Černobílý příběh Jekylla a Hyda

V libereckém baletu v současné době působí patnáct tanečníků. V sezoně 2010–2011 se ujala uměleckého vedení Alena Pešková, která dokázala využít komorního ducha souboru a zaměřila se na autorské taneční divadlo. Vedle jejích úspěšných inscenací se na repertoáru objevují i práce členů baletu, kteří dostávají ojedinělou šanci, jak zakusit uměleckou práci z druhé strany. Proto se na scénu Malého divadla dostává už třetí choreografie Mariky Hanouskové. Po Café Reichenberg, Domu Bernardy z Alby nyní uvádí v premiéře hororově laděný titul Jekyll & Hyde.

Autorka se zaobírá slavným příběhem Roberta Louise Stevensona Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde, vydaného v roce 1866, který se stal námětem řady filmových a muzikálových zpracování. Skotský romanopisec se řadí mezi jednoho z nejpřekládanějších autorů, zabýval se i psaním cestopisů, básní, esejí a nejvíce ho proslavila zmíněná novela, v níž se její hrdina ocitá tváří tvář svému druhému, horšímu „já“.

Slavný příběh v barevných kontrastech
Ve Stevensonově knize se v Londýně  objeví podivný člověk, ze kterého čiší hrůza a v každém vzbuzuje neklidné pocity a nechuť. Zvláště rozrušený je pak advokát Utterson, kterého znepokojila závěť jeho dobrého přítele Henryho Jekylla. V případě jeho smrti či zmizení má veškerý majetek dostat právě Edward Hyde. Vše má prostý důvod – doktoru Jekyllovi se podařilo namíchat směs, jakousi drogu, po jejímž požití se, tělem i duší, změní v Hyda. To mu dovoluje oddávat se nočnímu životu a choutkám, které si jako vážený doktor nemůže dovolit. Hyde však postupem času nabývá na síle a svévolně přebírá vládu a Jekyllovi ke všemu začnou docházet látky potřebné k namíchání lektvaru. Zoufale se snaží jej znovu namíchat, aby mohl držet Hyda na uzdě, ale původní chemikálie byly pravděpodobně znečištěné a stejný vzorek se mu nedaří sehnat. Zanechá dopis, ve kterém vše vysvětluje a v poslední chvíli, dokud je ještě příčetný, přesto, že se ho jeho přátelé snaží zachránit, spáchá sebevraždu.

Choreografka a režisérka Marika Hanousková původní námět přizpůsobuje své jevištní představě. A tak některé postavy vypouští, jiné přidává – jako i snoubenku Elisabeth a barovou tanečnici Lilly. Protože, jak uvádí v programové brožurce, bylo potřeba tančit duety.

Do centra pozornosti staví rozporuplnost hlavního protagonisty, v němž se sváří pozitivní stránky s těmi negativními. Tyto dva protipóly Jekyllovy osobnosti ztvárňují dvě tanečnice, vložené navíc do příběhu jako myšlenky Jin a Jang. Pro choreografku představují „dva elementy, našeptávačky, které symbolizují dobro a zlo v člověku“.

Jin versus Jang
Rie Morita alias Jin vystupuje z bílého rámu v černých šatečkách, v černě nalíčené tváři s bíle kontrastující linkou přecházející do kostýmu; její rivalka Jang Maria Gornalova se zjevuje v černém orámování, oděna do bílé, narušené černým tahem. Ačkoliv tanečnice představují kontrasty Jekyllovy povahy, pohybově se neodlišují. Vždyť myšlenky běží naší hlavou souběžně.

Strohé vypětí, zalamování paží a zvedání nohou proložené otočkami se víceméně opakují a z jejich kombinací se stává stereotyp. Ten se v podstatě nemění ani když Jin a Jang sestupují do Jekyllovy pracovny. Jekyll tu sedí, hledí, míchá své lektvary a komunikace se zlovolnými myšlenkami probíhá netečně, decentně, bez zásadnějšího vzruchu. Autorka až příliš často sází na gesto, postoj, nežli by rozvíjela svou choreografickou fantazii. Škoda, protože inscenaci jinak dodala jasnou, podařenou režijní a dramaturgickou koncepci, ve které se prolínají tanečně dramatické akce s mluveným slovem.

Od počátku nás provází příběhem Jekyllův advokát Utterson v podání činoherce Tomáše Váhala, který stojí na lavici obžalovaných, když našel mrtvé tělo svého přítele. Jeho obhajoba ozřejmuje dění na jevišti, je jeho nedílnou součástí mající své opodstatnění. Autorka se zřetelně soustředila na režijní práci, dobrým nápadem je přidání postav Jin a Jang, taneční modelace však postrádá obsahové naplnění a ulpívá na opakování nemnoha prvků, které by si zasloužily rozvinout. Pak by choreografie nevyznívala tak ploše a bezvýrazně.

Málo napětí
Scény v nočním podniku tančí tři páry v přísné synchronizaci, ale ani ve druhém jednání jejich výstupy nerozproudí krev v žilách. Upoutávají červené šaty tanečnic, které se projevují zřetelněji než jejich pánské protějšky ve světlých oblecích – ti toho moc neukáží.  Taneční materie totiž naráží na velmi těsné limity. V dramaticky vypjatých momentech se více chodí, hledí do prázdna a emoce se dotýkají tanečníků jen letmo, nepromítají se naplno do tělesného výrazu.

Nejlépe si v tomto ohledu vede Alexey Yurakov jako zoufalý doktor Jekyll. Dokáže ze své postavy dostat nejvíce – věříte jeho bezradnosti a beznaději. Kromě toho tento part obsahuje nejvíce dynamických proměn. Oproti tomu jeho snoubenka Lilly tančená Margaux Thomasovou postrádá herecké procítění a její představitelka potřebuje svůj part dotáhnout i technicky. Ďábelské Jekyllovo pokušení zosobňuje Jaroslav Kolář coby Hyde. Vypadá jako oplzlé monstrum s bílou tváří, rozcuchanými vlasy a jeho výraz spočívá v přehnané grimase pokřiveného úsměvu. Když se zjevuje v baru a olizuje ruku tanečnici Lilly – Veronice Šlapanské, jeho agresivita sice narůstá, leč napětí v hledišti se nezvyšuje a některé okamžiky mohou budit i úsměv. O nic více strachu nevyvolává téměř závěrečný výjev, kdy Hyde doslova mlátí se svou obětí Lilly o zem za jejího nepřetržitého křiku.

Inscenace působí více staticky a taneční struktura se omezuje na pár vazeb – vedle arabesek, sekondů a pár skoků se do ní nedaří dostat více energie, volného plynutí, dramatické vyváženosti a narušit tak jednoduché pohybové variace. Tímto neduhem pak trpí celý titul, pročež choreografce mezi prsty protéká mnoho hudby – temné tóny zbrusu nové partitury se střídají s melodickými motivy a pasážemi připomínajícími skladby Yanna Tiersena.

Scénický tvar Jekylla & Hyda staví na světelném, občas i stroboskopickém, efektu, kouři a přílišné pohybové uměřenosti. Marika Hanousková ve svém čerstvém uměleckém počinu nenavázala na své předcházející dobré a slibné nápady. Přeje si, abychom se u její verze Jekylla & Hyda báli jako ve správném hororu. Obávám se však, že většina diváků tento pocit nezakusí.

Hodnocení autorky recenze: 55%

Marika Hanousková/Petr Čermák:
Jekyll & Hyde
Choreografie, režie, scénář: Marika Hanousková
Činoherní scénář: Tomáš Váhala
Hudba a nahrávka: Petr Čermák, Miloš Vondráček
Scéna a kostýmy: Aleš Valášek
Light designer: Pavel Hejret
Dramaturgie: Helena Syrovátková
Premiéra 13. května 2016 Divadlo F. X. Šaldy Liberec
(psáno z reprízy 14. 5. 2016)

Jekyll — Alexey Yurakov
Hyde — Jaroslav Kolář
Utterson — Tmáš Váhala
Myšlenka (Jin) — Rie Morita
Myšlenka (Jang) — Maria Gornalova
Elisabeth —  Margaux Thomas
Lilly —  Veronika Šlapanská
Dámy v podniku — Annabel Pearce, Nikola Bohuňovská, Kristýna Petrášková
Pánové v podniku, štamgasti — Rory Ferguson, Pavel Novotný, Vladimir Kamenev, Mischa Hall

www.saldovo-divadlo.cz