Tanec za času korony (5): S Barborou Kohoutkovou
Začínám jako vždy – jaké jsou přímé dopady korona-krize na vás, v pracovním i osobním životě? Vnímáte situaci jinak jako umělkyně/matka?
Dopady krize jsou pro mne dost likvidační. Hezky jste mě nazvala matkou a umělkyní. Realita je spíše matka samoživitelka a OSVČ. Tato kombinace v současné situaci není lehká. Ze dne na den mi spadly příjmy na nulu a „vznikla povinnost“ celodenně pečovat o syna. Čas trávený se synem si moc užívám, ale ztěžuje to jakoukoliv pracovní aktivitu. I já jsem se snažila část svého podnikání, které je zároveň i mojí primární výdělečnou činností, zřídit online. Vnímám to jako pomoc pro mé klienty a studenty, kteří jsou zavření doma a vytrženi z jejich běžného režimu pravidelných tréninků a aktivit. Ovšem zájem o tento druh služby je mizivý. Internet je plný online kurzů a lekcí, které nabízejí instituce, školy, divadla a často i zdarma. Rozdíl je v tom, že oni zůstávají v době krize podporováni státem, takže mohou své síly nasměrovat pouze na pomoc a podporu. To bohužel není má situace.
Nakolik vás tedy situace zasáhla finančně, jaké všechny pracovní aktivity musíte rušit?
Podnikání v mém oboru v Čechách bylo a je pro mě těžké. Dokud jsem nebyla matkou, tak mé příjmy plynuly většinou ze zahraničních angažmá a dotovaly mé aktivity v Čechách. Mimo pedagogické činnosti se věnuji pohybovým metodám Gyrotonic a Gyrokinesis. Od založení mého studia v roce 2009 řeším jak nastavit podmínky, abych tuto službu a své zkušenosti mohla nabízet tam, kde si myslím, že by měly největší užitek. V oblasti vzdělávání, prevence úrazů, rehabilitace tanečníků. Pokud bych si za své služby účtovala standardní ceny, jaké jsou běžné ve zbytku států EU a Americe, odkud tato metoda pochází, tak jsem odkázána na klientelu z vyšších vrstev a k tanečníkům se vůbec nedostane. Takže jsem někde na polovině běžné ceny, a proto stále řeším, jak udržet licenci, která mě stojí kolem 50 000,- Kč každé dva roky, zaplatit nájem studia a pokrýt své náklady.
Mateřství a rodinná situace, do které jsem se dostala, pro mne byly dost zlomové i v pracovní sféře. Se synem jsem od jeho pěti měsíců sama a bývalý partner mi brání v zahraničních pracovních cestách. Situaci jsem nucena řešit soudně a potýkám se s opravdu tristním stavem našeho soudnictví. Za tři roky soud nebyl schopen rozhodnout ani svěření do péče, ani výši alimentů. Předběžná opatření, která vydává, vycházejí vstříc otci, protože je to obecný trend, a soud bohužel nezkoumá případy individuálně tak, aby nastavil spravedlivě rovnost stran, kterou obecně všude hlásá.
Jak dlouho by musela karanténa trvat, aby pro vás byla úplně likvidační a ohrozila existenci studia, které provozujete?
Už teď je pro mě likvidační. Podpora státu, o které se vlastně ještě nerozhodlo a není jasné, kdy bude k dispozici (naše mailová korespondence proběhla mezi začátkem nouzového stavu a 6. dubnem, pozn. redaktorky), je i pro mě směšná částka, a to nemusím platit žádné zaměstnance. Finance čerpám z důchodového spoření a pomoci od známých. Samozřejmě mě to nutí přemýšlet a přehodnocovat, jak v budoucnu nastavit podmínky mé existence.
Pustila jste se tedy do lekcí online, to je jedna z cest, jak se svým klientům dostat nyní blíž…
Byla to pro mne výzva, protože nejsem technický typ a zprovoznit rezervační systém, platby online a online přenos lekcí nebylo jednoduché. Vidím to ale jako výzvu. Dále hledám způsoby, jak bych mohla více své zkušenosti předávat i online cestou. Učení baletu i gyrokinesis online spíš vnímám jako nouzový stav. Toto jsou aktivity, které aby se dělaly dobře a měly ten správný efekt, potřebují osobní kontakt.
Cítíte psychický tlak z nedostatku sociálních kontaktů, nebo jste v situaci, že to (zatím) nevadí?
Toto zatím nepociťuji negativně. Pracuji hodně s lidmi, a i když to dělám ráda a naplňuje mě to, zároveň je lidský faktor na mé práci právě někdy i to vyčerpávající. Takže v tomto směru mi nevadí si od lidí trochu odpočinout a nejsem v úplné izolaci.
Vidím ovšem u syna, který je hodně společenský a akční, je zvyklý chodit na koníčky, kde má kamarády. Chodíme na cvičení, plavaní, angličtinu a baví ho to, a nyní mu tyto aktivity opravdu chybí. Neustále se mě ptá, kdy už zase někam půjdeme, a je těžké tříletému dítěti tuto situaci vysvětlit.
Vidíte na tom, co se stalo, i nějaké pozitivum?
Vidím na této situaci i pozitiva. Celkové celosvětové zpomalení, nesměrování pozornosti jiným směrem… Přeci jen náš svět jde dost rychlým tempem a priority jsou dost nasměrované na konzum. Nyní je většina nucena se zastavit, přemýšlet, přehodnocovat, pomáhat si… V nouzi vyplouvají na povrch opravdové charakterové vlastnosti lidí.
Už víte, jak vás tahle zkušenost ovlivní do budoucna, po stránce organizace práce i osobní?
Ještě nemám konkrétní představu, jak mě toto ovlivní. Ten vliv je pokračující a má svůj vývoj.
Je něco dalšího, co si myslíte, že je v současné chvíli důležité říct?
Myslím, že je důležité vzít tuto situaci jako výzvu ke změně a nutnému zpomalení. Lidé i příroda to potřebují. Bohužel je s tím spojená i jistá redukce populace a smrt je vždy nejbolestivější pro pozůstalé a uvědomuji si, kolik lidí teď přišlo o své blízké a prožívají těžké chvíle, ale i to je život. Třeba to v nás má probudit právě tyto jemnější kvality, jako je solidarita, empatie, soucit, lítost, vděčnost za to, co máme…
V červenci 2017 jsme s Bárou Kohoutkovou publikovali velký rozhovor – můžete si jej připomenout zde.
O pohybovém systému Gyrokinesis a možnostech vyzkoušet si jej v online lekcích, si můžete přečíst na stránkách studia Art of Movement.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
