Přežil holokaust, v Terezíně zpíval Verdiho Requiem. Zemřel Eda Krása

Přežil holokaust i pochod smrti, v koncentračním táboře Terezín také zpíval ve sboru v Requiem Giuseppe Verdiho. Vyučený kuchař Edgar (Eda) Krása, který žil od šedesátých let dvacátého století v USA, zemřel v pondělí 6. února ve věku třiadevadesáti let.

Eda Krása se narodil v roce 1924 v židovské rodině v Karlových Varech, v roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy. Vyučil se kuchařem v restauraci U Rozvařilů, na podzim 1941 odjel s prvním transportem do terezínského ghetta, kde dál pracoval jako kuchař.

Zde se seznámil s dirigentem a skladatelem Rafaelem Schächterem, který hrál před válkou u Emila Františka Buriana, dirigoval pěvecké sbory a vyučoval piano. K jeho nejznámějším počinům patřilo nastudování Verdiho Requiem s terezínskými vězni, zpívali ale i Prodanou nevěstu, Figarovu svatbu, Hubičku či Kouzelnou flétnu.

Podle Edy Krásy se Schächter snažil nastudováním Verdiho sdělit věznitelům jednu myšlenku z díla, alespoň latinsky: „Až bude Nejvyšší Soudce soudit, žádný hříšník mu neunikne.“ Premiéru mělo Requiem v lednu 1944, v červnu 1944 se pak konalo jedno představení pro vysoké úředníky SS a pro členy Mezinárodního výboru Červeného kříže, kteří byli v Terezíně na inspekci. Konalo se celkem patnáct představení. Rafael Schächter zemřel v lednu 1945 při pochodu smrti v Osvětimi.

Eda Krása byl v září 1944 deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, odkud odjel do tábora v Gleiwitzu, kde opravoval vagony. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti a vrátil se do Prahy. Pak se šťastně shledal s rodiči, v listopadu 1949 se oženil a o rok později se mu podařilo dostat se s manželkou po několika pokusech do Izraele. Tam pracoval jako kuchař, později působil i ve vedení restaurací a hotelů. Vyučoval také budoucí kuchaře, například v rámci izraelské pomoci africkým státům. V šedesátých letech se přestěhoval do USA. Usadil se v Bostonu, kde vlastnil restauraci.