Operám se vyhýbat nebudeme. Ptali jste se ředitele MHF Leoše Janáčka Ostrava

Ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Ostrava Jaromír Javůrek odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus. Festival vznikl sloučením dvou dosavadních - Janáčkova máje a Janáčkových Hukvald, a letos se od 21. května do 30. června, s epilogem 1. července uskuteční poprvé.

 

Dobrý den, pane řediteli, jaký programový profil má mít nový Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka? Počítáte do budoucna s nějakými vyhraněnějšími janáčkovskými programovými řadami, janáčkovskými debatami pro veřejnost nebo třeba edukativními programy pro děti a výstavami? Držím palce Vašemu snažení. (A. Panovský)

Náš festival trvale uvádí dílo Leoše Janáčka od svého vzniku v roce 1976 a samozřejmě v tom bude pokračovat i ve svém novém formátu. Nechceme vytvářet speciální „janáčkovské“ řady, naším cílem je, aby se Janáčkova tvorba stala samozřejmou součástí koncertních programů. Určitě chceme program rozšířit o uvádění oper (letos to jsou Příhody lišky Bystroušky, jednáme o Její pastorkyni).

Rodinné programy a edukativní pořady pro děti připravujeme a mají se stát trvalou součástí festivalu (Po zarostlém chodníčku, Malujeme lišku a tak podobně).

Dobrý den, zajímaly by mě důvody, které vedly ke spojení obou předchozích festivalů. Myslím si totiž, že každý měl něco trochu jiného do sebe. Děkuji. (Šestáková)

Ke spojení festivalů vedlo několik důvodů a ten nápad nevznikl přes noc. Existence dvou festivalů nesoucích Janáčkovo jméno a vzdálených od sebe pouze třicet kilometrů (Ostrava – Hukvaldy) a čtrnáct dní se ukázala nadále, především z ekonomických důvodů, nereálná. Soustředit finanční zdroje a možnost s nimi efektivněji nakládat, mít větší časový prostor pro vyjednávání se zahraničními umělci a tělesy, vytvořit silný janáčkovský festival – to byly hlavní motivy sjednocení. Mohu Vás ale ujistit, že stopa obou předchůdců zůstane zachována a že především genius loci hradu a obory v Hukvaldech bude bohatě využit.

Dobrý den, pane řediteli, jak vnímáte poté, co jste iniciovali vznik de facto nového Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, existenci festivalu Janáček Brno a vlastně i festivalu Janáček Luhačovice? Přece jen nový Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka chápu jako daleko víc „janáčkovský“ než předchozí Janáčkův Máj, který měl Janáčka spíš „jen“ v názvu… Myslíte, že tu je dost místa na vyprofilování jednotlivých janáčkovských festivalů?

Festival Janáček Brno je jasně programově vyprofilovaný festival určený zkušeným posluchačům, prezentující především Janáčkovu operní tvorbu, Janáček a Luhačovice je programově pojat daleko šířeji, především pro lázeňské hosty a respektující lázeňské koncertní prostory. Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka chce jednak zvýšit počet skladatelových titulů, a to v co nejlepší interpretaci včetně zahraničních umělců a souborů, jednak přivést k poslechu Janáčkovy hudby další, a především mladé posluchače. Chce i nadále zůstat festivalem pro široké posluchačské spektrum a využít jak posluchačského zázemí Ostravy pro náročnější programy a amfiteátru hukvaldské obory pro uvolněná rodinná odpoledne, hudební nokturna a podobně. Jednotlivé janáčkovské festivaly si tedy rozhodně do zelí vzájemně nelezou, programově a interpretačně se volně doplňují, a hlavně jsou určeny různému publiku a společně vytvářejí širokou, kvalitní a pestrou programovou nabídku.

Vážený pán riaditeľ, prosím o odpoveď, či neuvažujete o pozvaní Pretty Yende. Jej piesňový recitál na Vašom festivale bol nezabudnuteľný! Prajem Vám veľa úspechov. S pozdravom. (Zora Setváková)

Jsem nesmírně rád, že se Vám koncert Pretty Yende líbil. A jsem neméně rád, že náš festival zprostředkovával setkání s mimořádnými osobnostmi pěveckého světa (Simon Estes, Barbara Hendricks, Feruccio Furlanetto, …). Dnes nebudu prozrazovat jména, o kterých jednáme a která budou v příštích letech ozdobou Janáčkova festivalu, ale mohu Vás ujistit, že Pretty Yende je mezi nimi.

Dobrý den, jak, kým a v jaké výši je nový festival financován? Děkuji předem za odpověď. (Ondřej Hájek, Praha)

Nejde ve skutečnosti o nový festival, ale o nový formát Janáčkova festivalu. V prvé řadě jsem velice rád, že se povedlo dostat k jednomu jednacímu stolu představitele Hukvald, Ostravy a Moravskoslezského kraje. Je podepsáno memorandum o podpoře – a nejen morální! Musím přiznat, že ze strany ministerstva kultury České republiky jsme očekávali podporu vyšší, ale celkem je poměr mezi veřejnoprávními prostředky a zdroji ze soukromého sektoru asi pětačtyřicet na pětapadesát. To je dobré skóre, protože náš region je z ekonomického hlediska i z hlediska sociálního složení obyvatel hodně specifický a finanční prostředky na klasickou hudbu se neshánějí nijak snadno…

Dobrý den, mám velmi ráda Janáčkovy Lašské tance a tím spíš mě mrzí, že se hrají tak málo, tím spíš ne ve scénické podobě. Neuvažujete o něčem takovém? (Eva Hodánková, Ostrava)

Nejen Vy, ale Lašské tance měl velmi rád i jejich autor a také on měl rád, když se na jeho hudbu skutečně tančily – dohlížel, aby byla dodržována tradice a originalita! Máte pravdu, hrají se poměrně málo a je to škoda. Chceme v budoucích letech vrátit na festival – díky neuvěřitelné atmosféře prostředí hukvaldské obory – jak některé Janáčkovy opery, tak jeho Lašské tance. Ty pak i v jejich scénické podobě.

Zajímal by mě přibližný poměr, jakým bude v programech nového festivalu zastoupen Janáček oproti ostatním skladatelům. Děkuji. (Václav Schiller)

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Jednak – jak Vám potvrdí má rodina i mí spolupracovníci – nejsem matematik a už vůbec ne statistik, jednak je festival živý organismus a každým rokem je jiný, proměnlivý. Také když se podíváte na četnost například Dvořákovy komorní a symfonické tvorby a tvorby Janáčkovy, je zde podstatný rozdíl. Takže budu trochu obecný: Janáčkovo dílo bude zastoupeno v programu každého festivalového ročníku. Počítáme také s tím, že budeme akcentovat vždy některou složku jeho tvorby (letos je to například opera Příhody lišky Bystroušky – v několika podobách). Nikdy nebudeme usilovat o provedení kompletního skladatelova díla v jednom festivalovém ročníku, vždy nám půjde o to, aby se měnili interpreti, a to na co nejvyšší myslitelné (a finančně dosažitelné) úrovni. A v neposlední řadě nám půjde (a vždy také šlo) o naplnění Janáčkových myšlenek svobody, ideálů lidství a společenské progrese.

S jakými operními projekty počítá festival do budoucna? Budete také vytvářet vlastní operní projekty nebo aspoň koncertní provedení Janáčkových oper? (Jiří B., Praha)

Operní tvorbu jsem již částečně zmínil ve svých předchozích odpovědích, ale mohu naše záměry shrnout následovně: určitě chceme uvádět pravidelně opery Leoše Janáčka a další operní tituly – především české – které v prostředí hukvaldské obory vyznějí co nejlépe (Smetanova Hubička, Dvořákova Rusalka a podobně). A po mnoha letech chceme navázat na skvělou tradici, kterou na festivalu Janáčkovy Hukvaldy založil tehdejší šéf ostravské opery Luděk Golat, a uvádět operní tituly dvacátého století a novinky. To ovšem bude předpokládat, že se nám podaří zajistit adekvátní finanční podporu.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka by měl být velkým hudebním svátkem pro zkušené i nepřipravené posluchače, měl by být významným místem setkávání české a světové interpretační špičky všech generací. Měl by být místem, kde se všichni budeme potkávat s tvorbou a myšlenkami Leoše Janáčka. Měl by být festivalem, kde se budou všichni – umělci i posluchači – cítit co nejlépe.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

 

VIZITKA
Jaromír Javůrek, sbormistr, hudební dramaturg a organizátor hudebního dění, narozen 21. 7. 1955, Ostrava-Vítkovice. Studoval na ostravské konzervatoři hru na kontrabas (u Miroslava Švábenského), dirigování (u Josefa Staňka) a fakultativně skladbu u Jaromíra Podešvy (absolvoval v roce 1976). Své hudební vzdělání ukončil v roce 1981 na JAMU v Brně – dirigování orchestru (Otakar Trhlík) a řízení sboru (Lubomír Mátl). V letech 1976–92 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Ženského sboru Bohuslava Martinů ve Frýdku-Místku a pak se stal ve stejném městě uměleckým vedoucím symfonického orchestru. V té době však spolupracoval též s dalšími amatérskými a profesionálními českými i polskými symfonickými a komorními orchestry. Od října 1982 působil pět sezon jako hlavní sbormistr Ostravského filharmonického sboru, v letech 1983–95 byl dramaturgem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Po celou tuto dobu se podílel na rozvoji ostravského hudebního festivalu Janáčkův máj (nejprve jako člen programové rady, později jako tajemník a od roku 1993 jako ředitel festivalu). V roce 1996 byl zvolen prezidentem Asociace hudebních festivalů České republiky, pět let byl členem prezidia České hudební rady a výboru Česká hudba 2004. Pracovní aktivity Jaromíra Javůrka jsou spojeny především s hudebně-festivalovým děním, dále s popularizační a publicistickou činností (uvádění různých typů koncertů, příprava rozhlasových i televizních pořadů, přispívání do denního i odborného tisku apod.) i prací organizační a manažerskou. Od roku 2005 působí jako externí pedagog Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě.
(Zdroj: Český hudební slovník osob a institucí)

www.mhflj.cz