Smetany a v roli Valentýna z opery Faust a Markétka Charlese Gounoda. V roce 2011 spolupracoval při realizaci nahrávky Smetanovy Prodané nevěsty (role Krušiny) s BBC Symphony Orchestra v Londýně pod taktovkou Jiřího Bělohlávka pro francouzskou společnost Harmonia Mundi. Nahrávka byla v užší nominaci na prestižní cenu The Opera Awards 2013. Věnuje se koncertní činnosti a to nejen v Čechách, ale i v zahraničí  – v Japonsku, Dánsku, Jižní Korey, Rakousku, Španělsku, Německu, Rusku nebo Anglii. Je častým hostem prestižních mezinárodních hudebních festivalů, jako je Dvořákova Praha, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a Český Krumlov. Spolupracoval s dirigenty, jako jsou G. Albrecht, A. Allemandi, J. Bělohlávek, T. Brauner, E. Dovico, P. Feranec, E. Fiore, H. Mathias Förster, H. Griffiths, J. Hrůša, R. Jindra, J. Keenen, O. Lenárd, T. Netopil, L. Pešek, M. De Rose a další.
(Zdroj: www.narodni-divadlo.cz)

Foto Ilona Sochorová