Karanténa v pracovnách skladatelů: hudební novinky inspirované koronavirem (2)

Doba koronavirová ovlivnila nespočet hudebních skladatelů. Někteří našli čas a prostor pro zcela novou tvorbu, jiné skladatele inspirovala samotná situace okolo pandemie.

Přítomnost koronaviru zásadně ovlivňuje život v zemi již od poloviny března. Omezení plynoucí z řady opatření proti šíření nákazy v posledních týdnech a měsících pocítila drtivá většina populace. V posledních dnech jsme zaznamenali výrazné zlepšení. Vládní nařízení se stále uvolňují a my, motivováni informacemi o návratu k relativně běžným podmínkám konání kulturních akcí, se těšíme na první koncerty a představení v době ‘post-koronavirové’. Je možné, že na nich vedle standardního repertoáru uslyšíme i hudbu přímo reflektující zážitek karantény a sociální izolace? Šance zde nepochybně existuje. Protože který jiný obor hudební tvorby dokáže období zklidnění a stagnace transformovat produktivněji než právě kompozice? Pojďme se proto seznámit s několika díly, které jejich autoři vytvořili v přímé reakci na události obklopující nejen je samé. V druhém díle Karantény v pracovnách skladatelů se zaměříme na tvorbu českých a slovenských autorů. Vybíráme tři reprezentativní příklady, které vznikly na objednávku Brno Contemporary Orchestra.

Prvním z příkladů je skladba slovenského autora, absolventa skladby bratislavské VŠMU a pražské HAMU, Miroslava Tótha. Ten se na koncertě uskutečněném 21. dubna v brněnském Divadle na Orlí prezentoval skladbou s názvem Pozdravy trúfalým časom. Partitura pro čtrnáct nástrojů (klavír, harfa, zvonkohra/marimba, flétna, hoboj, klarinet/basklarinet, fagot, trubka in c, lesní roh, trombon, elektrická kytara, viola, violoncello, pětistrunný kontrabas) předepisuje z důvodu hygienických omezení v době své premiéry rozmístění dvojic hudebníků do sedmi místností. Skladba je čtyřvětá (Nenia I, Con fuoco, Nenia II, Finale) a jedná se vlastně o specifický tvar houslového koncertu.

Druhou skladbu z pera Pavla Zlámala nejlépe charakterizuje komentář samotného autora. “Hudba je v zásadě vždy kolektivní dílo – setkání, spojení. A zůstane jím i přes některé obtíže omezující její výchozí podstatu (nyní například ono setkání). Avšak jde o to nerezignovat a z bezvýchodných situací nalézt cestu. A zároveň se při tom všem hledání úplně nevzdat lidskosti, nezištného humanismu. Teda jak trpělivé sounáležitosti, tak i odvahy, ale též humoru a nadsázky.” Celkové vyznění Zlámalovy skladby s názvem Avšak je ovlivněno Zlámalovou zkušeností s řízenou kolektivní improvizací. Skladba zní sevřeně a logicky, přestože hojně využívá aleatorních principů.

Stejně jako dva předchozí autoři má část svého hudebního zázemí v jazzu i Michal Wróblewski. Wróblewského skladbu pojí s prací jeho kolegů v rámci tohoto projektu například záliba v přeznívání a návaznostech, jak je tomu v případě skladby Miroslava Tótha, a pasáže řízené improvizace v případě hudby Pavla Zlámala. Podobně jako dvě předchozí skladby, i Wróblewského How to Avoid Mental Breakdown, byla jakoby komponovaná s myšlenkou, že souhra orchestru nebude za daných podmínek vždy dokonalá. Partitura proto ponechává dostatek prostoru pro práci s případnými nepřesnostmi.

Nahrávku celého koncertu poskytuje zastupující agentura Brno Contemporary Orchestra PARMA Recordings prostřednictvím svého kanálu na Youtube.